Mozek ve spánku pracuje víc, než si myslíme: nové studie odhalují strukturu snění

| 3 min

Sdílet

Spánek není stav nečinnosti. Je to období intenzivní nervové aktivity, během které mozek vytváří obrazy, simulace a scénáře s přesností, která zůstává z velké části skrytá.

Mozek ve spánku pracuje víc, než si myslíme: nové studie odhalují strukturu snění

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Nové neurovědecké studie ukazují, že sny nejsou pouze vedlejší produkt činnosti mozku, ale komplexní informační proces — způsob, jakým mozek třídí, opravuje a reorganizuje zkušenosti.

Mozek ve spánku běží na plný výkon

Nejnovější výzkumy pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI) a vysokohustotní elektroencefalografie ukazují, že během REM fáze se aktivují stejné oblasti mozku, které řídí vizuální vnímání, emoce i prostorovou orientaci. Aktivita v těchto regionech je srovnatelná s bdělým stavem — někdy dokonce vyšší.

Jedna ze studií publikovaná v Nature Communications ukazuje, že se během spánku aktivují „vizuální mapy“, které mozek používá ke zpracování reálného vjemu. Snění tak není abstraktní, ale strukturované a organizované.

Proč to mění náš pohled na sny

Sny byly dlouho považovány za psychologický fenomén bez měřitelného významu. Nové poznatky však naznačují, že REM fáze funguje jako automatický tréninkový simulátor:

konsoliduje paměťové stopy,
simuluje sociální interakce,
zpracovává emoční zážitky,
upravuje nervová spojení,
optimalizuje reakce na budoucí situace.

Podle neurovědců jde o mechanismus, který podporuje adaptaci — podobně jako aktualizace softwaru, ale řízená vnitřní biologickou logikou.

Jak věda snění sleduje: mapy, signály a dekódování

Technologie posledních let umožňují „dívat se“ do spícího mozku s nebývalou přesností:

1. fMRI sledování vizuálních vzorců

Výzkumníci porovnávají aktivitu mozku lidí ve spánku s jejich aktivitou při sledování reálných obrázků.
Výsledek: mozek ve spánku aktivuje téměř totožné vzorce jako při skutečném vidění.

2. Dekódování obsahu snů pomocí strojového učení

Algoritmy dokáží podle vzorců aktivity odhadnout základní „kategorie“ snu — například pohyb, obličej, objekt nebo prostředí.

3. EEG měření rychlých přechodů mezi fázemi spánku

Během REM fáze vznikají elektrické vzorce, které odpovídají vysoké kognitivní aktivitě — tedy zpracování informací.

4. Mikrostimulace mozkových oblastí

Studie na pacientech s implantáty ukazují, že aktivace určitých mozkových oblastí v REM fázi vyvolává změny obsahu snění.

Nejasnosti a hranice současných studií

Ačkoli je dnes možné sledovat korelace mezi mozkovou aktivitou a obsahem snů, zůstává otevřeno několik zásadních otázek:

Co přesně rozhoduje o tom, jaké vzpomínky mozek během REM zpracuje.
Nakolik sny ovlivňují kreativitu a rozhodování během dne.
Zda existují univerzální struktury snového myšlení napříč kulturami.
Jak velká část snového obsahu je vědomá a kolik z něj je čistě neurobiologická rekonstrukce.

Přesto platí, že snění již nelze chápat jako „vedlejší efekt“. Jde o jeden z klíčových mechanismů, kterým mozek integruje realitu.

Mozek ve spánku není pasivní.

Je to sofistikovaný systém, který analyzuje, třídí a rekonstruuje zkušenosti, aby zlepšil schopnosti člověka během bdělého stavu. Sny jsou jeho způsobem, jak vytvořit řád z chaosu — a nové technologie konečně umožňují tento proces sledovat v reálném čase.

Mozek ve spánku pracuje víc, než si myslíme: nové studie odhalují strukturu snění

Putin se děsí scénáře po konci války. Tajné služby poodhalily obavy Kremlu

Pavel Landovský se před smrtí přiznal k zabití několika lidí. Trauma si nesl celý život

Ze střeženého soukromí Martina Hofmanna: Svatba s ruskou podnikatelkou, bydlení v luxusní čtvrti a slavná nevlastní dcera

Elitní tenisté jedou vydělávat do Ruska. Hádka plná nadávek dosáhla až na frontu

Tichý zabiják motoru: Mechanici varují před chybou, kterou dělá 9 z 10 řidičů každý den. Čas tiká