CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > dnes, 12:00

Německo přebírá velení: Evropa se přezbrojuje pod taktovkou Berlína

3 min

Sdílet

Německo, které bylo donedávna kritizováno za vlažnost a energetickou závislost na Rusku, se nyní staví do pozice těžiště evropského přezbrojování.

Německo přebírá velení: Evropa se přezbrojuje pod taktovkou Berlína

Zdroj: stadtratte / Depositphotos

Německo, které bylo donedávna kritizováno za vlažnost a energetickou závislost na Rusku, se nyní staví do pozice těžiště evropského přezbrojování.

Situace v oblasti zbrojení v Evropě prošla nápadnou změnou. V létě se hovořilo o potřebě zlepšit infrastrukturu, například silnice pro vojenskou dopravu, ale důraz se kladl na očekávání, že USA podepíší významné kontrakty. Objevil se však alternativní plán, který mění pravidla hry.

Strategický posun Německa

Německo zahájilo ambiciózní program přezbrojení v hodnotě více než 80 miliard eur (1,96 bilionu korun), což představuje zásadní změnu v rovnováze evropského obranného průmyslu. Podle dokumentů, které získal server Politico, plánuje Berlín mezi zářím 2025 a prosincem 2026 podepsat 154 významných kontraktů a modernizovat všechny složky svých ozbrojených sil.

Na německém plánu je překvapivý právě záměr obejít se bez Washingtonu. Sotva 8 % zakázek bude směřovat do amerického průmyslu, přestože Německo bylo v posledních letech jedním z hlavních zákazníků Washingtonu. V roce 2023 Berlín nakoupil americkou vojenskou techniku za téměř 14 miliard dolarů (294 miliard korun), ale nyní se rozhodl posílit evropskou průmyslovou základnu.

Mohlo by vás zajímat: Rusko si brousí zuby na Afriku. Možná tím ale otevírá cestu západním gigantům

Germany’s new €80B rearmament plan marks a major shift.⁰92% of the budget will go to European industry, not U.S. weapons!

For years, Berlin was one of Washington’s best customers. Now the tide is turning: money, jobs, and sovereignty are staying in Europe.

This is how we… pic.twitter.com/xn1UbtbhAR
— Ave Europa (@AveEuropae) September 23, 2025

Největším programem je projekt fregaty F-127, který navrhla německá společnost TKMS a jehož náklady se odhadují na 26 miliard eur (637 miliard korun). Mezi další projekty patří Eurofighter Tranche 5, vozidla Boxer společnosti Rheinmetall, nový kolový torpédoborec, modernizace řízených střel Taurus a národní systémy protivzdušné obrany, jako je IRIS-T. Všechny tyto projekty jsou součástí strategie, která upřednostňuje autonomii evropského průmyslu.

Transatlantická rovnováha

Tato změna orientace kontrastuje s očekáváním Trumpa, který po uzavření obchodní dohody s Ursulou von der Leyenovou prohlásil, že EU nakoupí americké zbraně za „stovky miliard“. Rozhodnutí v Evropě jsou však národní, nikoli bruselská, a Berlín vysílá jasný signál, že finanční síly budou zaměřeny na kontinentální průmysl.

Nákup amerických systémů Patriot a některých doplňkových raket dosáhne sotva 6,8 miliardy eur (166,6 miliard korun), zatímco většina prostředků půjde na evropské programy, a to i na problematické projekty, jako je Eurodrone, který navzdory zpoždění a překročení nákladů dostává další prostředky. Německo tak upevňuje svou roli lokomotivy evropského přezbrojování, a to nejen tím, že modernizuje svou armádu, ale také tím, že udává směr celé Unii.

Německo jako lídr v oblasti zbrojení

Berlín předložil Bruselu návrh pro celý kontinent, který je obsažen v dokumentu, jenž unikl do deníku Financial Times. Německo se v něm vyzývá, aby se stalo hybnou silou evropské reakce na ruskou hrozbu a aby prosazovalo vytvoření „koalic kolektivních schopností“ – skupin zemí, které budou společně vyvíjet a pořizovat zbraňové systémy v prioritních oblastech, jako je protivzdušná obrana.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Německo tvrdí, že je připraveno převzít iniciativu, a vyzývá k tomu, aby se projekty zaměřily především na ochranu východního křídla EU, které je v současnosti nejvíce vystaveno ruské hrozbě. Za tímto účelem navrhuje, aby se Evropská obranná agentura přeměnila na ústřední platformu pro koordinaci a „slaďování“ potřeb, přičemž všechny vlády by měly povinnost sdílet údaje, aby se zjistily nedostatky a zabránilo duplicitám.

Otevřenost vůči Ukrajině a napětí

Německý plán má významnou politickou nuanci: na rozdíl od Paříže, která prosazuje přísný evropský průmyslový protekcionismus, Berlín chce, aby tyto projekty byly otevřené Ukrajině a dalším způsobilým třetím zemím, což by posílilo integraci Kyjeva do západní obranné architektury.

Jedná se tedy o jasný impuls vůči Francii, ale také o přitakání východní Evropě, která požaduje agilní a účinné vyzbrojování tváří v tvář ruské hrozbě. Německo zároveň volá po uvolnění pravidel státní podpory a hospodářské soutěže, aby průmysl mohl v případě konfliktu rychle zvýšit zbrojní výrobu, a to i s určitou mírou deregulace, která by mu umožnila reagovat na mimořádný „stav obrany“.