Více než sto let byl papoušek noční (Pezoporus occidentalis) pouhým stínem v ornitologických knihách.
Existovaly ojedinělé zprávy a pověsti o jeho výskytu, ale žádný solidní záznam, který by potvrzoval, že stále existuje. Jeho opětovné objevení díky výzkumu v australském vnitrozemí vrátilo vědcům a ochráncům přírody naději. Nález je nejen triumfem vědy, ale také připomínkou toho, že i v dnešní technologické době příroda stále skrývá svá tajemství. Zdůrazňuje také význam ochrany přírody a potřebu chránit přirozené prostředí ohrožených druhů.
Výzkum, který to umožnil
V letech 2020 až 2023 tým domorodých strážců a ekologů rozmístil zvukové záznamníky po rozsáhlém území země Ngururrpa ve Velké písečné poušti. Klíčem byl ptačí zpěv, zvláštní repertoár tónů připomínající telefony a zvonky. Tento inovativní přístup umožnil výzkumníkům určit oblasti, kde by se papoušek noční mohl vyskytovat.

Zdroj: Youtube.com
Když nahrávky potvrdily jeho přítomnost, kamerové pasti a analýza stanovišť jim umožnily ho sledovat. Tato práce, jejíž výsledky byly zveřejněny v časopise Wildlife Research, potvrdila přítomnost papoušků na více než polovině analyzovaných bodů, což dokazuje, že se nejedná o izolované jedince, ale o skutečnou populaci. Tato metodika nejen potvrzuje existenci papouška nočního, ale také vytváří precedens pro hledání dalších druhů považovaných za vyhynulé.
Tajné útočiště v poušti
Přežití druhu je závislé na velmi specifickém úkrytu, kterým jsou houštiny vzrostlých trnovníků(Triodia longiceps). Tyto rostliny vytvářejí kopulovité struktury, které papouška přes den ochlazují a ukrývají ho před predátory. Spinifex neposkytuje pouze úkryt, ale má také zásadní význam pro pouštní ekosystém, protože poskytuje životní prostor dalším druhům a pomáhá zabraňovat erozi půdy.
Problém nastává s opakujícími se požáry, které brání těmto útvarům dosáhnout potřebné zralosti. Bez těchto útočišť zůstávají papoušci bez ochrany a jejich budoucnost je ohrožena. Řízení požárů je proto nezbytnou součástí ochrany nočních papoušků, protože nekontrolované požáry mohou rychle zdevastovat rozsáhlé plochy spinifexu.
Mezi dingy a divokými kočkami
Kamery instalované v poušti odhalily překvapivou skutečnost, a to přítomnost psů dingo v blízkosti biotopu papoušků nočních. Ač to může znít protichůdně, zdá se, že tito predátoři jsou nepřímými spojenci, protože drží na uzdě divoké kočky, které jsou v Austrálii zodpovědné za decimování mnoha drobných druhů. Kočky divoké představují pro australskou faunu významnou hrozbu a jejich kontrola je pro přežití mnoha původních druhů životně důležitá.
Rovnováha je křehká: bez dingů by se tlak koček zvýšil a s ním i riziko pro mláďata nočních papoušků. Tato křehká ekologická rovnováha podtrhuje význam zohlednění všech prvků ekosystému při plánování ochranářských strategií.
Malá, ale klíčová populace
Vědci odhadují, že v této chráněné oblasti přežívá přibližně 50 ptáků. Může se to zdát málo, ale pro druh, který byl více než sto let na pokraji vyhynutí, to představuje skutečnou baštu naděje. Malá populace zdůrazňuje potřebu neustálého monitorování a ochranářského úsilí, které zajistí její dlouhodobé přežití.
Odborníci navrhují konkrétní opatření na ochranu papouška nočního:
- Inteligentní řízení požárů s řízeným vypalováním v chladných obdobích, které umožní, aby trnovník dozrál, aniž by ho nekontrolované požáry zničily.
- Ochrana dingo, která zabrání tomu, aby programy na kontrolu predátorů změnily jejich roli v ekosystému. Psi dingo hrají klíčovou roli při kontrole invazních druhů, jako jsou divoké kočky.
- Snížení vlivu člověka omezením pastvy a narušování půdy, což pomáhá zachovat přirozené prostředí papouška nočního.
Nové technologie, jako je genetická analýza peří nebo sledovací zařízení, by mohly poskytnout přesnější informace o jejich pohybu a zvycích. Tyto pokročilé nástroje umožňují výzkumníkům získat podrobné údaje, aniž by ptáky rušili.
Více než pták: Symbol odolnosti
Návrat papouška nočního ukazuje, že kombinace vědeckých poznatků a znalostí domorodců může přinést mimořádné výsledky. Je také připomínkou toho, že celosvětová biologická rozmanitost se udržuje díky křehké rovnováze, která vyžaduje neustálou ostražitost. Spolupráce mezi vědci a domorodými komunitami je pro úspěch ochranářských snah nezbytná.

Zdroj: Youtube.com
To, co bylo kdysi považováno za mýtus, se nakonec potvrdilo – papoušek noční stále žije. A jeho budoucnost nyní závisí na tom, zda o něj lidstvo opět nepřijde. Toto zjištění nás inspiruje k dalšímu zkoumání a ochraně biologické rozmanitosti naší planety a připomíná nám, že každý druh má v rovnováze přírody jedinečnou úlohu.