Přejmenování měst a obcí: Někdy šlo o čest, jindy o politiku. A někdy jen o snahu nebýt k smíchu

| 3 min

Sdílet

Názvy obcí a měst se u nás měnily častěji, než si dnes uvědomujeme. Za některými stála politika a režim, jindy jen obava z posměchu.

Havířov

Zdroj: FOTO:Palickap, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži

Když se řekne Havířov, málokdo si představí, že tohle město vlastně ještě v polovině 20. století vůbec neexistovalo. A že o jeho jméně rozhodovala soutěž. Ale nebyl to jediný případ. Názvy českých obcí a měst se v minulosti měnily překvapivě často, ať už kvůli politice, hanlivému významu nebo jen snaze vylepšit dojem.

Z Fučíkova nic nebude. A co třeba Stachanov?

Začalo to v roce 1955, kdy se v Ostravě sešla krajská rada a řešila zapeklitý úkol. Měla rozhodnout o názvu nové dělnické obce kousek od Českého Těšína. První návrhy jako Fučíkov, Stalinov nebo Pokrokov neprošly, a tak došlo na veřejnou soutěž. Lidé poslali přes 2 300 nápadů. Ve finále se rozhodovalo mezi jmény Šachtín, Cingrov a Havířov. Poslední z nich nakonec schválilo ministerstvo vnitra.

Případ Havířova byl výjimečný tím, že šlo o úplně nové město. Jinak se v té době přejmenovávaly hlavně již existující obce a ulice. Cílem bylo často odstranit německé názvy, nahradit hanlivá slova nebo reflektovat aktuální politickou situaci. Podobné přejmenovávání míst, známé jako honorifikace, není nic nového. Jak vysvětlil pro iDNES jazykovědec Jaroslav David z Ostravské univerzity, „podobně vznikl Washington, Terezín nebo Sankt Petěrburg“.

Ze Smrova je Sázavka. A kde býval Honov?

Česká toponymie je bohatá a leckdy i zábavná. Názvy míst vznikaly různě – podle krajiny, činností, rodinných jmen i náhod. Proto máme Hrady, Písky, Hrnčíře i Lnáře. Většina sídel ale nese přípony jako -ice, -ov nebo -ín. Ty ukazují na rodové jméno původních obyvatel, třeba Budějovice nebo Petrovice.

Ve 20. století se ale některé názvy měnily prostě proto, že zněly nehezky. Z Mr*ákova je dnes Mrákov, ze Sr*čkova vznikla Malá Lípa, ze Smr*ova Sázavka. Podobně dopadl i Hloupětín, který se změnil na Hloubětín.

A pak jsou tu skutečné kuriozity z dávné historie. Třeba vesnice Ho*nov u Přimdy, jejíž jméno pocházelo z označení Ho*nův dvůr podle jistého pana Ho*na. Nebo Ko*otsko, pojmenované podle staročeského výrazu pro kohouta. Z Pi*ulína je dnes už jen les, ale jméno zůstalo v povědomí. A obec Příštpo na Třebíčsku? Ta změnila název sedmkrát během pouhých čtyřiceti let.

Z Gottwaldova zase Zlín. A proč se říká Havířovská Korea?

Přestože u nás panovala poměrně rozumná kultura pojmenovávání, totalitní režimy přinesly výjimky. Nepsané pravidlo nezvat město po žijícím člověku padlo v roce 1949, kdy se ze Zlína stal Gottwaldov. Název vydržel do roku 1989. Jiná města se Stalinovými jmény nepyšnila, výjimkou byl jen Gerlachovský štít, který se deset let jmenoval Stalinův.

Přejmenovávala se i náměstí a ulice. Prokešovo náměstí v Ostravě si vystřídalo hned několik názvů od Adolf-Hitler-Platz přes Stalinovo až po Říjnovou revoluci. Po revoluci se vrátilo k původnímu jménu. Každé větší město mělo svoji Leninovu třídu. Dnes zase vznikají názvy jako Náměstí Jana Palacha nebo Ulička Václava Havla. A nechybí ani kuriozity. V Kuřimi najdete Rychlonožkovu, Tleskačovu i Červenáčkovu ulici.

Někdy se jména ujmou i neoficiálně. V Havířově existuje čtvrť zvaná Korea. Právě tam vznikal v 50. letech nový Havířov a bahno, rozkopané cesty a všudypřítomný nepořádek lidem připomínal bojiště korejské války.

Na názvech obcí a ulic se často podepisuje historie i nálada doby. Někdy za změnou stojí politika, jindy hanlivý význam nebo snaha o lepší zvuk. Ale jak se ukazuje, ani oficiální název není všechno. V Praze se stejně nejde na Vítězné náměstí, ale na Kulaťák. A v Brně? Tam se potkáte na Čáře nebo na Svoboďáku.

Přejmenování měst a obcí: Někdy šlo o čest, jindy o politiku. A někdy jen o snahu nebýt k smíchu

Milenka v utajení: Karel Gott měl víc než 30 let vztah, který pokračoval i po sňatku s Ivanou

Překvapivá "rada" Babišovi. Advokát Sokol tvrdí, že Čapí hnízdo může skončit všelijak

"Klaňte se." Z totálního chaosu vykouzlila Siniaková parádu. I Rusky se smály

Rok 1967: První československá kráska na Miss World. Jak vypadají vítězky dnes?

Sláva ho unavila. Štěpán Benoni teď topí v kamnech a hlídá Šumavu