Jelikož v Amazonii sám dlouhodobě žiju, tento ambiciózní projekt – s poněkud komplikovaným názvem „Participatory monitoring of traditional territories: digital platform for co-production of data on socio-biodiversity in Amazonian areas“ – přirozeně nemohl uniknout mé pozornosti.
Podle oficiální zprávy je součástí programu UKRI-CNPq Amazon+10 a stojí za ním následující dvě vzdělávací a výzkumná zařízení: School of Geography, Geology and the Environment při University of Leicester a Institute of Environmental Futures.
Tým britských a brazilských expertů, vedený Benem Colesem, díky štědré podpoře UK Research and Innovation získal na realizaci svého záměru částku 950 000 liber, tedy téměř 30 milionů Kč. Hlavním cílem je změnit přístup zdejších lidí k problematice ochrany přírody i udržitelného rozvoje.
Probíhající kultivace chakry.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Černý
Klíčovou roli by přitom měli sehrát ty domorodé komunity, které obvykle nemají důvod k tomu, aby prales samy devastovaly, neboť jim poskytuje vše, co nezbytně potřebují. Jako bonus pak disponují neocenitelnými znalostmi lokální fauny a flóry, jakož i složitých dynamik svých domovských ekosystémů.
Jenže právě na ně je bohužel vyvíjen stále větší a větší tlak ze strany různých těžebních společnosti, které se od nich snaží koupit jejich půdu. Nutno uznat, že si při tom počínají velice promyšleně. Nejprve vybraný indiánský kmen seznámí s výdobytky moderní techniky, jako jsou televizory, mobilní telefony, internet atd. Jeho členové si zpravidla na tyto věci rychle zvyknou – případně se na nich rovnou stanou závislými – načež přijdou na to, že na jejich pořízení a provoz potřebují peníze.
A tou nejrychlejší cestou, jak si uprostřed divočiny nějaké vydělat, je prodat své území, vzdát se tradičního způsobu života a odejít do civilizace, resp. do nejbližšího většího města. Přesně takové rozhodnutí však bohužel může mít fatální důsledky i pro všechny ostatní.
Místní příroda je nepopsatelně krásná a zaslouží si ochranu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Černý
Jakmile totiž nějaká firma jednou začne na získaných pozemcích pracovat, její činnost nevyhnutelně dopadne i na ty, kdož se rozhodli neprodat a zůstat. Řeky mohou být otravovány, země kontaminována, vzduch znečišťován… a daná oblast se pomalu ale jistě stává neobyvatelnou.
Shromažďování informací i podpora podnikání
Coles a spol. pro začátek hodlají působit v těchto třech brazilských státech v povodí řeky Amazonky: Pará, Amazonas a Maranhã. Půjde-li vše podle plánu, připravovaný AI systém bude shromažďovat všechny důležité vědomosti domorodců a zhotovovat z nich obsáhlé vědecké databáze.
Součástí projektu má být rovněž spolupráce s určitými nevládními organizacemi, jakožto i tvůrci politik. Jejím smyslem je zajistit, že výsledky povedou k větší podpoře spravedlivého a rovného zacházení s původními obyvateli i dlouhodobé péče o životní prostředí.
Tím to ale zdaleka nekončí. Komunity totiž budou moct výše zmíněné databáze využívat i k rozvoji svých vlastních podnikatelských aktivit, především ve sféře ekoturismu, což osobně považuji za mimořádně důležité.
Poučovat někoho o tom, že lepší než prales zničit je ho zachovat a následně nějakým způsobem profitovat z jeho přítomnosti, je totiž velice jednoduché – nicméně pokud dotyčnému současně nedokážete nabídnout nějaké konkrétní řešení jeho aktuální existenční situace, vaše snaha se naprosto mine účinkem.
Na tomto místě je třeba jasně říct, že většina chudých Brazilců, Peruánců apod. po kácení stromů v zásadě nijak zvlášť neprahne. Mají ale děti a ty potřebují něco jíst. V řadě lokalit je jedinou rozumnou možností založit si chakru, tedy jakési políčko pro pěstování zemědělských plodin, kdy jedinou překážku představuje právě džungle.
Pakliže by se tyto rodiny mohli živit jiným způsobem, třeba nabízet návštěvníkům ze zahraničí přírodní léčebné procedury, odlesňování by nepochybně značně zpomalilo. Stejně tak by ubylo případů, kdy jedinci pocházející z venkova nedokážou ve městech sehnat slušně placenou práci, pročež se uchylují k páchání trestné činnosti.
