Odborníci dlouhodobě upozorňují, jak škodlivý vliv má zvýšená letecká doprava na vývoj klimatu. Přesto se létá čím dál víc a jak zjistila nová celoevropská studie organizace Greenpeace, linky nízkonákladových leteckých společností jsou v evropském měřítku 26krát levnější než spojení vlakové. Podle Greenpeace za tím stojí podléhání lobbingu leteckých společností a politická nečinnost, která umožňuje potlačovat železniční dopravu ve prospěch té letecké, třeba prostřednictvím daňových úlev.
Evropské letecké dopravě dominují nízkonákladové letecké společnosti. V podstatě za pár eur a hodin se dá cestovat napříč kontinentem, což je pohodlné, vede to k rozvoji turismu a podpoře ekonomik jednotlivých států, včetně oblastí, které dříve patřily k méně navštěvovaným.
Podle environmentalistů za to ale tvrdě zaplatíme klimatickými dopady a zhoršenou kvalitou ovzduší. Celkový počet emisí uvolněných z letecké dopravy za posledních pět let tvoří téměř polovinu toho, co se z letadel do atmosféry uvolnilo v předchozích osmdesáti letech.
Zalkneme se?
„Na letectví připadalo v roce 2023 přibližně 2,5 % celosvětových emisí CO2. Absolutní objem emisí ale výrazně narůstá. Od roku 2020 se uvolnilo 47 % celkových emisí CO2 z letecké dopravy zaznamenaných v letech 1940 až 2019,“ uvádí například poslední zpráva Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA), která hodnotí dopady letectví na životní prostředí za rok 2025.
Podle autorů zprávy jsou dopady letectví na klima, které se projevují například suchy, lesními požáry, vlnami veder nebo naopak nenadálými záplavami, důsledkem emisí CO2, emisí oxidů dusíku (NOX), suspendovaných částic (sazí), oxidů síry (SOX) a vodní páry, jakož i emisí vzniklých z kondenzačních stop a interakce aerosolu s oblaky.
Ty způsobují nejen klimatické škody, ale také vysoké znečištění ovzduší. Na to ve své nejnovější studii upozorňuje i organizace Greenpeace, která zkoumala v souvislosti s růstem provozu nízkonákladových leteckých společností politiku Evropské unie vůči jiným způsobům dopravy, konkrétně té železniční.
„Navzdory zhoršující se klimatické krizi upřednostňuje evropský daňový systém nadále nejvíce znečišťující způsob cestování,“ říká ke studii jeden z jejích autorů Herwig Schuster, který se v Greenpeace zabývá dopravou ve střední a východní Evropě.
„Je absurdní, že let z Barcelony do Londýna může stát pouhých 15 eur, zatímco vlak na stejné trase je až 26krát dražší,“ poukazuje Schuster na současnou situaci, která je podle něj nejmarkantnější v západní Evropě.
V Česku vlaky za méně
Zpráva, kterou organizace Greenpeace vydala koncem léta, porovnává ceny jízdenek na 142 trasách – včetně 109 přeshraničních a 33 vnitrostátních cest. „Analyzovali jsme jízdné pro devět různých termínů cestování ve třech časových rámcích (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé) téměř ve všech evropských zemích,“ uvádí v tiskové zprávě Greenpeace.
Analýza se týkala pouze tras do 1500 kilometrů vzdušné vzdálenosti, po kterých lze rozumně cestovat po železnici i letecky. Vyplynulo z ní, že na 54 % přeshraničních tras bylo létání levnější alespoň šest z devíti dnů.
„Jízdné bylo kontrolováno po devět různých dnů pro každou trasu, v různých časových obdobích rezervace. Vlaky byly vždy nebo téměř vždy levnější pouze na 29 (39 %) přeshraničních trasách, mnoho z nich ve střední a východní Evropě – zejména v Pobaltí a Polsku,“ uvádí se ve zprávě.
Z ní v tomto ohledu vyšla celkem příznivě i Česká republika, kde studie zkoumala celkem devět přeshraničních tras. Vlak vyšel z Prahy levněji do Berlína, Košic, Záhřebu, Budapešti a Varšavy. Letecky je z Prahy naopak levnější dostat se do Milána nebo do Paříže.
„Česko má díky své centrální poloze rozumné železniční spojení do mnoha evropských zemí a měst. Všechny sousední země jsou snadno dostupné denními i nočními vlaky, například do Vídně jezdí z Prahy 11 přímých vlaků denně. I do Barcelony se lze dostat nočním vlakem, po kterém následují přípojné vlaky za méně než 24 hodin,“ píše se ve zprávě, která Česko společně s Nizozemskem zařadila na společné sedmé místo mezi všemi zahrnutými evropskými zeměmi díky vysokému podílu „zelených“ klasifikovaných tras.
Nejhůř z hodnocení Greenpeace v tomto ohledu vychází Francie, Španělsko a Spojené království, kde byly vlaky dražší než lety až na 95 % přeshraničních tras. Největší zmiňovaný rozdíl byl zaznamenán na trase mezi Barcelonou a Londýnem, kde byla cesta vlakem 26krát dražší než let. Dopady na životní prostředí jsou podle Greenpeace obrovské.
