Počasí jako tajná zbraň: Jak USA během 2. světové války cenzurovaly předpovědi a ohrozily tak i miliony Američanů

2 min

Sdílet

Během druhé světové války Spojené státy přísně cenzurovaly meteorologické předpovědi, aby nepřátelé nezískali strategické informace. Tento krok ochromil běžný život a ukázal nečekané důsledky vojenské cenzury. Zjistěte, jak se počasí stalo válečným tajemstvím.

Počasí jako tajná zbraň: Jak USA během 2. světové války cenzurovaly předpovědi a ohrozily tak i miliony Američanů

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Představte si, že zapnete rádio a dozvíte se o ničivé bouřce až několik hodin poté, co zničila desítky domů. Přesně takové byly podmínky během druhé světové války, kdy americká vláda pod heslem „počasí je zbraň“ cenzurovala meteorologické zprávy. Tento krok měl za úkol chránit národní bezpečnost, ale přinesl chaos do života milionů lidí.

Proč se počasí stalo vojenským tajemstvím?

Po útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941 Spojené státy zpřísnily ochranu citlivých informací. Počasí bylo považováno za strategický údaj, protože nepřátelské lodě a ponorky mohly podle něj plánovat své útoky v závislosti na stavu moře.

Úřad pro cenzuru proto vydal pravidla, která zakazovala zveřejňovat podrobné předpovědi, údaje o tlaku vzduchu, směru větru či pohybu bouří. Přestože se to může zdát absurdní, pro válečné plánování to byla důležitá výhoda.

Tornádo, o kterém lidé nesměli vědět

Nejdrastičtější případ nastal 16. března 1942, kdy řeky Mississippi a Tennessee zasáhla série ničivých tornád. Rádio v Memphisu mohlo vysílat pouze neurčité výzvy k pomoci pro postižené oblasti, ale varování před samotnou bouří nebylo povoleno. Obyvatelé tak byli zcela bez varování, protože zpráva o tornádu byla zveřejněna až několik hodin po jeho průchodu.

Každodenní cenzura počasí

Noviny směli publikovat jen stručné a oficiální předpovědi pro okruh do 150 mil od meteorologických úřadů.
Maximálně 20 měst denně mohlo mít zveřejněné teploty.
Rádio mohlo hlásit počasí jen s výslovným povolením.
Na západním pobřeží muselo být počasí popisováno se zpožděním 24 hodin, aby se zabránilo sdílení aktuálních informací nepřátelům. Tento zákaz způsobil nečekané přerušení sportovních utkání bez vysvětlení a zemědělci přišli o úrodu, protože nebyli varováni před mrazem.

Dopady na život a ekonomiku

Cenzura zasáhla i běžné aspekty života. Floridská letoviska trpěla ztrátou turistů, protože nemohla propagovat slunečné počasí. Lékaři, kteří používali barometrická data pro diagnostiku, si museli pořizovat vlastní přístroje. Dokonce i první dáma Eleanor Rooseveltová dostala varování, když ve svém novinovém sloupku zmínila déšť – i taková informace byla považována za porušení pravidel.

Když lidé přestali věřit předpovědím

Dříve byla předpověď počasí v USA vnímána jako veřejná služba, která pomáhá chránit lidi a plánovat jejich životy. Během válečné cenzury však důvěra v meteorologické úřady klesla.

Historici upozorňují, že tato zkušenost ukázala, jak snadno se i zdánlivě neutrální data, jako počasí, mohou stát nástrojem politiky a kontroly.

Cenzura počasí během druhé světové války je dnes neuvěřitelnou připomínkou toho, jak daleko může zajít ochrana státní bezpečnosti. USA chránily své vojenské zájmy, ale zároveň ohrozily vlastní občany tím, že omezily přístup k důležitým informacím. I když počasí nelze umlčet, historie ukazuje, že informace o něm lze kontrolovat – a toto omezení může mít vážné důsledky.