Historie nám nejen pomáhá pochopit minulost, ale může také předvídat budoucnost.
Z výše uvedeného motta vychází výzkumník Luke Kemp z Centra pro studium existenčních rizik při Cambridgeské univerzitě, který analyzoval více než 400 civilizací za posledních pět tisíc let a vydal varování, že globální kolaps je nejen možný, ale i pravděpodobný, pokud se nepodaří zvrátit rostoucí nerovnost. Jeho nedávná kniha The Curse of Goliath (Goliášovo prokletí) ukazuje znepokojivou paralelu mezi velkými říšemi minulosti a dnešním propojeným a křehkým globálním systémem, který se možná blíží ke svému bodu zlomu.
Země na pokraji kolapsu
Luke Kemp nepoužívá pro označení společenských struktur, které analyzuje, termín „civilizace“, ale spíše „Goliáš“. Tímto pojmem označuje systémy postavené na nadvládě, jako je Římská říše, a srovnává je s naším současným planetárním modelem, sítí sjednocenou obchodem, financemi, technologií a především kapitalismem.
Podle Kempa tato globální vzájemná závislost dala vzniknout „propojenému globálnímu Goliášovi“, který je sice mocný, ale nesmírně zranitelný. Pandemie COVID-19 by byla jasnou ilustrací této křehkosti; jediná krize může vyvolat řetězovou reakci v planetárním měřítku.

Zdroj: Youtube.com
Dnešní globální systém se vyznačuje svou složitostí a závislostí na kritických infrastrukturách, jako jsou sítě dodávek energie a potravin, které jsou náchylné k narušení. To se projevilo během pandemie, kdy byly vážně narušeny globální dodavatelské řetězce, což odhalilo křehkost takto propojeného systému.
Nerovnost jako předstupeň kolapsu
Jedním z nejvíce alarmujících zjištění Kempovy studie je, že nerovnost systematicky předchází kolapsu. Ve všech zkoumaných civilizacích oslaboval vzestup moci a bohatství elit sociální struktury, snižoval odolnost systémů a vystavoval je vnějším šokům, jako jsou války, epidemie nebo klimatické katastrofy.
„Jak elity získávají z lidí a půdy stále více bohatství, oslabují společnosti. Prázdná skořápka společnosti nakonec praskne,“ říká Kemp.
Tato dynamika se nejen opakuje v historii, ale je přítomna i dnes s nebývalou intenzitou. Hromadění bohatství v rukou několika málo lidí a zhoršování životního prostředí by mohly podnítit dokonalou bouři.
Rostoucí ekonomická nerovnost se odráží v příjmových rozdílech a nerovném přístupu k základním zdrojům, jako je vzdělání a zdravotní péče. To vytváří nejen sociální napětí, ale také omezuje schopnost společností přizpůsobit se změnám a reagovat na krize.
Toxické vedení: Temná triáda
Kemp identifikuje další rozhodující faktor, a to roli vůdců, kteří ztělesňují „temnou triádu“narcismu, psychopatie a machiavelismu. Podle něj mnoho historických kolapsů urychlily autoritářské, charismatické a destruktivní osobnosti, které využívaly své moci k udržení struktur nadvlády a zabránily potřebným reformám.
Tento druh vedení nejenže oddaluje řešení, ale prohlubuje strukturální problémy. V současném kontextu, kdy jsou populističtí vůdci na vzestupu, kdy jsou k dispozici pokročilé technologie dohledu a zbraně hromadného ničení, je riziko ještě větší.
Vzestup takových vůdců na globální politické scéně může prohloubit mezinárodní napětí a vést k impulzivním rozhodnutím, která mohou mít katastrofální důsledky. Využívání sledovacích technologií k upevnění moci může navíc dále narušit občanské svobody a podkopat demokracii.
Sebedestrukce, nebo radikální transformace?
Kemp tvrdí, že lidstvo dnes čelí kritickému rozdvojení – buď sebedestrukci, nebo hluboké transformaci systému. I když uznává, že nejpravděpodobnějším scénářem je kolaps, věří také, že existují cesty ke změně. Mezi jeho návrhy patří:
- Podporovat skutečnou přímou demokracii s aktivní účastí občanů prostřednictvím shromáždění a digitálních nástrojů.
- Zavést limity pro akumulaci extrémního bohatství.
- Požadovat politickou a korporátní odpovědnost za sociální a ekologické škody.
Na rozdíl od kritiky, která ho ideologicky řadí k levici, Kemp tvrdí, že tato opatření nereagují na stranickou agendu, ale na naléhavou potřebu kolektivního přežití.
„Ani levice nemá monopol na boj proti korupci, pohánění vlád k odpovědnosti a zajištění toho, aby společnosti platily za sociální a ekologické škody, které způsobují,“ vysvětluje.

Zdroj: Youtube.com
Zavedení těchto opatření by mohlo pomoci vybudovat spravedlivější a udržitelnější systém, v němž budou zdroje rozdělovány spravedlivěji a rozhodnutí budou přijímána s dlouhodobým přístupem, který upřednostňuje blaho lidstva a planety.
Ohlédnutí do minulosti, abychom mohli jednat v současnosti
Velkým přínosem práce Luka Kempa je nejen jeho historický pohled, ale také varování založené na ověřitelných zákonitostech. Jestliže se více než 400 civilizací zhroutilo na podobných trajektoriích, ignorování těchto poučení by mohlo odsoudit lidstvo k opakování cyklu.
Čas na to, abychom se vyhnuli kolapsu, ještě neskončil, ale jak Kemp zdůrazňuje, rozhodnutí je třeba učinit nyní, s jasnou vizí, spravedlivým přerozdělením zdrojů a novým modelem vedení, který upřednostňuje spolupráci před nadvládou.