Jsme tu na písčitých půdách, ta horka všechno dokonale ‚dopekla‛. Klima naších nížin tak z pohledu srážek, teplot i agrotechnických lhůt začíná odpovídat klimatu maďarské pusty, kde je právě pavlovské léto začátkem žní.
Suché jaro a nejistá sezóna
Výnosy negativně ovlivní suché počasí dubna a května – po celé Evropě dosahovaly srážky poloviny normálu a deficit doháněl až „medardovský“ červen, který zachránil šanci na slušnou úrodu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Proč se sucho projevuje tak extrémně a bleskově? Teplé počasí vede k většímu výparu z povrchu půdy i z rostlin. Teplejší vzduch pojme více vodní páry, což vede k poklesu relativní vlhkosti a zvýšení výparu, a dál podporuje vysychání půdy. Situaci zhoršuje větrné počasí zvyšující intenzitu výparu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Končící hospodářský rok tak poznamenaly všechny projevy klimatické změny. Od zářijových dešťů a potíží se zakládáním porostů, přes chybějící zimní vláhu a suché jaro se střídajícími se vpády teplejších i mrazivějších vzduchových hmot. Stresované plodiny byly méně odolné vůči škůdcům, což podněcovalo pesticidní ochranu s dopady na životní prostředí i finanční zdroje farem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | CzechGlobe
Sucho nepostupuje úplně všude stejně. Nejvíce graduje v úrodných nížinách a v oblastech srážkového stínu. Extrémní půdní sucho aktuálně postihlo již třetinu Česka. Prohlubuje se hydrologické sucho, hynutí přemnožených sinic a řas ve vodě způsobuje kritický nedostatek kyslíku, díky čemuž umírají ryby. Vodní sucho zastavuje provoz jaderných či uhelných elektráren, kterým chybí chlazení.
Hluboká adaptace
Zemědělci na sucho usilovně adaptují. Šlechtěním odolnějších plodin s větším kořenovým systémem, který za sucha lépe zajistí výnosy.
Klíčem je půda a její úrodnost, jejíž regeneraci pomáhá minimalizace orby, udržování vegetačního pokryvu a dodávání organického hnojení do půdy.
Naši předkové čelící vlhčím epizodám dlouhodobě odváděli vodu z polí a rozšiřovali jejich plochy, vrcholem bylo zorňování méně produktivních pastvin s betonováním koryt potoků a plošným odvodněním krajiny melioračními trubkami v minulém století. Dnes jsme v opačné situaci – máme sucho a nadprodukci, ale systém zemědělských dotací na plochu podporuje zachování plošné produkce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Zásadní zvýšení schopnosti naší krajiny akumulovat vláhu si žádá dobrý plán pro každý čtvereční kilometr naší země – plán zohledňující oprávněné zájmy zemědělců, potravinovou bezpečnost a zaměstnanost na venkově, který bude řešit erozi, zadržení vody v krajině i obnovení biodiverzity.
Cesty jsou v agrolesnictví, zatravňování, zalesňování méně bonitních půd či v obnově potoků. Stejně jako v odklonu od pěstování exportních komodit a podpoře lokálního potravinářství mimo kontrolu oligopolu zpracovatelů a řetězců.
Adaptace však je nákladná, proto musíme pokračovat ve snižování emisí skleníkových plynů. Než tu bude pusta.
Ekolist.cz
Magazín - Aktuálně.cz|
SportWin » bavme se sportem|
NESPECHEJ.cz|
KINOTIP2.cz|
In-lifestyle.cz|