Řídit autobus, tramvaj nebo trolejbus není jen o tom sednout si za volant a odvézt lidi z jedné zastávky na druhou.
Řidiči si občas práci zpestří soutěžemi, kde nejde o čas do cíle, ale o šikovnost, přesnost a pevné nervy. A věřte, že když se obří autobus musí vejít mezi kužely nebo zastavit na centimetr přesně, není to žádná hračka.
Kdo trefí dveřmi značku
Jedna z disciplín, která baví jak řidiče, tak diváky, je „přesné zastavení“. Úkol zní jednoduše: přibrzdit tak, aby prostřední dveře autobusu nebo tramvaje stály přesně na vyznačeném místě. V praxi to má smysl – kvůli kočárkům, vozíčkářům nebo lidem s horší pohyblivostí. Ale v soutěži je to čistá nervy drásající záležitost. Každý centimetr se počítá a stačí malá chyba, aby se body rozplynuly.
Autobus pražské MHD na zastávce. Zdroj: shutterstock.com Pak je tu jízda zručnosti. Představte si slalom s kužely – jen místo osobáku řídíte dvanáctimetrový autobus. K tomu úzké průjezdy, ostré zatáčky a rozhodčí, kteří si zapisují každé ťuknutí. Některé tratě připomínají reálný provoz – objeví se třeba „nečekaná“ překážka, takže musíte rychle zareagovat. V běžném provozu jde o život, tady o body, ale stres je dost podobný.
Čtěte také: Dobrodružství, které vám sebere dech: Lanovka La Paz je nejdelší a nejvýše položená lanová dráha na světě
Dlouhá tradice a mezinárodní klání
Možná to nevíte, ale tyhle soutěže nejsou žádný nový výmysl. Pražský dopravní podnik je pořádá už desítky let a nejlepší řidiči pak jedou reprezentovat i do zahraničí. V Německu, Polsku nebo na Slovensku mají podobné akce velkou oblibu a je to taková řidičská olympiáda. Řidiči si navzájem radí, vyměňují zkušenosti a taky se trochu předvádějí.
Není to jen hra na body
Na první pohled se může zdát, že jde jen o zábavu. Jenže realita je jiná – řidiči si tu trénují reakce a přesnost, které pak využívají v ostrém provozu. Když zvládnou slalom mezi kužely, lépe se jim pak manévruje v centru města mezi auty. A když se naučí zastavit na značku, mají jistotu, že cestující vystoupí bezpečně. Navíc je to dobrý způsob, jak ukázat lidem, že řízení MHD není „jen tak něco“.
Tyhle akce přitahují i zvědavce z řad veřejnosti. Lidi baví sledovat, jak se obří autobus snaží trefit přesně mezi kužely nebo jak tramvaj brzdí na značku. Pro řidiče je to možnost ukázat, co umí, a pro podnik šance ukázat cestujícím, že jejich práce není samozřejmost. Vítězové si odnášejí nejen poháry, ale i uznání od kolegů – a někdy i cestu na mezinárodní soutěž.
Čtěte také: Eva si zaplatila dovolenou na skandinávském trajektu. Měla pocit, že se ocitla v ráji. Tak úžasné místo pro ženy nikdy neviděla
Jedoucí autobus pražského dopravního podniku. Zdroj: shutterstock.com Nejen řidiči MHD
Podobný koncept využívají i další profese. Například policisté si zkoušejí řídit dopravu na rušných křižovatkách, hasiči mají soutěže v rychlosti zásahu. Všechno to má jeden společný cíl – trénovat situace, které se mohou stát v reálu. U dopravy je to o to zajímavější, že soutěžící sedí za volantem vozidla, které denně používají tisíce lidí.
Řídit velký autobus je samo o sobě náročné. Když k tomu ale přidáte soutěžní stres, diváky, kteří sledují každý pohyb, a kolegy, kteří čekají na vaši chybu, stává se z toho zkouška psychické odolnosti. Ne nadarmo se říká, že ti nejlepší řidiči mají nervy z ocele. A i když si domů odvezou „jen“ medaili, často tvrdí, že jim soutěže pomáhají i v běžné práci. Protože když dokázali zastavit na centimetr přesně před porotou, zvládnou to i na přeplněné zastávce.
Zdroj: idnes.cz, Brněnský deník