CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > 1. 8. 2025, 09:45

Žijeme v simulaci, tvrdí fyzik a předkládá důkaz

Sdílet

Fyzik z Portsmouthské univerzity navrhl nový výklad gravitace, který se odklání od tradičních představ a navazuje na obor, v němž se často objevují nové studie. Tato inovativní teorie naznačuje, že základní síla, která řídí vesmír, může být vnitřně spjata se způsobem organizace hmoty a napodobovat logiku počítačového systému.

Zdroj: Photo by Kyraxys

Návrh Dr. Melvina Vopsona spojuje gravitační přitažlivost s procesem optimalizace dat podobným tomu, který provádějí počítačové algoritmy. Podle jeho přístupu by se vesmír snažil omezit neuspořádanost a efektivně zhutňovat informace a hmotu v prostoru, jako by byl velkým procesorem.

Tento pohled je součástí širší debaty ve vědecké komunitě: hypotézy, že naše realita by mohla být v podstatě počítačovou simulací ve vesmírném měřítku. Tuto myšlenku zkoumali již v roce 2000 myslitelé jako Nick Bostrom, přičemž tento koncept rezonuje s vědeckofantastickými příběhy, jako je populární film Matrix.

Vesmír jako obří algoritmus

Dr. Vopson zakládá svůj argument na tzv. druhém zákonu informační dynamiky, který říká, že entropie jakéhokoli systému zůstává konstantní nebo se v čase zvyšuje. Na základě tohoto principu postuluje, že gravitace působí na hmotu a nebeské objekty kohezní silou, která udržuje entropii na minimální úrovni, stejně jako počítač organizuje a komprimuje data, aby pracoval efektivněji, jak uvádí v článku publikovaném AIP Publishing Corporation.

Mohlo by vás zajímat: Kočky jako domácí psychopati: Co si myslí věda?

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Vopson ve svém článku rozvíjí myšlenku, že informace jsou uloženy v „elementárních buňkách“, které definuje jako nejmenší mož ný objem v prostoru v rámci kvantové mechaniky. Tyto minimální body by byly zodpovědné za kódování souřadnic hmoty v rámci této předpokládané simulace a fungovaly by analogicky k pixelaci, která utváří realitu.

Pro fyzika je tento proces totožný s návrhem videohry nebo aplikace virtuální reality. Každá z těchto buněk může obsahovat více než jednu částici, což by pro výpočetní systém představovalo mechanismus, který by minimalizoval jeho informační obsah. To znamená, že sledování jednoho objektu v prostoru je výpočetně mnohem efektivnější než sledování více objektů, což naznačuje kompresní funkci.

Teorie, která zpochybňuje status quo

Obhajoba simulační teorie není pro Vopsona ničím novým. Již v roce 2022 vědec argumentoval tím, že genomy viru COVID-19 vykazují v čase pokles entropie, což podle něj posiluje důkazy pro jeho druhý zákon dynamiky informace. Toto zjištění již tehdy vyvolalo značný akademický zájem.

V jiné studii, která měla značný věhlas, fyzik navrhl, že informaci lze považovat za „pátou formu hmoty“. Tato koncepce, která přesahuje tradiční stavy hmoty, se snažila nabídnout nový způsob, jak prokázat věrohodnost toho, že žijeme v simulovaném prostředí, a otevřela mezi odborníky velkou diskusi.

Přijetí těchto mimořádných hypotéz širší vědeckou komunitou však zůstává otevřenou otázkou. Tvrzení, která se snaží nově definovat naše chápání reality, vyžadují stejně mimořádné důkazy, aby byla potvrzena a získala podporu zavedených akademických kruhů, což představuje značnou výzvu pro jejich šíření.

Co znamená život v simulaci

Myšlenka, že žijeme v simulaci, vyvolává hluboké filozofické a vědecké otázky. Pokud je vesmír simulací, kdo nebo co jej stvořilo? Jaký je účel této simulace? Tyto otázky zpochybňují nejen naše vědecké poznání, ale také naše filozofické a náboženské přesvědčení.

Představa simulovaného vesmíru by navíc mohla mít praktické důsledky. Například pokud je vesmír simulací, mohlo by být možné najít v realitě „závady“, podobné závadám ve videohrách. Někteří vědci naznačují, že určité nevysvětlitelné jevy by mohly svědčit o takových glitchích.