Mozek člověka má tendenci hledat známé tvary i v náhodných strukturách – jev zvaný pareidolie. Nejnovější příklad nabízí snímek sondy Mars Global Surveyor, na němž internetoví uživatelé viděli „dokonalý čtverec“, zatímco vědci potvrzují, že jde jen o přirozený skalní útvar.
Lidský mozek je naprogramován tak, aby nacházel rozpoznatelné vzory i tam, kde nejsou. Tato tendence, známá jako pareidolie, nás vede k tomu, že vidíme tváře v mracích nebo postavy ve skvrnách na zdi. Slavný astronom Carl Sagan tvrdil, že tato schopnost není vadou, ale klíčovou schopností přežití, která se v průběhu evoluce zdokonalila, aby bylo možné z neúplných vizuálních informací rozpoznat přátele nebo predátory. Ve skutečnosti tato predispozice k interpretaci nejednoznačných podnětů souvisí s dalšími kognitivními jevy a věda důkladně studovala lidi, kteří zažívají mimosmyslové události, aby lépe pochopila, jak naše mysl funguje.
Historie vesmírného výzkumu je ostatně plná epizod poznamenaných tímto jevem. Jednou z nejpamátnějších je ta o údajných „kanálech“ na Marsu, myšlence, kterou koncem 19. století zpopularizoval americký astronom Percival Lowell. Tato mylná interpretace po desetiletí podněcovala fantazii, že marťanská civilizace vybudovala inženýrská díla planetárního rozsahu, dokud pokročilejší dalekohledy neprokázaly, že se jedná o pouhý optický klam. Na rozdíl od těchto fantazií minulosti se moderní astronomie potýká se skutečnými hádankami, které se vymykají našemu chápání, jako jsou například „nemožná mračna“ v Mléčné dráze, která vědce matou.
Stejně tak se na sociálních sítích znovu dostal do centra pozornosti starý snímek, který před více než dvaceti lety pořídila sonda Mars Global Surveyor, a vyvolal tak novou vlnu spekulací o mimozemském životě. Na fotografii je zachyceno něco, co vypadá jako téměř dokonalá čtvercová struktura na povrchu rudé planety, což podle analýzy webu IFLScience podnítilo představivost tisíců uživatelů internetu.
Skutečný původ záhadné čtvercové struktury
Vědecké vysvětlení je však na hony vzdálené jakékoli teorii o ztracených civilizacích. Verze snímku, která se stala virální, byla jemně upravena, aby zvýraznila údajný artefakt, ačkoli vychází z autentického snímku. Původní fotografie pokrývá oblast širokou přibližně tři kilometry a to, co na oříznuté verzi vypadá jako izolovaný objekt, je ve skutečnosti jen jedním prvkem v mnohem větší a složitější geologické krajině.
Ve skutečnosti se odborníci shodují, že jde o zcela přirozený skalní útvar. Jeho nápadný geometrický vzhled je pouze výsledkem náhody a perspektivy, s níž byl snímek pořízen. Za tímto podivným marťanským útvarem, který slouží jako další připomínka toho, jak snadno nás může náš mozek oklamat, tedy není žádný náznak inteligentní konstrukce.
Význam technologie při průzkumu vesmíru
Technologie sehrála při průzkumu Marsu a dalších nebeských těles zásadní roli. Od vysílání sond a roverů až po používání vesmírných teleskopů nás každý technologický pokrok přibližuje k odhalení tajemství vesmíru. Například vozítko Perseverance agentury NASA, které přistalo na Marsu v roce 2021, je vybaveno pokročilými nástroji pro analýzu marťanské geologie a hledání známek minulého života. Takové mise nám nejen pomáhají lépe porozumět Marsu, ale také poskytují cenné údaje, které mohou ovlivnit budoucí pilotované mise na rudou planetu.

Zdroj: Youtube.com
Mezinárodní spolupráce na vesmírných projektech navíc umožňuje sdílení znalostí a zdrojů, což urychluje tempo objevů. Na různých misích spolupracují mimo jiné Evropská kosmická agentura (ESA) a NASA, které kombinují své schopnosti, aby dosáhly co nejlepších vědeckých výsledků. Tato spolupráce je nezbytná pro řešení technických a finančních problémů spojených s výzkumem vesmíru.
Zatímco pareidolie nás může vést k tomu, že vidíme to, co neexistuje, věda a technologie nám poskytují nástroje k rozlišení skutečnosti od fikce. Při dalším průzkumu Marsu a dalších planet je zásadní zachovat přístup založený na důkazech a umožnit, aby se naše závěry o existenci mimozemského života řídily údaji.