Kometa 3I/ATLAS je mezihvězdným objektem, třetím dosud známým z oblasti mimo naši sluneční soustavu, který byl identifikován díky své hyperbolické dráze, jež naznačuje, že není gravitačně vázán na Slunce.
Poprvé byl ohlášen Centru pro malé planety 1. července 2025 dalekohledem ATLAS v Chile a o několik dní později byla v archivech nalezena předobjevová pozorování ze 14. června. Název nachází svůj smysl v písmenu „I“, které signalizuje onu mezihvězdnou povahu, a v čísle tři, neboť se jedná o třetí objevený objekt svého druhu.
Tato kometa se přiblíží k periheliu, tj. nejbližšímu bodu ke Slunci, kolem 29. října 2025 a dosáhne vzdálenosti asi 1,36 astronomické jednotky od Slunce, což ji řadí těsně do dráhy Marsu. Pro Zemi nepředstavuje žádné nebezpečí, protože její minimální vzdálenost při průletu naším vesmírným sousedstvím bude asi 1,8 astronomické jednotky, jak uvádí NASA na svých oficiálních internetových stránkách, kde vysvětluje nejdůležitější podrobnosti o kometě. 3I/ATLAS bude viditelná z pozemních dalekohledů až do září 2025, poté zmizí z dohledu, protože projde v blízkosti Slunce, a v prosinci se opět objeví na druhé straně, což umožní nová pozorování.
V tomto ohledu je o kometě známo jen málo přesných údajů, ale jedna z posledních studií přesto odhalila anomálie, které osvětlují část povahy mezihvězdného tělesa a vyvolávají nejrůznější teorie o tomto tělese. Výzkum odhalil úroveň polarizace, která představuje precedens pro dříve nalezené a studované mezihvězdné objekty. Tato data tedy zdaleka nevyřešila pochybnosti, které se objevily v minulosti, ale naopak vyvolávají otázky ve vědeckém spektru týkající se původu komety.
Unikátní anomálie: polarizace v centru pozornosti
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS se nadále vymyká vědeckým očekáváním díky bezprecedentnímu souboru vlastností, které ji odlišují od všech dosud pozorovaných objektů, včetně rovněž záhadných Oumuamua a 2I/Borisov. Nejnovější důkazy se zaměřují na její mimořádné polarimetrické charakteristiky, zejména na výjimečně hlubokou zápornou polarizaci -2,77 %, měřenou při fázovém úhlu 6,41 stupně. Toto pozorování doplňuje inverzní úhel pouhých 17,05 stupně, tedy bod, ve kterém polarizace mění znaménko. Tyto hodnoty neodpovídají tradičním modelům, které klasifikují nebeská tělesa do kategorií s vysokou nebo nízkou polarizací, což naznačuje, že 3I/ATLAS může patřit do dosud neidentifikované třídy.
Toto optické chování, které nemá mezi známými kometami a asteroidy obdoby, vedlo některé badatele k vyslovení možnosti, která je sice stále spekulativní, ale není vyloučena: že objekt má technologický původ. Zdá se, že zjištěné anomálie v její trajektorii, chemickém složení a světelném chování přidávají vrstvy složitosti, které přesahují rámec toho, co lze vysvětlit současnými fyzikálními modely. Přestože neexistují přesvědčivé důkazy, vědecká komunita nadále očekává příležitost studovat objekt, který by mohl rozšířit, nebo dokonce přepsat to, co se v současnosti chápe jako mezihvězdná hmota.
Další zajímavosti studie
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS upoutala pozornost vědecké komunity nejen díky své neobvyklé polarizaci, ale také díky řadě anomálií, které ji odlišují od všech ostatních dosud pozorovaných objektů. Jednou z nejnápadnějších je její retrográdní dráha téměř dokonale zarovnaná s rovinou oběžné dráhy sluneční soustavy s odchylkou menší než pět stupňů, což je statisticky nepravděpodobné s pravděpodobností pouze jedna ku pěti stům. Díky této dráze se v příštích týdnech dostane do poměrně těsné blízkosti Marsu, Venuše a Jupiteru, což otevírá prostor pro další pozorování z orbitálních sond. Kromě toho se odhaduje, že její jádro by mohlo dosahovat průměru až 20 kilometrů, což je údaj, který 3. října prověří kamera HiRISE na sondě Mars Reconnaissance Orbiter.

Zdroj: Youtube.com
Dalším detailem, který astronomy mate, je způsob, jakým kometa odráží světlo. Když se 3I/ATLAS nacházela ještě ve velké vzdálenosti od Slunce, vykazovala jasnou antikolii směřující ke Slunci, místo aby od něj odcházela, což je jev, který dosud nebyl u žádné komety zdokumentován. K záhadě přispívá i její plynný oblak, který se skládá převážně z oxidu uhličitého, se stopami oxidu uhelnatého a vody. K tomu se přidává detekce neobvyklých prvků, jako je nikl bez obsahu železa a kyanid, jejichž obsah se zvyšuje s tím, jak se kometa přibližuje ke Slunci. Tyto indicie dohromady vedly některé badatele k opatrnému vyslovení možnosti, že objekt není přírodního původu, a ponechávají tak otevřenou hypotetickou, ale vážnou diskusi o jeho možném technologickém původu.
Srovnání s jinými mezihvězdnými objekty
Pro lepší pochopení jedinečnosti 3I/ATLAS je užitečné porovnat ji s jinými známými mezihvězdnými objekty, jako jsou Oumuamua a 2I/Borisov. Oumuamua objevený v roce 2017 byl prvním identifikovaným mezihvězdným objektem a vzbudil velký zájem díky svému protáhlému tvaru a negravitačnímu zrychlení, což vedlo ke spekulacím o jeho možném umělém původu. Pozdější studie však naznačily, že by se mohlo jednat o fragment planety podobné Plutu složený z pevného dusíku. Naproti tomu 2I/Borisov, objevená v roce 2019, se více podobá kometám ve Sluneční soustavě a její ohon je tvořen převážně vodním ledem a kyanidem, takže je méně záhadná než Oumuamua.