Žít v nebytovém prostoru může na první pohled vypadat jako chytré a úsporné rozhodnutí. Ve skutečnosti ale přináší řadu právních, hygienických i bezpečnostních komplikací, které mohou vést až k vysokým pokutám.
Bydlení v nebytovém prostoru může být problém Z právního pohledu je byt definován jako místnost či soubor místností určený rozhodnutím stavebního úřadu k trvalému bydlení. Nebytový prostor má odlišný účel – například kancelář, sklad nebo ateliér. Pokud je tedy prostor veden v katastru jako nebytový, nelze jej užívat k bydlení, pokud nebyla provedena jeho změna účelu užívání.
Proč je to důležité? Z hlediska státu jde o zajištění bezpečnosti a kvality bydlení. Nebytové prostory často nemají dostatečné osvětlení, větrání, hygienické zázemí ani požární zabezpečení. Pokud v nich někdo žije, riskuje své zdraví a pronajímatel pokutu až ve výši několika set tisíc korun od stavebního úřadu.
Čtěte také : Jak na zahradu vyrobit krásný betonový květináč: Rychlý postup krok za krokem
Kdy lze v nebytovém prostoru legálně bydlet? Existují ale i výjimky. Pokud je nebytový prostor například ateliér nebo apartmán zkolaudovaný pro krátkodobé ubytování, pak užívání k bydlení není problémem, pokud splňuje hygienické a stavební požadavky.
Zásadní je rozhodnutí stavebního úřadu o změně účelu užívání stavby. Proces probíhá tak, že majitel podá žádost, doloží potřebnou dokumentaci a hygienickou zprávu. Stavební úřad posuzuje, zda prostor odpovídá vyhlášce o technických požadavcích na stavby. Pokud je vše v pořádku, vydá souhlas a prostor se změní na byt.
Čtěte také : Největší zlo, které můžete při úklidu spáchat s parketami. Stačí to udělat jedenkrát a můžete je vyhodit
Legálně lze bydlet v nebytovém prostoru pouze tehdy, pokud prošel změnou účelu a splňuje stanovené normy.
Aby ateliér sloužil jako byt, musí splnit řadu podmínek, Zdroj: Shutterstock Jaké hygienické a technické překážky nejčastěji nastávají? Co přesně brání tomu, aby se z kanceláře stal byt? Především jde o tyto faktory:
Nedostatek denního světla – podle vyhlášky musí do obytné místnosti proudit dostatek slunečního svitu. Nízká výška stropu – minimální výška obytných místností je 2,5 metru, v podkroví 2,3 metru. Chybějící sociální zařízení – byt musí mít koupelnu a toaletu, samostatně větranou a přístupnou. Nedostatečná tepelná izolace – prostor k bydlení musí splňovat normy na vytápění i zateplení. Nevhodné větrání a vlhkost – obytné prostory musí umožňovat dostatečnou výměnu vzduchu, což sklady nebo suterény často nesplňují. Může se tedy stát, že i když pronajímatel chce prostor realizovat, stavební úřad to nepovolí, protože by bylo nutné provést nákladné stavební úpravy.
V případě porušení hrozí pronajímatelům sankce Co se stane, když bude pronajímatel nařízení ignorovat? Stavební úřad může za neoprávněné užívání stavby udělit pokutu až do výše 500 000 Kč. Kromě toho může nařídit vyklizení prostoru a základ jeho dalšího využívání k bydlení.
Další problém nastává při pojistných událostech. Pokud by v nebytovém prostoru došlo k požáru nebo jiné škodě, pojišťovna se může plnění vyhnout, protože prostor nebyl zkolaudován jako byt. Pronajímatel se tak může dostat do velkých finančních problémů.
Kdy se vyplatí legalizace a kdy ne? Legalizace se vyplatí, pokud má prostor reálný potenciál – například bývalý ateliér, kancelář ve vyšším patře s dostatkem světla nebo apartmán v bytovém domě. Náklady na projektovou dokumentaci, stavební úpravy a správní poplatky se mohou vrátit díky vyšší ceně nájmu a jednoduššímu právnímu postavení.
Naopak, kdy to smysl nedává? Typicky u suterénních prostor, garáží, skladů nebo dílen, kde by bylo nutné kompletně měnit dispozice, přidávat okna či větrání. V takovém případě se náklady často vyšplhají výše než samotná hodnota prostoru.
Bydlení v nebytovém prostoru nepředstavuje legální bydlení Proč lidé bydlí v nebytových prostorech? Důvod je jednoduchý – nedostatek dostupného bydlení. Nájemné v českých městech je vysoké a nebytové prostory bývají levnější. Lidé jsou ochotni akceptovat horší podmínky, jen aby našli střechu nad hlavou. Často jde o studenty, mladé páry nebo cizince. Z právního hlediska to ale znamená, že bydlí načerno.
Bydlení v nebytovém prostoru může působit jako rychlé a levné řešení, ale skrývá řadu právních, hygienických a finančních rizik. Pronajímatelům hrozí vysoké pokuty a nájemníci nemají zajištěnou právní ochranu.
Legalizace má smysl tam, kde je prostor kvalitní a úpravy nejsou příliš nákladné. Naopak v suterénech či garážích se investice nevyplatí. Klíčem je vždy rozhodnutí stavebního úřadu, které určí, zda lze prostor bezpečně obývat.
Zdroj: idnes.cz , hypoindex.cz