„Lety vypouštějí v průměru pětkrát více CO₂ na osobokilometr než vlaky – a ve srovnání se železnicemi využívajícími 100 % obnovitelné elektřiny může být jejich dopad až 80krát horší. Přesto uměle nízké ceny letenek stále tlačí cestující k létání,“ konstatuje zpráva.
Podle Greenpeace se sice podíl tras, kde jsou vlaky převážně levnější, zvýšil oproti roku 2023 o 14procentních bodů, především díky lepšímu železničnímu spojení a menšímu počtu ultralevných letových spojení přes uzly jako Londýn nebo Dublin, přesto ale ekologičtější vlaky nemůžou konkurovat silně dotované letecké dopravě.
Letadla politicky vedou
„Nízkonákladové letecké společnosti jako Ryanair, Wizz Air, Vueling a easyJet dominují evropskému nebi s cenami letenek, které jsou často nižší, než letištní poplatky a poplatky za letenky,“ popisuje zpráva systém daňových úlev, které nízkonákladovým leteckým společnostem umožňují růst.
„Nízké ceny letenek nízkonákladových leteckých společností existují pouze z důvodu nezdaněných leteckých pohonných hmot. Mezinárodní letenky jsou také osvobozeny od DPH, zatímco železniční operátoři často platí plnou DPH, rostoucí náklady na energii a vysoké poplatky za přístup na trať,“ říká zpráva Greenpeace.
Organizace proto naléhá na Evropskou unii i národní vlády, aby reformovaly dopravní politiku ukončením dotací pro letectví, zavedením jednoduchého systému jízdenek na železnici a většími investicemi do veřejné železniční infrastruktury.
„Každá trasa, kde je letadlo levnější než vlak, je politickým selháním,“ říká k tomu Herwig Schuster, aktivista Greenpeace pro dopravou ve střední a východní Evropě. „Nemůžeme pokračovat v odměňování nejvíce znečišťující formy dopravy. Evropa musí učinit vlaky nejlevnější a nejjednodušší možností – ne poslední možností.“
Podle něj by mohlo pomoct třeba zavedení cenově dostupných „klimatických jízdenek“ tedy paušálních jízdenek platných ve vnitrostátní a přeshraniční veřejné dopravě. Železniční spojení se totiž stává „ekologické“ až s vytížením, jak poukázala jiná zpráva, která srovnávala dopady železniční a letecké dopravy na životní prostředí.
V létě ji vydala španělská státní společnosti Ineco. Podle ní jsou rychlovlaky výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo, ale až při vysokém vytížení tratě. Studie Ineco, která srovnávala emise mezi železničními a leteckými spoji ve Španělsku popsala, že u vysokorychlostních železnic připadá velká část emisí na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy ji převážnou způsobuje provoz letadel samotných.
„Cestovat ve vlaku je ekologičtější než letadlem, ale vybudování sítě letišť vytváří nižší dopad na životní prostředí a méně emisí než vybudování sítě vysokorychlostní železnice,“ uvedl šéf Ineco Sergio Vázquez s tím, že podle jejich zkoumání tvoří u vysokorychlostních tratí 95 procent celkových emisí výstavba, čtyři procenta provoz vlaků a jedno procento údržba.
Čím více se trať používá, tím rychleji se podaří počáteční emise amortizovat. U letišť je situace přesně opačná. Jen tři procenta emisí v životním cyklu připadají na fázi budování infrastruktury, zbytek pak na provoz a údržbu.
Podle studie Ineco vyžaduje snížení znečištění vytvářené dopravou zaměřit se na oblasti, které generují největší množství emisí. U vysokorychlostních tratí to je využití materiálů a postupů s nižšími emisemi skleníkových plynů, u letadel pak zavádění ekologičtějších paliv a motorů.
Jenže ani to není samospásné. Prestižní Massachusettský technologický institut (MIT) před několika lety zkoumal, jak „nové typy paliv nebo motorů“ omezí znečištění klimatu a přišel se zajímavým zjištěním. Zásah proti jednomu typu emisí z letecké dopravy totiž nutně nezaručí, že tím nenarostou emise jiné.
Moderní letadla například vypouštějí do ovzduší méně emisí oxidů dusíku, než ta starší. Přesto můžou přispívat ke změně klimatu víc, protože spotřebovávají víc paliva a ve svém výsledku vyprodukují větší množství emisí, které pak negativně působí na změny klimatu a kvality ovzduší.
Podle zprávy EASA se letecké společnosti i letiště snaží v Evropě přispívat ke snižování emisí různými způsoby. Například optimalizací letových drah, elektrifikací pozemních vozidel a infrastruktury, udržitelnějším pozemním provozem nebo zkoumáním alternativních zdrojů nízkouhlíkové energie, jako je vodík a elektřina.
Podle aktuálního „evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu“ by do konce roku 2025 mělo na jeden let připadat o 9,3 % méně emisí CO2 než vloni. Velký pokrok podle EASA zaznamenávají také udržitelná letecká paliva. Jejich dodávky by se měly podle evropské Iniciativy pro letecká paliva ReFuelEU z roku 2023 postupně zvyšovat z 2 % v roce 2025 na 70 % v roce 2050.
HlídacíPes.org
Zprávy - Aktuálně.cz|
Byznysdenik.cz|
Borovan.cz|
Techsvět|
Náš REGION|