Možná vás to překvapí, ale podzim je na přesazování keřů mnohem lepší než jaro. Většina lidí si myslí opak, ale zkuste to jednou na podzim a uvidíte rozdíl. Keře mají celou zimu na to, aby si v klidu vytvořily nové kořínky, aniž by je stresovalo horké slunce. Navíc jim pomáhají podzimní deště a nemusíte tolik zalévat. Jenže pozor – není podzim jako podzim a není keř jako keř. Když budete vědět, jak na to, dokážete přemístit i velké rostliny bez problémů.
Zní to a vypadá zvláštně, ale podzim je pro keře vhodným obdobím na změnu místa, zdroj: Shuterstock Timing je všechno Nejlepší doba je od konce září do půlky listopadu , kdy se keře chystají na zimní spánek. V téhle době rostliny zastavují růst nahoře a všechnu sílu dávají do kořenů. Přesně to chcete – aby se soustředily na to nejdůležitější.
Nesázejte, když už mrzne nebo když je půda jako kámen. Rostlina potřebuje aspoň měsíc na to, aby si zvykla, než přijdou opravdové mrazy. Pokud jste to prošvihli, počkejte až na jaro – od března do začátku května.
Koukněte se na předpověď počasí na příštích čtrnáct dní. Nejlepší je, když je teplo, tak kolem deseti stupňů a občas prší. Vyvarujte se období, kdy je buď příliš sucho, nebo naopak lije jako z konve. Rostlina má dost starostí sama o sebe, nepřidávejte jí další.
Podzim je vhodný na jakékoli změny. Dřeviny jsou v tomto čase nejméně citlivé, zdroj: Shutterstock Příprava nového domova Připravte si místo aspoň týden dopředu. Vykopejte jámu dvakrát větší, než je kořenový bal, a o kousek hlubší. Spodek pěkně prošťouchejte, aby tam nestála voda – to by byla smrt pro kořeny.
Do půdy přimíchejte dobrý kompost zhruba v poměru jedna ku třem k původní hlíně. Žádný čerstvý hnůj, to by kořeny spálilo. Máte náročnější keře? Přidejte trochu písku pro lepší odvodňování nebo rašeliny, když chcete okyselit půdu.
Změřte si pH půdy . Většina keřů má ráda mírně kyselou až neutrální půdu, tak mezi šesti a sedmi pH. Je moc alkalická? Přidejte rašelinu. Moc kyselá? Trochu vápna to spraví.
Zachraňte každý kořínek Začněte kopat zhruba tak daleko od keře, jak je vysoký. Máte dvoumetrový keř? Začněte dva metry od středu. Postupně se přibližujte a hlavní kořeny ostře přetněte nožem nebo pilkou.
Cílem je udělat pěkný kompaktní bal , ve kterém zůstane co nejvíc těch jemných kořínků.
Kopejte postupně ze všech stran a bal opatrně naklánějte, abyste se dostali pod něj. Máte větší keře? Zkuste je připravit už na jaře – proříznete půdu kolem dokola a do podzimu si udělají nové kořínky blíž kmene.
Aby se keř dostal na místo vcelku Malé keře do metru zvládnete sami, větší už potřebují dva lidi nebo kolečko. Kořenový bal zabalte do mokré jutoviny nebo silné fólie, ať se vám nerozpadne po cestě.
Na větší keře použijte nějakou pevnou podložku – starý koberec, plachtu nebo prkno. Keř na to opatrně převalíte a dotáhnete na místo. Nikdy netahejte rostlinu za kmen nebo větvě .
Mezi výkopem a zasazením by měly být maximálně dvě hodiny. Kořeny potom vyschnou a můžete začít znovu. Když se to přece jen protáhne, dejte keř do stínu a kořeny udržujte mokré.
Sázení Jáma musí být akorát hluboká – vrchol kořenového balu má být v úrovni půdy nebo o špetku výš. Když ho zasadíte moc hluboko, udusíte ho. Moc navrchu a vyschne.
Zasypávejte po vrstvách a každou trochu udupejte, aby nevznikly vzduchové kapsy. Používejte směs staré a nové půdy půl na půl. Kolem keře udělejte malý val kvůli vodě.
Hned po zasazení pořádně zalijte – tak dlouho, až se voda začne držet na povrchu. Na větší keř potřebujete klidně 20-30 litrů. Zalévání usadí půdu a vyžene vzduch, který by kořínky vysušil.
První týdny První čtrnáct dní je kritických – každý den kontrolujte, jestli má půda vlhkost, a podle toho zalévejte. Má být vlhká, ne rozmočená. Mokré kořeny shnijí stejně rychle jako suché.
Kolem keře udělejte mulč z kompostu, kůry nebo listí, tak pět centimetrů tlustý. Udrží to vlhkost a ochrání kořeny před mrazem. Jen nenechávejte mulč přímo u kmene, mohly by tam být plísně.
Řez nechte až na jaro , až uvidíte první pupeny. Podzimní řez by rostlinu donutil růst nové výhonky, které by zmrzly. Odstraňte jen zlomené větve. A žádné hnojení – keř by se nepřipravil na zimu a mráz.
Zdroje: radyzezahrady.cz , zahradaapriroda.cz , iReceptář