Planety, které nikdy nepoznají noc: extrémní světlo a stín ve vesmíru

| 2 min

Sdílet

Když přemýšlíme o dnech a nocích, považujeme je za samozřejmý rytmus života. Ale ve vesmíru existují světy, na kterých noc nikdy nepřijde — a jiné, kde se světlo stává extrémem, který deformuje atmosféru, povrch i samotnou fyziku.

Planety, které nikdy nepoznají noc: extrémní světlo a stín ve vesmíru

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Planety uzamčené ke svému slunci, exosvěty spalované ultrafialovým zářením i temné polokoule plné mrazivých větrných proudů ukazují, že „noc“ je luxus, který nemá každý svět.

Planety uzamčené ke svému slunci: jedna tvář žhne, druhá mrzne

Mnohé exoplanety obíhající blízko své hvězdy jsou tzv. tidally locked — přivrácená strana je stále ve dne, odvrácená stále v noci.

Znamená to:

jedna strana v permanentním žáru až 2500 °C,
druhá v mrazu pod −200 °C,
extrémní tlakově-teplotní rozdíly,
megavětry putující mezi světlem a temnotou.

Jde o reálné planety jako TRAPPIST-1e, Kepler-186f, či super-Země GJ 1132b.

Atmosféry v pekelném žáru: světlo, které mění chemii planet

Na planetách bez noci dochází k fyzikálním jevům, které na Zemi neexistují:

trvalé ultrafialové záření mění atmosféru v chemickou laboratoř,
vznikají stabilní proudy roztavených kovů,
dochází k fotodisociaci vody → rozpad vodních molekul světlem.

Vědci tak získávají přirozenou laboratoř, která pomáhá pochopit:

vývoj planet bez magnetického pole,
hranici mezi atmosférou a povrchem,
typy světů, na nichž život nemůže vzniknout.

Jak to víme: optické přechody, infračervené mapy a teplotní křivky

I když se informace o dění na exoplanetách může jevit jako sci-fi, data o nich pocházejí z vícero měření a porozováni.

JWST (James Webb Space Telescope)
Infračervené snímky mapují teplotní rozdíly mezi osvětlenou a temnou stranou.

Hubbleova spektroskopie
Podle absorpčních čar lze sledovat přítomnost konkrétních molekul v atmosférách.

Pozorování tranzitů
Při průchodu planety před hvězdou lze měřit rozdíly v teplotě i albedu (odrazivosti).

Díky tomu vznikají první klimatické modely světů, kde noc neexistuje.

Co je stále nejasné: hranice světla a temnoty

A i když se každým dnem tajemství vesmíru odkrývají, některé otázky zústávají stále nejasné...

Jak stabilní jsou atmosféry na planetách bez rotace?
Existuje „pás života“ mezi žhavou a temnou zónou?
Může být život založený na extrémních fotosyntetických mechanismech?

Vědci připouštějí, že některé světy mohou mít překvapivě stabilní přechodové oblasti — permanentní soumrak.

Planety bez noci jsou světy extrémních kontrastů, kde světlo není jen zdrojem energie, ale geologickou silou. Jejich výzkum ukazuje, že vesmír není jen rozmanitý — je mnohem podivnější, než si představujeme.

Planety, které nikdy nepoznají noc: extrémní světlo a stín ve vesmíru

Tak dnes vypadá 20letý syn Karla Svobody. Je z něho fešák, proč doprovázel Moniku Absolonovou?

Garderóba Ewy Farne na Slavících: Šaty měly jasné zadání, ušít je byla fuška

Obec prodala slavný zámek Černých baronů. Jednoho majitele už přitom má

Pavel Landovský se před smrtí přiznal k zabití několika lidí. Trauma si nesl celý život

O Pekarové Adamové věděla skoro všechno. A teď i díky ní pořádně povýšila