CENTRUM.CZ > In-lifestyle.cz > dnes, 04:28

„Vnoučata hlídám ráda, ale moje dcera má nesmyslné požadavky,“ svěřila se paní Dana. Musela se ozvat

4 min

Sdílet

Paní Dana je díky dceři babička a svá vnoučata miluje. Hlídat vnoučata jí nevadí, problém je jinde. Kámen úrazu vidí v tom, že pohled na výchovu má úplně jiný, než její dcera. Paní Dana se přizpůsobila, ale podle dcery by měla striktně dodržovat všechno.

Fotografie nemocného dítěte v posteli

Zdroj: Foto: Freepik, nemocné dítě v posteli, ilustrační foto

Paní Dana se našemu magazínu svěřila s tím, jakým trápením si při hlídání vnoučat prošla. Jména byla redakcí změněna.

Hlídat vnoučata, ale nemít vlastní názor

Moje dcera Adéla je mámou dvou dětí. Je vdaná a bydlí u nás v baráku. Já s manželem dole a Adéla se svojí rodinou v patře. Spolubydlení celkem klape. Snažím se mladým neplést do života a jsem tu pro ně hlavně, když potřebují. Co se vrátila do práce, je to ale vlastně pořád. Sama chodím ještě do práce, ale jenom na zkrácený úvazek a díky tomu, že dělám účetní, mám možnost občas pracovat i z domu. Právě toho Adéla dost využívá. Můj manžel říká, že toho zneužívá.

Mě hlídat vnoučata nevadí. Nevadí mi ani vyzvedávat je ze školky. Co mi ale vadí, je fakt, že mě jejich máma, má vlastní dcera, pořád u něčeho napomíná. Chápu, že máme rozdílný pohled na výchovu, je jiná doba, ale ona mě někdy péruje jako malé děcko. Slýchávám od ní – mami, tohle dětem dávat nemůžeš, mami, takhle s nimi nemluv, ničíš jim jejich osobnost, a takhle bych mohla pokračovat. Nejhorší to je, když jsou děti nemocné.

Nechápu, že moji péči dcera přežila, když podle ní všechno dělám blbě

Když děti upadnou a odřou si koleno, měla bych je podle dcery okamžitě zavést na pohotovost. Dát vnoučeti při nachlazení šťávu z cibule a cukru? Neexistuje. Bylinkové čaje pro děti nejsou vhodné.

Fotografie nešťastné ženy, ilustrační foto

„Můj vztah s dcerou se kompletně zhroutil,“ svěřila se paní Helena. Otec ji poštval proti vlastní matce

Pavlík měl jednou vysoké horečky. Vyletěly z ničeho nic. Rýma a kašel a po obědě třicet devět dva. Pavlíkovi jsem dala dětský paralen, nožky jsem mu opatlala tvarohem a šup do postele. Když Adéla dorazila v sedm z práce, Pavlík byl bez teploty a samozřejmě se chlubil tím, jak ho babička ošetřila. Hned bylo zle. „No ty ses asi zbláznila. Od čeho máme doktory? To si ho nemohla vzít k doktorce nebo na pohotovost? Na horečku babský rady, v dnešní době,“ mlela naštvaně Adéla. V tu chvíli jsem si připadala jako čarodějnice ve středověku, kterou by měli upálit.

„Adélo, ale vždyť tebe i Hynka jsem takhle taky zbavovala horečky. Zeptej se táty,“ pípla jsem na svoji obhajobu, ale zbytečně. Adéla popadla Pavlíka a jeli na pohotovost. Druhý den jsem se od Pavlíka dozvěděla, že paní doktorka můj léčebný proces schválila. Nedostal ani antibiotika. Adéla ale neřekla nic, žádná omluva, jen jsem ráno dostala instrukce, že pokud vyleze teplota k osmatřiceti, mám s klukem jet na pohotovost.

Fotografie nemocného chlapce — Foto: Pixabay, nemocný chlapec, ilustrační foto

Dceru i vnoučata mám moc ráda, ale už jsem nehlídala ráda

Podobných výstupů u nás bylo za poslední rok víc. Jednou už jsem to nevydržela a vyloženě jsem bouchla. „Adélo, a dost! Jestli se ti tohle všechno nelíbí, hlídat už nebudu. Najmi si nějakou chůvu, napiš jí instrukce, dej jí manuál a je to. My jsme s tátou už unavení. Nejsme unavení z toho, že tu jsou děti pořád, aby sis nemyslela, jsme unavení z toho, jak nás věčně diriguješ. Já nejsem chůva! Jsem babička! Snažím se, jak můžu,“ spustila jsem na Adélu zostra.

„Už i vařím tak, abys ty byla spokojená. Vadilo ti, že jsem dětem tuhle dala jahodový knedlíky s cukrem, protože ty cukr skoro nedáváš a víš, co měly děti dnes ve škole k obědu? Nevíš. Měli borůvkový knedlíky s přepuštěným máslem a cukrem. Asi bys měla jít seřvat i kuchařky, nejenom mě.“ To už jsem na Adélu vyloženě křičela. Bouchly ve mě saze, jak se říká.

Musela jsem se ozvat

Hlídat vnoučata jsem samozřejmě nepřestala. Teď je to už ale trochu jiné. Je to lepší. Adéla mě už tolik nesekýruje. Abyste mi rozuměli, já nechci, aby vše bylo po mém. Přizpůsobila jsem se tomu, jak Adéla vaří a jak děti doma vychovávají, ale sama v sobě cítím, že to pro mě není přirozené. Naschvály rozhodně nedělám, ale jednou jsem babička a ne profesionální chůva, tak se taky jako babička snad můžu chovat.