Výroba dřevěného uhlí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Černý
„Doufáme, že tradičním komunitám v regionu umožníme udržet si kontrolu nad svými zdroji a územími, které jsou životně důležité pro ekologickou i sociální udržitelnost regionu,“ konstatoval v této souvislosti Coles. „Jde o to, aby věda byla citlivější a relevantnější pro lidi, kteří v lese žijí a jsou na něm závislí, a aby se Amazonie zachránila pro budoucnost,“ dodal.
Za pět minut dvanáct
Vzhledem k tomu, že Amazonie v současné době čelí bezprecedentním hrozbám, programy tohoto typu potřebujeme více než kdykoliv předtím. Loni zmizely z povrchu Země pralesy o rozloze Panamy a to ještě navíc zcela rekordním tempem – každou minutu byla zničena plocha odpovídající cca 18 fotbalovým hřištím.
Podle zprávy University of Maryland (UMD) byly hlavní příčinou požáry, pro jejichž vznik i šíření v důsledku extrémního sucha panovaly zcela ideální podmínky. Z nové zprávy zveřejněné před několika dny plyne, že jen v Brazílii oheň spálil oblast větší než Itálie, což je mimochodem o plných 60 % více, než kolik činí průměr za poslední čtyři desetiletí.
Řízené vypalování pralesa, které se ale může snadno vymknout kontrole.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Černý
Aby toho nebylo málo, brazilské úřady nedávno vydražily koncese na těžbu ropy a plynu u ústí Amazonky, na což jsme již na Ekolistu upozornili. Je smutnou ironií, že k takovým kontroverzním rozhodnutím dochází zrovna během funkčního období prezidenta de Silvy, který před volbami sliboval, že řešení environmentálních problémů pro něj bude jednou z největších priorit.
Je tedy opravdu nejvyšší čas začít něco dělat. Coles za tímto účelem spojil síly s profesorkou Nirviou Ravenovou z Federal University of Para a kolegy z devíti dalších univerzit i vědeckých institucí.
„Amazonie je rozsáhlé místo. Tento vzrušující projekt je klíčovým krokem k pochopení komplexní sociální a ekologické dynamiky regionu přímo v terénu“ uvedl.
Nebude to snadné
Z dosud vyřčeného je vcelku zřejmé, že osud tohoto záměru závisí hlavně na tom, jaký postoj k němu zaujmou oslovené komunity. Ty bude nezbytně nutné v inkriminované problematice vzdělávat, neboť lze poměrně oprávněně předpokládat, že o AI toho vědí jen hodně málo, pokud vůbec něco.
Za takových okolností logicky mohou mít potíže pochopit, jak přínosná pro ně jejich aktivní účast může být. Ostatně, nemálo dobře zamýšlených iniciativ tady v Amazonii i jinde už ztroskotalo přesně z tohoto důvodu, tedy proto, že místní mají o mnohých oborech zoufale nedostatečné znalosti a navíc k nim kvůli předchozím špatným zkušenostem přistupují skepticky.
Chcete-li tu někomu dejme tomu demonstrovat výhody plynoucí z používání solárních panelů, nestačí mu tyto prostě koupit, nainstalovat a následně ho nechat, ať se o ně stará jak sám uzná za vhodné.
Stejně tak je jistě možné vyvinout a dodat nástroje schopné sledovat a monitorovat biodiverzitu, nicméně ani to samo o sobě nestačí. Alfou i omegou je motivace: coby chudý venkovan chci vědět v první řadě to, jakým přesně způsobem mi něco takového prospěje, a v neposlední řadě kdy (za měsíc, za rok, za deset let…).
Potok protékající amazonským pralesem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Černý
Pakliže tyto informace ve srozumitelné formě k dispozici nemám, jen těžko budu ochotný se zapojit a investovat svůj čas a energii do snahy o pochopení něčeho, co je pro mě lidově řečeno španělská vesnice. Těchto skutečností jsou si snad vědomi i Coles a spol., kteří opakovaně zmiňují tzv. sociální biodiverzitu, popisující význam lidí pro udržení nějakého ekosystému.
„V oblasti Amazonie žije přibližně 70 milionů osob, přičemž asi 40 % z nich živí les a rurální prostředí,“ upozorňují.
Osobně si přeji, aby se jim podařilo celou věc vzít za správný konec a veškeré obtíže překonat. Jejich úspěch by totiž mohl významně přispět k zachování zdejší neskutečně nádherné přírody pro nadcházející generace a navíc inspirovat další nadšence z řad odborné i laické veřejnosti k něčemu podobnému.