Souostroví Tuvalu, které se nachází v srdci Tichého oceánu, zavedlo nouzový plán pro celkovou evakuaci svých více než jedenácti tisíc obyvatel. Toto historicky významné opatření je reakcí na nezadržitelný vzestup mořské hladiny, přímý důsledek klimatických změn, který hrozí pohltit nízko položenou zemi.
Situace na Tuvalu, nejméně navštěvované zemi z hlediska cestovního ruchu, podtrhuje dramatickou realitu, které čelí některé z nejzranitelnějších zemí světa. Tváří v tvář neuskutečnitelnosti budoucnosti na vlastním území podepsala tuvalská vláda dohodu s Austrálií o usnadnění postupného přesídlení svých občanů a hledá důstojné řešení problému existenčního rozsahu.
Tato smlouva, podepsaná v roce 2023, zavádí program klimatických víz, který umožňuje každoroční migraci skupiny obyvatel na australské území. Naléhavost situace potvrdil značný zájem obyvatelstva, který poukazuje na rozsah humanitární krize, jíž ostrovní stát čelí.
Plán a rozsah relokace
Dohoda mezi Tuvalu a Austrálií předpokládá přijetí 280 obyvatel ročně prostřednictvím tohoto inovativního vízového programu. Pro řízení přílivu žadatelů je systém založen na loterii, která usiluje o spravedlivé rozdělení migračních příležitostí. Australské velvyslanectví na Tuvalu potvrdilo pozoruhodný zájem o tento proces, jak informoval časopis Wired.
V nedávném sdělení australská vysoká komise na Tuvalu zveřejnila, že bylo zaregistrováno přes 4000 žádostí, včetně rodinných příslušníků hlavních žadatelů. Toto číslo svědčí o tom, že poptávka značně převyšuje počet míst, která jsou k dispozici pro každé roční losování, což zesiluje potřebu urychlit relokaci.
Odborníci na migraci, jako je Jane McAdamová, výzkumnice z UNSW Sydney, upozornili, že pokud by se tato víza zkombinovala s dalšími možnostmi migrace do Austrálie a na Nový Zéland, které mají obyvatelé tichomořských ostrovů k dispozici, mohla by každoročně migrovat téměř čtyři procenta tuvalské populace. To by znamenalo, že během deseti let by se ze země původu mohlo odstěhovat téměř čtyřicet procent obyvatel.
Co Tuvalu hrozí
Zranitelnost Tuvalu spočívá v jeho nízké nadmořské výšce, neboť země se nachází v průměru pouze dva metry nad hladinou moře. Tato geografická vlastnost způsobuje, že příliv a odliv jsou obzvláště ničivé, a situaci zhoršuje i zvýšená četnost a intenzita bouří, které se zhoršují v důsledku rostoucích globálních teplot.
Tváří v tvář hrozící ztrátě svého území podniklo Tuvalu iniciativy na ochranu svého kulturního dědictví. Jednou z nejinovativnějších akcí byl pokus o trojrozměrné skenování ostrovů s cílem digitálně zachovat dědictví pro případ, že by je nakonec pohltily vody.
Případ Tuvalu není ojedinělý, podobnému problému čelí mnoho pobřežních států a malých ostrovů. Podle Rozvojového programu OSN by zvýšený počet pobřežních záplav mohl celosvětově ohrozit více než 70 milionů lidí. Odhaduje se, že do roku 2050 budou stovky hustě obydlených měst čelit výrazně zvýšenému riziku záplav.
Globální dopady
Mezinárodní společenství si uvědomuje globální dopad této krize. Organizace spojených národů odhaduje počet lidí, kteří jsou již nyní postiženi stoupající hladinou moře, na jednu miliardu. Předseda vlády Tuvalu Feleti Teo v této souvislosti v září loňského roku ve svém projevu před Mezivládním panelem OSN pro změnu klimatu prohlásil: „Existenční hrozbu, které čelíme, jsme si nezpůsobili sami, ale změní nás“.

Zdroj: Youtube.com
Případ Tuvalu byl navíc výstražným signálem pro ostatní národy, aby přijaly preventivní opatření. Aliance malých ostrovních států (AOSIS) se zasazuje o razantnější opatření ke zmírnění změny klimatu a ochraně zranitelných komunit. Tato koalice ostrovních států usiluje o to, aby mezinárodní závazky, jako je Pařížská dohoda, byly splněny a posíleny konkrétními opatřeními.
Zkoumají se také inovativní řešení adaptace na změnu klimatu. Některé země zkoumají možnost výstavby umělých ostrovů nebo plovoucích plošin, které by mohly sloužit jako nové domovy pro vysídlené obyvatelstvo. I když jsou tyto nápady zatím v předběžné fázi, představují odvážný přístup k řešení problémů, které změna klimatu ostrovním státům přináší.
Situace na Tuvalu je naléhavou připomínkou potřeby mezinárodní spolupráce a kreativních řešení pro řešení dopadů změny klimatu. Světové společenství musí jednat rychle a rozhodně, aby ochránilo nejzranitelnější obyvatelstvo a zajistilo udržitelnou budoucnost pro všechny.