Téměř každý čtvrtý žák osmé třídy základní školy nemá představu o tom, jakému oboru by se chtěl věnovat. Vyplývá to z výsledků projektu Kariérní kompas, který v uplynulém školním roce ve Zlínském kraji dělalo Centrum kariérového poradenství (CKP) ve spolupráci se společností Recruitment Factory. Jeho cílem bylo poskytnout žákům moderní a účinný diagnostický nástroj, který by jim pomohl při výběru školy a oboru a kraji zase poskytl potřebná data, jak jsou na tom v kariérních preferencích žáci v osmých třídách, tedy rok před přihláškami na střední školu, řekl vedoucí projektu Aleš Velísek. Do projektu se zapojilo v okresech Kroměříž a Zlín 2599 žáků osmých tříd z 63 škol. "Zlínský kraj díky analýze zjistil, jaké představy mají děti o dalším profesním směřování a projekt mu umožnil cílené intervence na úrovni jednotlivých škol. Kariérní kompas taktéž umožnil kariérním poradcům na jednotlivých školách individualizovat kariérní poradenství vůči dětem, které to potřebují nejvíce," uvedl Velísek. Letos bude projekt pokračovat. Téměř každý čtvrtý osmák nemá představu o svém budoucím oboru. "Právě tito žáci tak mají možnost díky ročnímu předstihu a opakovanému diagnostickému testování, které proběhne v prvním pololetí deváté třídy, nabrat směr díky cílené práci školních kariérních poradců a CKP," uvedl Velísek. Mezi žáky převažují podnikavé a konvenční typy. V praxi to znamená, že české děti tíhnou k organizačně administrativním činnostem a vyhledávají úřednické typy pozic, respektive obory, které obsahují tyto typy činností, uvedl Velísek. Ještě více děti chtějí podnikat. "V rámci národního srovnání je právě podnikání to, co české děti hodně láká. Vůbec nejvíce kladných odpovědí, respektive zaznamenaných bodů nesl výrok, že by děti chtěly založit novou firmu či vést pracovní tým. Statisticky má každý sedmý žák výborné předpoklady k rozvoji podnikavosti," uvedl Velísek. Nejmenší zájem mají žáci v regionu o společenskou a uměleckou profesní orientaci. "Pouze jedna dívka nahlas vyslovila přání živit se v budoucnu jako influencerka a vybrat si odvětví marketingu jako další studijní směr. Většinu ostatních dětí to k uměleckým směrům netáhne, což je velký rozdíl oproti národnímu průměru, kde umělecký směr hlavně dívky hojně preferovaly," uvedl Velísek. Slabší je také zájem o učitelské povolání či práci ve zdravotnictví a sociálních službách. Vzhledem k převisu poptávky po těchto pozicích nad nabídkou a kontextu stárnutí populace to podle vedoucího projektu znamená pomyslný zdvižený prst pro celý kraj, jakožto zřizovatele nemocničních a sociálních zařízení. V kraji také neplatí, že by děti nebyly ochotny pracovat manuálně, věnovat se řemeslům či se zabývat technikou a přírodními vědami. Odrazuje je však často myšlenka na nízkou mzdu, o které byli přesvědčeni, že řemeslné obory provází. Pětina žáků osmých tříd má nadprůměrné předpoklady pro polytechnické vzdělávání, což je pro průmyslový Zlínský kraj dobrou zprávou z hlediska budoucí poptávky po oborech typu seřizovač CNC, uvedl Velísek. <em>Zdroj: ČTK</em>