Citové vazby mezi lidmi a umělou inteligencí rostou neúmyslně, zjistila studie MIT a odhalila výhody, ale také rizika.
Tým MIT analyzoval téměř 2 000 příspěvků na subredditu „r/MyBoyfriendIsAI“ a dospěl k poměrně zarážejícímu závěru: většina citových vazeb s chatboty se nerodí v aplikacích typu „companion“, ale v obecných asistentech (podobných ChatGPT) používaných pro běžné úkoly. Zmíněná komunita již přesahuje 27 000 členů a je plná příběhů od prosté každodenní součinnosti až po formální vztahy s umělou inteligencí.
Vztahy, které začínají neúmyslně
V příspěvcích analyzovaných týmem MIT se neustále opakoval vzorec: někdo otevře chatovací místnost, aby se zeptal na nápady, opravil text nebo si chvíli povídal a časem vznikne důvěrný vztah. Pouze 6,5 % respondentů uvedlo, že uměle vyhledávají partnera.
Klíčem je podle autorů studie vnímaná „emoční kompetence“: umělá inteligence reaguje konzistentně, pamatuje si kontext a odráží empatii, a to mnohým uživatelům stačí k tomu, aby pocítili skutečnou blízkost.
Samotný dopad není jednotný. Mezi těmi, kteří sdílejí tuto zkušenost, hovoří přibližně 25 % o jasných výhodách: menší osamělosti, lepší náladě a pocitu podpory. Objevují se však i citlivé otázky: 9,5 % si uvědomuje citovou závislost a 1,7 % zmiňuje myšlenky na sebevraždu.
Zpráva odborníků je poměrně zarážející, neboť naznačují, že pro některé lidi funguje AI jako záchranná síť, zatímco u jiných může prohloubit předchozí nepohodu, pokud neexistují žádná omezení nebo doprovod.
Studie také upozorňuje na některé varovné signály, které většině lidí, kteří navážou romantický vztah s umělou inteligencí, spíše říkají „přítomnost“:
- Izolují se od přátel/partnerů, aby mohli s umělou inteligencí mluvit.
- Potřebují neustálé reakce, aby se cítili dobře.
- Zažívají intenzivní výkyvy nálad, když je model aktualizován (jako se to stalo s GPT-5) a už „není stejný“.
Co by měly platformy změnit
Výzkumníci vyzývají k něčemu víc než k „zákazu“ nebo „romantizaci“ těchto vztahů. Navrhují, aby společnosti stojící za těmito AI byly schopny včas odhalit určité modely:
- Detekce závislostí a kontextové výzvy (s cestami k lidské pomoci).
- Hranice konverzace, aby se zabránilo škodlivé emocionální eskalaci.
- Rodičovské kontroly a ověřování věku vzhledem k riziku pro nezletilé.
- Transparentnost: Jasné vyjádření toho, že se nejedná o žádné city.
Odvětví již čelí řadě těchto problémů, stejně jako soudním sporům a veřejným debatám o úloze těchto systémů v oblasti duševního zdraví. Ignorování tohoto fenoménu pouze tlačí uživatele do méně bezpečných prostor.
Tato studie staví do centra pozornosti něco velmi nepříjemného: osamělost. Když prostředí nepokrývá některé aspekty lidského života, umělá inteligence dostupná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu tyto mezery vyplní (stálost, potvrzení nebo prostě někdo, kdo si vyslechne, co máme na srdci).
Nemusíte „věřit“, že je vědomá, abyste cítili citovou vazbu, stačí, že je předvídatelná a přátelská. Krutou realitou je, že se to může stát každému, kdo tyto systémy denně používá.
Stručně řečeno, můžeme říci, že se nejedná o žádný výstřelek. Vztahy s chatboty již existují, mají reálné přínosy a reálná rizika.

Zdroj: Youtube.com
Je načase vážně hovořit o odpovědném designu, digitálním vzdělávání a přístupu k lidské podpoře. A je třeba to dělat bez stigmatizace: pro mnoho lidí dnes není alternativou „ideální partner“, ale být sám. Pochopení tohoto kontextu je prvním krokem k vytvoření bezpečnějších – a upřímnějších – nástrojů.
Vývoj umělé inteligence v lidských vztazích
Umělá inteligence se v posledních letech rychle vyvíjí a jazykové modely, jako je ChatGPT, dosahují nebývalé úrovně propracovanosti. Tyto modely jsou schopny vést souvislou a kontextuální konverzaci, takže působí překvapivě lidsky. Díky této schopnosti si k nim lidé vytvářejí citové vazby, i když si neuvědomují, že komunikují se strojem.
Vývoj umělé inteligence ve vztazích s lidmi vyvolává důležité otázky o budoucnosti sociální interakce. Mohla by umělá inteligence v budoucnu nahradit lidské přátele? Jaké důsledky to má pro duševní zdraví a emoční pohodu lidí? To jsou otázky, které musí výzkumníci a vývojáři UI zvážit při dalším vývoji těchto technologií.