Naštěstí přibývá lidí, kterým není osud Země lhostejný. Hledají nové cesty, jak tvořit módu zodpovědněji, bez nadměrného plýtvání, s respektem k přírodě i lidskému zdraví. Jedním z nejzajímavějších trendů současné udržitelné módy je výroba textilií z potravinového odpadu. Mléko je možná to poslední, co by nás napadlo spojovat s módou. Ale svět udržitelné výroby látek se v posledních letech neuvěřitelně posunul. Jedním z fascinujících příkladů je látka vyrobená z kyselého mléka. Ano, opravdu, z toho, které by jinak skončilo v odpadu.
Tento inovativní přístup má kořeny už ve 30. letech 20. století, kdy se v Evropě experimentovalo s vláknem nazývaným Lanital, vyráběným z kaseinu, hlavní bílkoviny v mléce. Kvůli nástupu levných syntetických materiálů ale tento směr ustoupil do pozadí. Dnes se k němu designéři a ekologicky smýšlející výrobci opět vracejí, ale s využitím modernějších, ekologicky šetrných technologií.
Jak se z mléka stane vlákno
Proces začíná surovinou, kterou většina z nás považuje za odpad, mlékem, které překročilo dobu trvanlivosti a není vhodné k jídlu ani pití. Jen v Evropě se ročně vyhodí desítky milionů litrů mléka. Právě tyto zásoby lze ale znovu využít díky biotechnologii.
- Získání kaseinu
Z mléka se nejprve extrahuje kasein, mléčný protein. Tento krok se provádí tak, že se mléko mírně zahřeje, obvykle na 50 °C až 55 °C a přidá se mírná kyselina (např. citrónová). Kyselina oddělí kasein od zbytku tekutiny, ten se pak vysráží a vytvoří sraženinu. - Sušení a mletí
Kasein se následně odvodní, usuší a rozemele na jemný prášek. V tuto chvíli už máme bílkovinný základ pro textilní vlákno. - Spřádání vlákna
Tady přichází kouzlo moderní technologie. Práškový kasein se za přísně kontrolovaných podmínek upraví, bez toxických chemikálií, a zpracuje v zařízení, které svým principem připomíná obří cukrovou vatu. Vzniká tak tenké a pružné vlákno, které se dá spřádat do příze a následně utkat do látky. - Výsledný materiál
Výsledkem je textilie jemná jako hedvábí, přirozeně antibakteriální, hypoalergenní, biologicky odbouratelná a vhodná i pro tu nejcitlivější pokožku. Navíc má termoregulační schopnosti a skvěle odvádí vlhkost.
Kdo za tím stojí
Dnes je tato technologie opět na vzestupu díky návrhářům a inovátorům z různých částí světa:
- QMilk (Německo) – biochemička a návrhářka Anke Domaske vytvořila technologii výroby mléčného vlákna bez použití škodlivých chemikálií. Její materiál je 100% přírodní, vyráběný s minimální spotřebou vody a energie. Na 1 kg tkaniny spotřebuje jen 2 litry vody!
- Duedilatte (Itálie) – značka založená Antonellou Bellinou, která při přípravě kávy objevila zkyslé mléko a dostala nápad: co kdyby se z něj dalo něco vyrobit? Dnes její tým vyrábí stylové oblečení z mléčného odpadu z místních farem, čímž pomáhá řešit nejen problém s plýtváním potravin, ale také s přebytky mléka v italském zemědělství, ročně se zde totiž vyhodí až 30 milionů tun mléčných produktů
A co Česko
I u nás máme šikovné lidi, kteří se nebojí inovací. Česká značka Marylu přivedla na trh látku Milk Skin, vyrobenou právě z mléčného proteinu. A nejde o žádný kompromis, jejich základní vrstva oblečení je nejen šetrná k přírodě, ale především k lidské pokožce. Marylu věří, že to, co nosíme nejblíže tělu, by mělo být co nejjemnější, zdravotně nezávadné a funkční. Proto spolupracuje s odborníky a využívá mléčný protein z neprodejných zásob kravského mléka, které by jinak skončilo v odpadu. Výsledkem je funkční, hypoalergenní a termoregulační prádlo, které chrání pokožku i planetu.
Proč je mléčné vlákno budoucností?
- Snižuje potravinový odpad – zpracovává suroviny, které by jinak přišly nazmar
- Je biologicky odbouratelné – nezanechává mikroplasty v přírodě
- Má přirozené antibakteriální vlastnosti – omezuje vznik zápachu
- Šetří vodu a energii – ekologická výroba s minimálním dopadem
- Je příjemné na nošení – měkké, prodyšné a vhodné i pro alergiky
Oranžová revoluce: Vláknina z citrusových slupek
Dalším fascinujícím příkladem ekologické módy je Orange Fiber, materiál vyrobený z vedlejších produktů citrusové šťávy, především z pomerančových slupek. Vznikl díky italské návrhářce Adrianě Santanocito, která si položila jednoduchou otázku: „Co kdybychom ze slupek mohli vytvořit hedvábí?“ Výsledkem je měkký, lesklý a biologicky odbouratelný materiál, který je navíc obohacený o vitaminy.
Pomerančové vlákno se dnes používá i v prémiové módě. Spolupracují s ním značky jako Salvatore Ferragamo nebo H&M, a nově i Loewe, která využívá citrusová vlákna v kolekci Paula’s Ibiza 2025. Společně s inovativními firmami jako Pyratex vyrábějí tkaniny, které jsou nejen krásné a pohodlné, ale také etické a ekologicky šetrné.
Co dalšího nás čeká
Vedle mléka a citrusů se experimentuje i s dalšími surovinami, kávovou sedlinou, slupkami od vína, ananasovými listy nebo dokonce houbami. Vznikají tak nové textilie, které jsou biologicky odbouratelné, neobsahují mikroplasty a šetří vodu i energii. Ekologický přístup k módě však není jen o inovativních materiálech. Je to také způsob myšlení. Znamená to kupovat méně, ale kvalitněji. Vybírat lokální značky, podporovat second handy, nebo oblečení vyměňovat a opravovat. Znamená to vnímat oblečení jako hodnotu, ne jako rychlou spotřební věc.
Zdroje: Apparel talks, Miterro, Textile Focus, Times Now News, Marylu
Související články