Proslulá pláž La Pelosa na severu Sardinie se dlouhé roky pyšnila pověstí dokonalého středomořského útočiště. Přesně tak vypadá na fotkách: zářivý bílý písek, křišťálově průzračná mělká voda a jedinečný výhled na historickou strážní věž ze 16. století na ostrůvku Torre della Pelosa. Kdo se sem ale v letní sezoně opravdu vydá, rychle zjistí, že tím hlavním zážitkem není klid ani romantika.
Dostat se na La Pelosu není jednoduché. Vstup na pláž je umožněný pouze s předem zakoupenou vstupenkou a kvůli snaze chránit místní ekosystém je počet návštěvníků omezen na 1 500 denně. Pokud nemáte rezervaci, nemáte šanci – a v hlavním létě ji doporučují zajistit klidně s měsíčním předstihem.
Slibovali ráj a místo toho je tu špína Bez rezervace zkrátka smůla. Platíte nejen za vstup na samotnou pláž (většinou okolo 3,5–4 eur na osobu), ale i za parkování poblíž, a to většinou až 6 eur za den. Dobře, řeknete si, za krásu se přeci připlácí. Jenže výčet opatření tím zdaleka nekončí. Každý, kdo na La Pelosu zamíří, musí dodržovat docela přísná pravidla – nesmíte si položit klasickou osušku přímo na písek (pouze speciální podložku, jinak riskujete pokutu), zákaz platí i pro sběr kamínků, mušlí nebo písku, dokonce i obyčejné položení nápoje na zem může být problém.
Z katalogu to vypadalo jako ráj. Ve skutečnosti turisté odchází znechucení a naštvaní. Foto: Shutterstock O každičké zrnko písku se tu starají týmy kontrolorů, kteří střeží dodržování pravidel a neváhají udělit tučnou pokutu v řádu tisíců eur. A ano, platí i zákaz stavění pískových hradů, což malým návštěvníkům dovolenou zrovna nezpříjemní. Počet návštěvníků je sice papírově omezený, ale ve skutečnosti se stává, že i těch 1 500 lidí vytvoří na pobřeží nepříjemně natěsnaný dav.
Najít zde kousek volného prostoru bývá v letních měsících téměř nadlidský úkol. Někteří turisté si stěžují, že přes obrovský zájem a přísná pravidla pláži citelně chybí větší čistota nebo kvalitní služby. Usadit se, opravdu si odpočinout, nebo mít pocit privátního ráje? To pro mnohé zůstává nesplněným snem. Není překvapením, že výčet nespokojených recenzí na známých cestovatelských portálech narůstá.
Lidé si stěžují na přísná pravidla a kontroly Převládající stížností je přeplněnost, netolerantní personál a pocit neustálé kontroly. Pro mnohé cestovatele je odrazujícím bodem i samotné městečko Stintino v blízkosti pláže – ač malebné, turistická infrastruktura tu je často předražená, mimo hlavní sezonu působí vylidněně, za služby (včetně ubytování a restaurací) si výrazně připlatíte a atmosféru pohody tu prý najdete jen těžko.
Chtěli luxusní dovolenou. Na místě je ale přivítala špinavá voda a nesmyslné zákazy. Foto: Shutterstock La Pelosa ovšem není jedinou evropskou pláží, která vyvolává v turistech spíše frustraci než nadšení. V obdobných seznamech nejhorších evropských pláží se pravidelně objevují i místa, která trápí například špatná čistota vody, přelidnění, nekvalitní služby nebo doslova špína.
Patří mezi ně například Qawra na Maltě (kameny místo písku, špatný vstup do vody), Playa de San Agustín na Kanárských ostrovech (špinavý písek, vysoké vlny), nebo více pláží v Británii, které mají podle Evropské agentury pro životní prostředí nejhorší kvalitu vody v rámci Evropské unie.
Zdroje: cestujlevne.com, medium.seznam.cz, refresher.cz