Zapomenuté lázně u Prahy. Šternberk navštěvovali obrozenci i panovníci, dnes zde zbyly jen prameny

3 min

Sdílet

Kousek od Kladna a tedy i Prahy stojí bývalé lázně Šternberk. Ač malé místo, ve své době hostilo elitu nejen naši, ale i evropskou.

2048px-Šternberský_pramen

Zdroj: ReadZone

Při vyslovení „lázně“ se našinci vybaví Mariánské, Františkovy, Karlovy Vary, Luhačovice a ještě pár známých lokalit. Jejich sláva trvá celkem bez otřesů stovky, let, zatímco jiná místa se ztratila v propastech času. K těm patří třeba lázně Šternberk, které kdysi ležely blízko Kladna a tím i Prahy. Během 19. století patřily k nejoblíbenějším, bohužel se jim nevyhnul zánik.

Jepičí sláva

Jejich obliba a proslulost trvala jen jedno století. Rozsahem šlo o dosti malý „podnik“, navzdory tomu si ale ve své době dokázaly získat až pozoruhodnou slávu. Dnes je Šternberk součástí Ledce u Slaného a najdete tu zámeček vzniknuvší z původní tvrze.

Čtyři prameny

Při naší letní návštěvě nám lázně ještě připomínalo několik původních budov a v parku stále narazíte na čtvero pramenů. Jak uvádí i Český rozhlas, dostaly jména po významných lékařích, kteří sem z Prahy dojížděli za svou klientelou. Původní jméno Šternberku je Bílý jezdec a jednalo se o samostatnou osadu. Jméno asi pochází od opukové bělavé půdy na polích, objevují se ale i jiné a starší názvy.

Rod z Donína a jméno

Dle první zmínky z roku 1406 tu stála jen tvrz, mlýn a poplužní dvůr. Ještě před rokem 1475 získal místo Bedřich, purkrabí z Donína, v majetku jeho rodu zůstala až do roku 1611. Na Šternberk se ves změnila až koncem 18. století podle Marie Josefy ze Šternberka, manželky hraběte Karla Františka z Martinic. Samotná historie lázní pak začala roku 1801 právě díky Martinicům.

Prameny

Místní voda byla brána za léčivou už v 16. století, v roce 1800 ji dala hraběnka Marie Anna Clam-Martinicová posoudit doktoru Františku Ambroži Reussovi. Zřízení lázní přišlo o rok později. Budování zázemí začalo po přezkumu dalšími experty. Vzhledem k blízkosti se staly brzy oblíbenou lokalitou Pražanů, což využívala i řada významných osobností.

Zdejší ústav léčil lidi s křivicí, slabými nervy a chudokrevné. V rejstříku postupů nebyly jen koupele či pití železité vody. Personál využíval i dietu, mléko a čokoládu, ticho a odpočinek.

Elita obrozenců

Za zmínku stojí, že si tu zdraví zlepšovaly takové kapacity jako Eliška Krásnohorská, Josef Jungmann, Josef Dobrovský, Karel Havlíček Borovský nebo František Palacký. Jungmann tu napsal své Zápisky, kde si mimo jiné stěžuje na hanebnou češtinu měšťanů. Konec 19. století znamenal takovou slávu, že dostaly i přezdívku „salony Evropy“, což uvádí i stránka Léčebné lázně. Léčily se tu tak významné osobnosti celého kontinentu včetně panovníků.

Zánik před válkou

Po tomto vrcholu ale začalo místo ztrácet na atraktivitě a počet hostů měl klesající trend. Jedno z tvrzení uvádí, že popularitu částečně převzaly Poděbrady. Počátek 20. století se tak nesl ve znamení stále menšího zájmu, až byly před první světovou válkou zcela zrušeny. Celosvětový konflikt byl výzvou, se kterou se Rakousko-Uhersko už nedokázalo vyrovnat.

Rekonstrukce oboru

Celý obor lázeňství se v zásadě přeskupoval, jiná místa měla lepší dopravu i jméno. Šternberk tak doplatil na svou malost, jeho klientelu přebírala větší centra. Přítomné budovy si zachovaly lázeňský charakter, aktuálně slouží jako dětské domovy. Ony čtyři prameny tu stále najdete, napít se ale dá jen z jednoho.

Jak uvádí stránka Ostrov Slaný: „V roce 2018 proběhly poslední rozbory a parametrům pitné vody odpovídal pouze pramen Fr. Prokeše, též nazývaný „rybíčka“. Tyto rozbory ale nejsou momentálně aktuální.“