Nedávno zveřejněný vědecký výzkum ukazuje, že mícha není jen pasivním spojovacím kanálem, ale aktivně se podílí na koordinaci sexuálních reflexů a zpracování podnětů souvisejících s pohlavním chováním.
Konvenční moudrost říká, že muži mají tendenci myslet tím, co není jejich mozek, a pokud bychom toto tvrzení chtěli brát s maximální vědeckou přísností, museli bychom říct, že je napůl špatně, napůl dobře. Podle nové studie existuje mimo lebku orgán, který koordinuje svalovou aktivitu během kopulace a podílí se na kontrole sexuálního chování. Struktura, která je integruje a zpracovává a podmiňuje tak naše chování. A i když je sporné říci, že tento orgán myslí, můžeme říci, že se významně podílí na našich kognitivních procesech, na našem myšlení. Studie svým způsobem potvrzuje, že při sexu muži nemyslí (pouze) mozkem.
A jaká je to struktura, která toto rčení prosazuje? Samotný penis to není, protože k tomu, aby zvířata integrovala a zpracovávala informace, je zapotřebí složitá síť neuronů, kterou v našich genitáliích nenajdeme. V ní jsou neurony uspořádány spíše jako světelné dráty přenášející impulzy než obvody počítače. Dotyčná struktura není mozek, ale je součástí centrální nervové soustavy. Konkrétně se jedná o míchu. Ačkoli ji totiž obvykle považujeme za jakousi dálnici spojující mozek (mozkovnu, mozkový most a mozeček) se zbytkem těla, víme, že toho dělá mnohem víc.
Polovičatá omluva
Studii provedli vědci z Champalimaudovy nadace a publikovali ji v časopise Nature Communications a ve své tiskové zprávě se rozhodli omluvit za to, že studii neprovedli na ženách, jak bylo jejich původním záměrem. Protože ačkoli o fyziologii pohlaví u mužů toho stále ještě mnoho nevíme , o ženách toho víme ještě více.

Zdroj: Youtube.com
Důvodem bylo v případě těchto vědců to, že orgasmus u mužů je mnohem snadněji měřitelný, protože koreluje s velmi zřetelnou aktivitou svalu bulbospongiosus, který lemuje bázi penisu a způsobuje ejakulaci. U žen je podle nich obtížnější určit přesné načasování, což je sice přijatelný argument, ale podobá se těm, které kritizujeme už celá desetiletí.
Neuron v kupce sena
V každém případě se vědci snažili odhalit nervovou dráhu, která nakonec stimuluje sval bulbospongiosus myší, a tím spouští ejakulaci. Protože, jak jsme věděli, mícha hrála při ejakulaci klíčovou roli, ale neznali jsme přesná spojení, která se na tomto procesu podílela. Aby to vědci objasnili, anatomicky lokalizovali neurony, které stimulují sval přímo, tzv. motorické neurony. Určit, které neurony (naopak) stimulují tyto motorické neurony, však nebylo tak jednoduché. Po pokusu označit je modifikovaným virem vztekliny se vědci museli uchýlit k jiným technikám.
Protože předchozí studie spojovaly přítomnost látky zvané galanin v míšních neuronech podílejících se na ejakulaci, rozhodli se vědci geneticky upravit několik myší tak, aby jejich galaninové neurony svítily červeně. Pomocí mikroskopů zjistili, že tyto neurony jsou propojeny s motorickými neurony, které aktivují sval bulbospongiosus. Elektrickou aktivací těchto neuronů v míše totiž došlo ke kontrakci svalu. Překvapením však bylo, že tyto neurony obsahující galanin se spojily nejen s motorickými neurony v bulbospongiózním svalu, ale také s dalšími strukturami, které se podílejí na kontrole erekce a ejakulace. A co víc, tyto neurony nejen vysílají signály, ale také přijímají senzorické informace z penisu.
Krysy, myši a elektřina
Jak velký vliv ale skutečně mají při sexu? Protože jedna věc je, jestli přispívají, a druhá, jestli je jejich příspěvek relevantní. K překvapení vědců: záleží na druhu. U potkanů stačí elektrická stimulace těchto neuronů k vyvolání ejakulace několikrát za sebou se stejnou intenzitou, ale u myší bylo dosažení ejakulace obtížnější a svalová kontrakce byla při každé stimulaci slabší. U myší se však svalová kontrakce zesílila, když přerušili míchu mezi těmito neurony a mozkem, čímž ji odpojili. Vědci předpokládají, že to může být způsobeno tím, že mozek hraje inhibiční roli a oddaluje ejakulaci, dokud genitálie nedosáhnou určitého prahu stimulace.

Zdroj: Youtube.com
Nejpřekvapivější však bylo, že pokud myš již ejakulovala, sval bulbospongiosus na stimulaci z neuronů v míše nereagoval. To znamenalo, že tyto neurony nějakým způsobem uchovávaly jakousi nevědomou paměť na to, co se stalo, která se, alespoň v tomto měřítku, v míše obvykle neobjevuje. Nemluvíme o „vzpomínkách“, ale o mnohem mechaničtější paměti, jako je paměť matrace, která se přizpůsobuje vašemu tělu.
Studie tedy přináší zajímavý důkaz, že mícha se může podílet na poměrně složitém zpracování informací, které se až dosud zdálo být výhradně doménou mozku. Budeme si však muset počkat, zda budou další studie schopny tyto výsledky zopakovat, nebo zda předloží jiné, konvenčnější interpretace těchto zjištění.
Úloha míchy v lidském sexuálním chování
U lidí hraje mícha zásadní roli i v sexuálním chování. Funguje jako centrum pro zpracování sexuálních reflexů, což znamená, že může koordinovat určité automatické reakce bez přímého zásahu mozku. Například reflexy erekce a ejakulace u mužů a vaginální lubrikace u žen mohou být iniciovány míchou. Hlavním řídicím orgánem však zůstává mozek, který reguluje sexuální vzrušení a emoční reakce spojené se sexem.
Studie navíc ukázaly, že mícha může ovlivňovat vnímání sexuálního potěšení. Je to proto, že nervové dráhy, které přenášejí signály rozkoše do mozku, procházejí míchou. Jakékoli poškození nebo dysfunkce v této oblasti proto může významně ovlivnit sexuální prožitek člověka.
Ačkoli mícha hraje v sexuálním chování důležitou roli, hlavním regulátorem lidského sexuálního prožívání zůstává mozek. Vzájemné působení těchto dvou složek nervové soustavy je složité a dosud ne zcela pochopené, což ponechává prostor pro budoucí výzkum.