Petřín byl kdysi místem rituálů, kde lidé viděli tváře v plamenech. Hitler chtěl rozhlednu nechat zbourat

2 min

Sdílet

Procházky, výhledy a lanovka. Tak známe Petřín dnes. Ale jeho minulost je daleko temnější. Před stovkami let se zde uctíval bůh Perun a hořel věčný oheň.

Petřín

Zdroj: FOTO:Suisant7, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Romantické procházky, výhledy na Pražský hrad a lanovka. Tak známe Petřín dnes. Ale jeho minulost je daleko temnější. Před stovkami let se zde uctíval bůh Perun, hořel věčný oheň a lidé se klaněli plamenům. Až kníže Boleslav rozhodl, že je čas s tím skoncovat a na tomto místě postavil kapli.

Posvátný dub, Perun a lidské tváře v ohni

Petřín se podle jedné verze jmenuje podle latinského slova petra, tedy kámen. Těžila se tu opuka, ze které stojí mnoho pražských budov. Druhá verze zase tvrdí, že jméno pochází od pohanského boha Peruna.

Podle pověstí na vrcholu kopce kdysi stál mohutný dub a pod ním hořel věčný oheň. Ten uctívali Slované i Keltové. Když se v ohni zjevily lidské tváře, lidé věřili, že vidí své předky. K pohanským rituálům se vraceli i ti, kteří už přijali křesťanství.

Pražský kníže Boleslav Pobožný se obával, že pohanství znovu získává sílu. Požádal proto o radu svatého Vojtěcha. Ten mu měl doporučit nechat oheň uhasit, dub porazit a postavit na místě kostel. Ten pak měl být zasvěcen svatému Vavřinci, který zemřel mučednickou smrtí na železném roštu.

Kaple proti plamenům a historie plná změn

První zmínka o kapli sv. Vavřince pochází z roku 1135. Stála nedaleko popraviště, kde byli popravováni zločinci i odpůrci moci. Tato kaple pak byla v průběhu let několikrát přestavěna. Barokní podobu získal v 18. století. Roku 1783 byl zrušen a chátral – obnoven byl až v roce 1840 díky sbírce věřících.

Petřín - Hladová zeď, FOTO: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Praha,_Mal%C3%A1_Strana,_Pet%C5%99%C3%ADnsk%C3%A9_skalky,_Hladov%C3%A1_ze%C4%8F,_01.jpg">Daniel Baránek</a>, <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0">CC BY-SA 4.0</a>, via Wikimedia Commons — Petřín – Hladová zeď, FOTO: Daniel Baránek, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Hladová zeď neboli Zubatá

Hladová zeď, která se táhne podél svahů Petřína, vznikla v letech 1360 až 1362. Nechal ji postavit Karel IV. Původně šlo o součást opevnění Malé Strany. Zeď měla chránit město před nájezdy.

Její jméno vychází z legendy. Podle ní císař nechal zeď stavět hlavně proto, aby v době neúrody a bídy zajistil práci a obživu chudým obyvatelům. Stavba tak měla praktický i sociální význam. Zeď je dlouhá něco přes kilometr a dodnes tvoří výraznou dominantu pražskému vrchu. V některých místech se musela vyhnout již stojícím stavbám – například původní románské kapli sv. Vavřince.

Hitler chtěl nechat rozhlednu zbourat

Právě rok 1891 byl pro Petřín zásadní. Klub českých turistů tehdy přišel s nápadem postavit rozhlednu podle Eiffelovy věže. Měla být menší, ale výhled stejně dechberoucí. Architekt Vratislav Pasovský navrhl věž vysokou 59 metrů. Návštěvníci na ni vystoupají po 299 schodech. Ve stejném roce se otevřela lanovka, která dopraví turisty na Petřín.

Rozhledna se stala symbolem města. Během okupace však vadila Adolfu Hitlerovi. Z okna Pražského hradu prý spatřil stavbu, která mu připomínala Eiffelovu věž. A protože Francii nenáviděl, chtěl ji nechat zbourat. K tomu ale nikdy nedošlo.

Dnes Petřín spojuje příběhy pohanství, víry i techniky už si tu většina návštěvníků jen užívá krásných výhledů, ale když zapadá slunce a zalesněné svahy potemní, možná se oheň v kamenech znovu zaleskne. A Perun se podívá, zda mu ještě někdo přináší oběti.