Hana Kovaříková, uměleckým jménem Mikolášková, je divadelní a rozhlasová režisérka, scenáristka a saxofonistka. Její nejnovější a nejmilovanější rolí je však role oddané matky dvou dětí. Po úspěšné éře v čele Městského divadla Zlín se profesně odmlčela, aby s manželem založila rodinu. Její cesta k mateřství ale nebyla vůbec jednoduchá. Proč se jako evangelička vydala na pouť po mariánských místech? Jak prožívala obrovskou odpovědnost za vedení divadla? A dá se skrze režijní práci prohlubovat vztah k Bohu? Poslechněte si otevřený rozhovor pro podcast Bez filtru .
„Můj děda byl farář, moje teta je farářka a já jsem si to opravdu velmi intenzivně přála,“ vzpomíná v úvodu rozhovoru na svou touhu z mládí. Narazila však na odpor rodičů. „Maminka řekla, že jenom přes její mrtvolu, a tatínek řekl, že by chtěl mít v rodině faráře, ale ne ženu,“ dodává a vysvětluje otcův pohled. Ten, na rozdíl od ní, tehdy viděl hlavně obrovské poslání a sebeobětování, které takové povolání vyžaduje.
Foto: Marek Malůšek Netušil však, že profese režisérky dovede Hanu až na post umělecké šéfky. Jeho pohled se po letech změnil. „Po letech šéfování mi řekl, že kdyby to byl býval věděl, tak by mě tam tehdy i pustil,“ prozrazuje Hanka s humorem sobě vlastním a dodává, že stát se farářkou má stále v záloze na důchod.
Nakonec se její práce s vysněným posláním přece jen propojila. Na mnoha inscenacích totiž spolupracovala s přáteli, kteří jsou faráři. „Je to hrozná sranda, protože mi říkají, že bych už mohla dostat nějaký čestný titul. Kvůli těm inscenacím jsem musela nastudovat tolik věcí, že bych za to pár zápočtů na teologii možná i vytřískala,“ směje se. Divadlo se pro ni stalo prostorem, který je v mnoha ohledech otevřenější pro lidi, kteří by do kostela nepřišli.
Foto: Tino kratochvíl Když přijala nabídku na post umělecké šéfky a později ředitelky divadla ve Zlíně, byla to obrovská profesní výzva. Zároveň to však bylo období, které, jak sama s odstupem hodnotí, na pět a půl roku znemožnilo její cestu k dítěti. „Obrovské pracovní vytížení a dojíždění,“ popisuje stručně, ale výstižně. Právě tato realita stála za jejím rozhodnutím opustit prestižní funkci. Následovala dlouhá a chvílemi beznadějná snaha o početí a donošení potomka.
První část rozhovoru je volně k poslechu ve všech podcastových aplikacích nebo na webu podcastu Bez filtru .
Autor: Jaroslav Tomáš