Turecko už nepotřebuje ani Rusko, PVO mu zajistí domácí Hisar-O, který dostřelí více než 40 km. Mohl by také zlepšit vztahy s Amerikou

Obsah článku

Turecko vyvíjí několik systémů PVO V jedné baterii Hisar-O je 18 střel Při budování systémů protivzdušné obrany mají armády možnosti – nakoupit systémy od jiných zemí, a většinou několik propojitelných různého dosahu, aby byla obrana vícevrstevná, což znamená dostat již odzkoušené zbraně, ale na druhou stranu být na někom závislý ; nebo mohou vyvinout vlastní zbraně a vyrábět je pro sebe, případně je i exportovat. Druhou cestou se v posledních letech vydává stále častěji Turecko , např. se systémem Hisar-O.

Turecko vyvíjí několik systémů PVO Turecké ministerstvo obrany pracuje na plánu zajistit protivzdušnou obranu domácími technologiemi již řadu let – první požadavky vydalo v roce 2007, uvádí Wikipedia . Tehdy se týkaly systémů k ochraně na krátké a střední vzdálenosti , až nakonec vznikla dvojice zbraní Hisar-A na krátké vzdálenosti a Hisar-O na vzdálenosti střední, a později také Hisar-U na vzdálenosti dlouhé. O výrobu a vývoj se starají společnosti Aselsan a Roketsan.

🔴 Hisar-O ve Hisar-A tatbikatta kullanıldı

▪️Kara Kuvvetleri Komutanlığı tarafından Hava Savunma Komuta Kontrol Tatbikatı icra edildi.

▪️Tatbikat kapsamında Aselsan ve Roketsan üretimi HİSAR-O ve HİSAR-A hava savunma sistemleri kullanıldı. pic.twitter.com/P0uHx9JpeS

— ORTADOĞU (@ORTADOGU2110) June 17, 2024 ArmyRecognition uvádí, že Roketsan se zaměřuje na vývoj raket, zatímco Aselsan má na starosti senzory a elektronické systémy – ten na stránkách uvádí, že je systém Hisar-O určen k likvidaci cílů jako jsou letouny, vrtulníky, drony nebo řízené střely . Jeho střely by měly být schopné zneškodnit cíle na více než 40 km, přičemž tuto vzdálenost již opakovaně potvrdily testy. Systém je údajně velmi přesný a má vysokou pravděpodobnost sestřelení.

V jedné baterii Hisar-O je 18 střel Hisar-O je velice mobilní, neboť jsou jeho části namontované na automobilových podvozcích, ačkoliv existují i záběry, kdy jsou na podvozcích pásových. Tvoří ho radary, jejichž dosah by měl být kolem 60 kilometrů, odpalovací vozidla a pravděpodobně řídící a velitelské stanoviště. Baterie systému má 3 odpalovací vozidla, každé se 6 střelami , a prapor se pak skládá ze tří baterií. Cíle do vzdálenosti 25 kilometrů jsou střely schopné zaměřovat za pomoci infračerveného senzoru, tedy tepla; na delší vzdálenost jsou potom naváděné radarově.

Mít vlastní systémy protivzdušné obrany, a to ještě ve více vrstvách, dá Turecku bezesporu velikou flexibilitu, i když jejich kvalitu ověří jedině ostré bojové nasazení. Může se tím také zbavit zbavit kontroverze způsobené před několika lety nákupem ruského systému S-400, kvůli čemuž se dostalo do sporu s Amerikou . Ta ho poté vyřadila z programu letounu Lockheed Martin F-35 Lightning II . Takto nebude muset stát před výběrem, zda si kupovat ruský či americký systém, ale koupí domácí, čímž nikoho neurazí a může ho i úspěšně vyvážet.

🇹🇷 Hisar-O+/Hisar-A+ HSS:

*Önleme menzili: 25/15km *Önleme irtifası: 15/8km Güdüm: INS+veri bağı/INS+veri bağı *Arayıcı başlık: IIR veya RF/IIR *Motor: Çift darbeli/çift darbeli *İtki vektör kontrolü: Evet/evet *Envanterde: Evet/evet *Hisar-O+ menzil uzatımı için çalışılıyor pic.twitter.com/6bB9CJXn4r

— Turan Oguz (@TyrannosurusRex) March 3, 2024 Turecký systém Hisar-O

Zdroj: ArmádníZpravodaj.cz

Autor: Vít Lukáš