Garsonka může být útulným startem do samostatného života, ale jen pokud splňuje jasně dané hygienické požadavky. Česká legislativa stanovuje minimální plochu i výšku stropů a hlídá, aby se z malého bytu nestala spíše krabice na bydlení než skutečný domov.
Mnoho lidí dnes volí menší byty i garsonky, ať už kvůli ceně, nebo proto, že chtějí mít blízko do práce a k městskému životu. Menší prostor znamená také méně času stráveného úklidem a jednodušší provoz domácnosti, což je pro obyvatele velkých měst často rozhodující. Jenže aby byl život na pár metrech čtverečních příjemný, musí existovat mantinely. Předpisy proto jasně říkají, kolik prostoru je nutné zajistit, aby měl člověk pocit, že žije doma a ne v přerostlém úložném boxu.
Malý byt s kuchyňskou linkou a obývací částí působí vzdušně díky velkým oknům. | Zdroj: Shutterstock Jak velká musí být garsonka Základní hranice je jasná. Pokud byt tvoří jen jedna místnost, musí mít podle českých předpisů minimálně 16 metrů čtverečních. Taková plocha už umožní umístit kuchyňský kout, postel i menší stůl se židlemi, takže prostor slouží nejen k přespávání, ale i k běžnému životu. Při menší ploše už by šlo spíše o provizorium vhodné k přespávání.
Čtěte také : Voda z vlastní studny nemusí být lepší než ta z vodovodu. Aby byla bezpečná, nesmíte zapomenout na tohle
Někteří architekti se snaží na minimální hranici dostat co nejvíc funkcí, ale kdo někdy bydlel v garsonce, ví, že pár metrů navíc dokáže udělat obrovský rozdíl. Přesunutí stolu o půl metru může rozhodnout, zda byt působí stísněně, nebo se v něm dá normálně žít.
Výška stropu rozhoduje o pocitu prostoru Stropy dělají z malého bytu buď příjemné hnízdo, nebo stísněnou klec. V činžovních a panelových domech se proto počítá s výškou alespoň 2 metry a 60 centimetrů. V rodinných domech stačí o deset centimetrů méně, takže minimum je dva a půl metru. Podkrovní byty mají svá vlastní pravidla, protože šikminy prostor přirozeně ubírají. Tady je stanoveno minimum 2,3 metru, které musí být dosaženo nad většinou podlahy. Části místnosti, kde strop klesá pod 1,2 metru, se do obytné plochy vůbec nezapočítávají, protože se tam reálně nedá žít ani postavit skříň.
Čtěte také : Prodej nemovitosti s hypotékou: Je to komplikované, ale jde to. Poradíme vám, co dělat a jak nepřijít o peníze
Od roku 2024 platí novější vyhláška, která podmínky trochu zmírnila. Nové byty mohou mít výšku stropu 2,5 metru a v některých případech lze jít i na 2,2 metru. Stejná hodnota platí i pro podkroví. Cílem změny bylo umožnit přestavby půd na byty a tím rozšířit nabídku bydlení. I když jsou limity nižší, pravidla dál trvají na tom, že místnost musí být plně obyvatelná a funkční.
Staré a nové domy mají svá specifika U starších činžovních domů bývá naopak výška stropu štědrá. Třímetrové místnosti působí vzdušně a dávají pocit velkorysosti, i když samotná plocha bytu není velká. Co však někdy neodpovídá dnešním pravidlům, jsou dispozice. Menší místnosti, které v minulosti sloužily jako ložnice, by dnes nebyly uznány jako obytné.
Novostavby jsou na tom jinak. Projektanti musí přesně respektovat normy, takže každá garsonka má minimálně 16 metrů čtverečních a výšku podle platných předpisů. Přesto se architekti snaží navrhnout prostor tak, aby nepůsobil stísněně. Důležitou roli hraje rozmístění oken a světla, protože i menší byt může díky chytrému návrhu působit mnohem prostorněji.
Chytré řešení podkrovního bytu dokazuje, že každý centimetr má význam. | Zdroj: Shutterstock Co sleduje stavební úřad Stavební úřad při kolaudaci nepřehlédne jediný detail. Kontroluje, zda plocha i výška odpovídají předpisům, zda má byt dostatek denního světla a možnost přirozeného větrání. U šikmých stropů se přísně posuzuje, zda je minimální výška splněna alespoň nad polovinou podlahové plochy.
Součástí hodnocení jsou i předsíně a chodby, které musejí mít minimální výšku 2,1 metru. Pokud byt tyto podmínky nesplní, nelze ho zkolaudovat. V praxi to znamená, že stavebník, který chce uvést na trh byty menší než stanovené normy, narazí na jasnou stopku.
Malý byt jako skutečný domov Garsonka není odsouzená k tomu, aby byla jen nouzovým řešením. Pokud splní minimální plochu a výšku, může se proměnit v útulný prostor, kde se člověk rád vrací domů. Staré domy nabízejí pocit velkorysosti díky vysokým stropům, novostavby zase jistotu, že parametry byly dodrženy od samého začátku.
Klíčem k dobrému bydlení není jen legislativa, ale i cit pro prostor. Když se podaří skloubit jasně dané normy s chytrým návrhem interiéru, může i malý byt působit příjemně a funkčně. A nakonec se ukazuje, že i šestnáct metrů čtverečních dokáže poskytnout dost prostoru k tomu, aby se člověk cítil doma.
Zdroje: Ministerstvo pro místní rozvoj , Zákony pro lidi