V současné době je stále více kladen důraz na zdravý životní styl. To je na jednu stranu dobře, jenže s fitness životem jsou spojena i určitá rizika. Některé cviky totiž možná nepůsobí na naše těla tak blahodárně, jak se obvykle traduje.
O cvičení koluje mnoho nepravdivých informací a také řada mýtů. Mnozí lidé se například stále domnívají, že svaly rostou při fyzické aktivitě. Ve skutečnosti však při ní dojde pouze k jejich porušení a k růstu dochází až při následné regeneraci. Tomu je nutné uzpůsobit celý cvičební režim. Tenhle omyl však není zase tak nebezpečný. Některé další bludy už ovšem skrývají určitá rizika . Jeden populární cvik vám nemusí vůbec prospívat. Měli byste být tedy obezřetní.
Tenhle cvik dělá celý svět Jsou cviky, které se dělají jen někde, a pak takové, které se praktikují prakticky po celém světě. Do druhé skupiny patří sedy-lehy nebo klasické sklapovačky. Jedná se o oblíbené cviky na břicho s vahou vlastního těla . Můžete je dělat absolutně kdekoli, aniž byste potřebovali jakékoli náčiní. Podle odborníků mohou poměrně efektivně posílit střed těla. Dopomoci vám tak mohou i k vytouženému „pekáči buchet“, tedy k vyrýsovanému břichu. Kromě růstu svalové hmoty navíc přispívají k celkové fyzické kondici, stejně jako k větší stabilitě, rovnováze, flexibilitě a lepšímu držení těla.
Zhubnete pomocí sedů-lehů či sklapovaček břicho? Ne víc než třeba dřepy. Tyhle cviky posilují konkrétní svalové partie. Neodstraňují z nich tuk. Tuky při nich sice pálíte, ale po celém těle, nikoli v konkrétní oblasti. Chcete-li tedy primárně zhubnout, zřejmě pro vás bude efektivnějším řešením třeba pravidelný běh.
Čtěte také : Rýže a těstoviny vs. brambory: Odborníci vybrali nejzdravější přílohu. Až zjistíte, co vyhrálo, překopete jídelníček
Sedy-lehy lze dělat kdekoli, a to mnoha způsoby. Zdroj: Shutterstock Pozor! Sedy-lehy mohou škodit zádům Obvykle platí, že není všechno zlato, co se třpytí. Sedy-lehy či sklapovačky vám mohou skutečně prospět, existuje ovšem hned několik „ale“. Předně je nutné dělat takové cviky správně. Jenže většina z nás techniku příliš neřeší. Sedy-lehy nebo sklapovačky tak mohou některým lidem spíš uškodit . Obvykle je doporučováno udržovat neutrální polohu krční páteře a pravidelně dýchat. Někteří odborníci doporučují i zasunout ruce pod spodní část zad, aby se zabránilo jejich zploštění o podlahu. Navíc je nutné začít opatrně, jen s pár opakováními, a postupně počet cviků přidávat.
Existují i hlasy, že jsou sedy-lehy a sklapovačky škodlivé. Například profesor biomechaniky na Univerzitě ve Waterloo v Kanadě Stuart McGill provedl studie s použitím mrtvých prasat. Těm opakovaně ohýbal páteř způsobem, k jakému dochází při těchto cvicích. Výsledek? Poškození páteře. U člověka by dle jeho slov mohlo dojít minimálně k vyhřeznutí ploténky . Kritici ovšem namítají, že s prasaty „cvičil“ mnoho hodin v kuse a mezi člověkem a prasetem navíc existují rozdíly. Podle dalších studií jsou ovšem někteří lidé geneticky náchylní k problémům se zády. Pro takové mohou být tyhle cviky skutečně rizikem. Otázkou zůstává, jestli víme, zda do téhle skupiny spadáme.
Sedy-lehy je nutné dělat technicky správně. Zdroj: Shutterstock Existují vhodné alternativy? Vzhledem k možným komplikacím jsou někdy doporučovány jiné cviky než sedy-lehy nebo sklapovačky. Ani v jejich případě však nelze eliminovat veškerá rizika . Přesto stojí za zvážení.
Za ideální cvik na hluboký stabilizační systém, tedy na skupinu hluboko uložených svalů trupu včetně příčného břišního svalu, patří tzv. plank . Tenhle cvik spočívá v tom, že se tělo drží v pevné pozici na předloktích a špičkách chodidel. Zde jsou rizika minimální. Někdy bývají doporučovány rovněž zkracovačky s oporou zad . Ty ovšem mohou být dosti náročné na techniku. Při nesprávném cvičení přitom přispívají k nesprávné poloze páteře. Při jejich cvičení je tedy nutné vědět, co přesně máte dělat.
Čtěte také : Na podzim ženy trpí nejvíc: 10 příznaků, že hladina železa je příliš nízká. Proto jste vyčerpaná a na dně sil
zdroje: diastyl.cz , healthline.com , bbc.com , journals.lww.com , pubmed.ncbi.nlm.nih.gov , is.muni.cz