Počty dárců krve sice v posledních letech nijak dramaticky neklesají, přesto nemocnice a transfuzní stanice napříč Českou republikou volají o pomoc. Problémem je totiž nedostatek prvodárců krve, kteří přijdou na odběr poprvé a zapíšou se do registru dárců. Na problém upozorňuje Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), kde se léčí hematologická onemocnění včetně těch onkologických. Nejen ÚHKT, ale i další zdravotnická zařízení v ČR musí v krizových situacích krev nakupovat.
Věková struktura registrů „Česká republika si dlouhodobě vystačí s počty kolem 260 - 270 tisíc dárců krve. V posledních letech je tento počet stabilní. Problém je, že pomalu ubývají prvodárci, zejména ti mladí. A s tím se velmi nepříznivě mění věková struktura registrů, což vnímám do budoucna jako hrozbu ,“ uvedl MUDr. Petr Turek, CSc., primář Transfuzního oddělení z Fakultní Thomayerovy nemocnice a předseda Společnosti pro transfuzní lékařství. Jeho slova potvrzuje MUDr. Jan Loužil, Ph.D., přednosta Transfuziologického úseku Ústavu hematologie a krevní transfuze: „Stabilní základna dárců krve pomalu stárne. Z registrů jsou každoročně vyřazováni lidé, kteří dosáhli 65 let. Svoji roli hrají také onemocnění některých dárců .“ Noví dárci je přitom nahradí jen částečně, protože zájem o bezplatné darování krve není, zejména mezi mladými lidmi, tak velký, jak by bylo potřeba. Větším lákadlem je darování krevní plazmy, za kterou dostanou zaplaceno a která končí často v zahraničí. Krev je přitom nenahraditelná, nelze ji vyrobit. Nabízí se tedy etická otázka. Jde o peníze, nebo o život? Každý, kdo může darovat krev a zachránit tak život druhému člověku, by měl takový krok zvážit. Nikdy nevíme, kdy budeme potřebovat pomoc my sami nebo naši blízcí. „Nejde nám primárně o to, abychom teď vzbudili vlnu zájmu o jednorázové darování krve, protože má omezenou dobu spotřeby. Jde skutečně o rozšíření registru dárců, v ideálním případě o polovinu. U nás v ÚHKT ji využíváme jinak, než je tomu například v traumacentrech či nemocnicích při plánovaných operacích. Potřebujeme ji pro léčbu hematologických a hematoonkologických onemocnění ,“ vysvětluje MUDr. Loužil s tím, že odebraná plná krev se zpracovává na erytrocytový koncentrát (červené krvinky), čerstvě zmrazenou plazmu a buffy coat určený pro trombocyty (krevní destičky). Výhody dárců v registru „Červené krvinky se skladují při teplotě 2-6 °C po dobu maximálně 35 dnů v chladové komoře. Za předpokladu dodržení doporučené teploty skladování (minimálně -25 °C) má zmražená plazma exspiraci 36 měsíců. Uchováváme ji k tomu určených mrazících boxech. Velký problém je se zajištěním „krevních destiček, které mají standardně dobu použitelnosti jen 5 dní .“ dodal lékař. Pokud není uskladněná krev, kterou lékaři zrovna potřebují, kontaktujeme dárce z registru. Jestliže ale ani tam v danou chvíli není nikdo vhodný, musí ÚHKT krev nakupovat z jiných transfuzních stanic. Ale i ty někdy nemají krevní skupinu, kterou potřebujeme. Děje se to každý měsíc, ve stejné situaci je i Thomayerova nemocnice. Kdo může darovat krev? Krev mohou lidé darovat v minimálním intervalu osm týdnů. Muži pětkrát ročně, ženy čtyřikrát. Podmínkou je minimální věková hranice 18 let s hmotností nad 50 kg, dobrý zdravotní stav a trvalý pobyt v ČR. Odběr je bezpečný, trvá přibližně 15 minut a dárce má nárok na uvolnění ze zaměstnání, daňové zvýhodnění a další benefity. Především však získá dobrý pocit z pomoci lidem v nouzi. ÚHKT připomíná také důležitost registrace do Českého národního registru dárců kostní dřeně – právě mladí a zdraví lidé mají nejvyšší šanci zachránit život pacientům s leukémií a dalšími vážnými chorobami. „Dárců krve si nesmírně vážíme. Jejich nezištná pomoc je klíčová pro fungování zdravotnického systému, a proto jim předem děkujeme a aktivně je podporujeme a povzbuzujeme k dalšímu dárcovství ,“ doplnila na závěr Mgr. et MgA. Andrea Daňková, MBA, LL.M., tajemnice ředitele ÚHT. Připravila: Zuzana Heralová