Falešní fanoušci: Zaplatíte si je, pokud chcete vypadat úspěšnější, než ve skutečnosti jste

Sdílet

Praxe najímání falešných fanoušků se stala lukrativním byznysem, který všechno mění k nepoznání. Castingové agentury dnes nabízejí služby, kde si můžete koupit nadšené výkřiky, standing ovation, nebo dokonce plačky na pohřeb. Za padesát korun na hodinu dostanete profesionálního fanouška, který bude řvát vaše jméno, jako by byl váš celoživotní obdivovatel. Výsledkem je falešná atmosféra, která klame diváky i média.

Praví nebo falešní? Těžko říci

Zdroj: VIPshow

Dav fanoušků — Nákup fanoušků využívají velké produkční společnosti hlavně u nových umělců, zdroj: Shutterstock

Začátky: Když se nadšení stalo zbožím

Celé to začalo v Hollywoodu už v padesátých letech, kdy filmová studia najímala profesionální tleskače do diváckých sálů. Zjistili, že pravý smích a potlesk funguje jako nákaza – když slyšíte ostatní smát se, automaticky se také usmějete. Brzy si uvědomili, že stejný princip funguje všude.

Dnes si můžete objednat falešné fanoušky prakticky na cokoli. Potřebujete zaplnit koncertní sál? Žádný problém. Chcete, aby vaše kniha měla frontu na autogramiádě? Snadno se zařídí. Dokonce existují specializované agentury, které dodávají spontánní davy na protestní akce nebo politické mítinky.

Trumpova předvolební kampaň — Roztleskávači u politiků vytvářejí dojem popularity. Čím více, tím lépe, zdroj: Shutterstock

Castingové agentury: Kde se rodí profesionální nadšení?

Specializované castingové agentury mají dnes falešné fanoušky rozdělené do kategorií jako běžné herce. Můžete si objednat ječící puberťáky pro popovou hvězdu, decentní publikum pro klasický koncert nebo hlučné sportovní fandy pro fotbalový zápas. Každá kategorie má jinou hodinovou sazbu.

Čtěte také: Kaskadéři z TikToku: Pro sledovanost riskují i zdraví

Základní balík stojí kolem padesáti korun na hodinu na osobu. Za tuto cenu dostanete nadšené tleskání, občasný pokřik a obecně pozitivní energii. Prémiové balíčky zahrnují zpěvy, koordinované choreo, nebo dokonce slzy dojetí za dvě stovky na hodinu.

Agentury mají dokonce speciální tréninky pro různé typy reakcí. Učí lidi, jak správně fandit na rockovém koncertě versus na operní premiéře. Existují kurzy autentického nadšení, kde se lidé učí, jak vypadat spontánně, i když všechno dopředu nacvičovali. Některé agentury nabízejí i kostýmy a rekvizity – trička s logem umělce, transparenty, nebo dokonce falešné slzy.

Praktické využití: Od koncertů po pohřby

Hudební byznys využívá placené fanoušky nejčastěji při uvádění nových umělců na trh. Když se neznámá kapela objeví na festivalu před nadšeným publikem, vytváří to dojem úspěchu, který pak přitahuje skutečné fanoušky. Televize to vysílá, média o tom píší a náhle máte hit, i když ho vlastně ještě nikdo nezná.

Politici najímají falešné příznivce na předvolební mítinky. Plný sál nadšených lidí vypadá v televizi mnohem lépe než poloprázdná místnost se skutečným, ale malým počtem podporovatelů. Kamery zachytí bouřlivé ovace a voliči doma mají pocit, že kandidát má masivní podporu.

Čtěte také: Falešné rány, slzy a další filmové efekty často vznikají nejen díky umělé krvi

Nejbizarnější je asi pronájem plaček na pohřby. V některých kulturách je velký počet truchlících považován za projev úcty k zemřelému. Pokud má někdo málo příbuzných nebo přátel, může si najmout profesionální plačky, které budou náležitě truchlit a projevovat zármutek. Existují dokonce specialistky na různé typy pláče – od tichého štkaní po dramatické naříkání.

Technologie: Když i virtuální svět klame

S rozvojem internetu se falešní fanoušci přesunuli i do online prostoru. Sociální sítě jsou dnes plné botů a fake účtů, které vytváří umělý hype kolem čehokoli. Za pár tisíc korun si můžete koupit desetitisíce followerů, lajků nebo komentářů.

Algoritmy sociálních sítí zvýhodňují příspěvky s vysokou mírou interakce, takže i falešné lajky mohou paradoxně pomoci k většímu dosahu. Obsah s tisíci reakcemi má mnohem vyšší šanci, že se zobrazí širšímu publiku, než příspěvek se dvěma lajky od skutečných přátel

Nejnovější technologie umožňují vytváření realistických deepfake videí, kde virtuální fanoušci reagují na koncerty nebo akce. Tyto videa pak kolují po sociálních sítích a vytvářejí dojem masové popularity. Umělá inteligence dokáže generovat tisíce unikátních profilů s vlastními historiemi a preferencemi.

Etika: Kde končí marketing a začíná podvod

Otázka falešných fanoušků otevírá složité etické dilema. Na jedné straně je to jen pokročilá forma marketingu – nikdo přece nečeká, že reklamy budují skutečné emoce. Divadla používají claqueury, placené roztleskávače už staletí a nikdo to nepovažuje za podvod.

Na druhé straně jde o záměrné klamání publika a médií. Když novináři píšou o bouřlivém přijetí nového umělce, aniž by věděli, že polovina publika byla najatá, dezinformují čtenáře. Podobně voliči, kteří se rozhodují na základě zdánlivě masové podpory kandidáta, jsou oklamáni.

Problém je také v tom, že praxe vytváří nerealistická očekávání. Skuteční umělci pak bojují s představou, že musí mít vždy plné sály nadšených fanoušků, i když začínají. Tlak na okamžitý úspěch vede k dalšímu využívání falešných fanoušků a celý cyklus se opakuje. Výsledkem je prostředí, kde je čím dál těžší rozlišit mezi skutečným nadšením a placenou show, což nakonec poškozuje důvěru mezi umělci a jejich skutečným publikem.