Před 76 lety komunisté popravili šest nestraníků. Šlo o první masovou popravu v poválečném Československu

| 2 min

Sdílet

První masová justiční vražda v komunistickém Československu. Před 76 lety bylo v pankrácké věznici popraveno šest mužů za pokus o převrat.

Vazební fotografie Květoslava Prokeše

Zdroj: FOTO:ABS, Public domain, via Wikimedia Commons

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži

Před 76 lety skončilo šest mužů na popravišti. Komunistický režim je obvinil z příprav převratu. Bez milosti je pak poslal na šibenici. Všichni byli nestraníci, kteří se chtěli pokusit zvrátit vývoj po únorovém puči. Jejich proces byl od začátku zmanipulovaný.

Převrat, který se nikdy nerozběhl

V květnu 1949 chystala skupina kolem majora Květoslava Prokeše ozbrojené vystoupení proti komunistům. Mělo začít 17. května ve tři hodiny ráno. Plánovali obsadit věznici na Pankráci, sídlo StB v Bartolomějské, budovu rozhlasu i další místa v Praze. Věděli, že riskují všechno. Věděli ale taky, že jiná cesta prostě není.

Do příprav se zapojili i další důstojníci, civilisté a právníci. Mezi nimi advokát Jaroslav Borkovec, kriminální rada Rudolf Hrbek, štábní kapitán Vratislav Janda, bankovní úředník Vladimír Fronc a další. Akce měla proběhnout koordinovaně s vojenskými posádkami mimo Prahu.

Už 15. května ale Státní bezpečnost zahájila zatýkání. Hlavní organizátor Prokeš byl zatčen o den později v bytě Dagmar Tůmové. Do rukou StB se dostali i ostatní členové skupiny.

Paralelní plán skupiny Zvon

Ve stejnou dobu připravovala jinou akci odbojová skupina Zvon. Tu vedl chemik Emanuel Čančík. Dále v ní působili úředník Josef Charvát, politický vězeň Vratislav Polesný, skautka Dagmar Skálová a student Jiří Navrátil.

I tato skupina chtěla obsadit klíčové instituce a vyzvat veřejnost ke vzpouře prostřednictvím rozhlasu. Ani oni ale neuspěli. Všichni byli zatčeni téměř současně s Prokešovou skupinou.

Obě skupiny se po zatčení potkaly při výsleších v Bartolomějské ulici. Svědectví hovoří o brutálním zacházení, zraněních a fyzickém i psychickém nátlaku.

Poprava šesti mužů a těžké tresty pro ostatní

Proces skončil rozsudky smrti pro šest obviněných. Z Prokešovy skupiny byli popraveni Květoslav Prokeš, Jaroslav Borkovec a štábní kapitán Vratislav Janda. Ze skupiny Zvon byli odsouzeni k trestu smrti Emanuel Čančík, Josef Charvát a Vratislav Polesný. Všech šest mužů bylo oběšeno 5. listopadu 1949 ve věznici na Pankráci.

Rudolf Hrbek, Dagmar Tůmová a Jan Prager dostali doživotí. Vladimír Fronc a Jiří Navrátil byli odsouzeni na dvacet let. Ludmila Křesinová a Marie Svobodová dostaly patnáct let. Jaroslav Benešovský byl odsouzen na dvanáct let.

Další desítky lidí byly potrestány vězením v různé délce, někteří dostali až dvacet let. Mnozí skončili v uranových dolech. Šlo o první rozsáhlý případ, kdy komunistický režim potrestal své odpůrce smrtí. Většina z nich přitom bojovala během války proti nacismu. Už krátce po únoru 1948 tak padl jasný signál, že nová moc nebude tolerovat žádný odpor.

Před 76 lety komunisté popravili šest nestraníků. Šlo o první masovou popravu v poválečném Československu

Zeman po další operaci zůstává v nemocnici. K jeho stavu promluvila i manželka Ivana

Po psychickém kolapsu je Vilma Cibulková nezvěstná, kolegové se o ni bojí

Chalupa Kateřiny Neumannové vypadá jako z jiného světa. Mezi Čechy se šíří fotografie, které vzbuzují obdiv

Pamatujete si holčičku z reklamy na Kofolu? Dnes je z ní půvabná žena

Skutečná povaha princezny Diany: Španělský král vydal své memoáry a jeho drsná obvinění nyní vzbuzují rozruch