Marečku, podejte mi pero: Předloha pro Hliníka i Hujera, tajná role Janžurové a ve třídě nesměl být portrét prezidenta

| 3 min

Sdílet

Legendární komedie Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka Marečku, podejte mi pero! baví dodnes. Jaké příběhy a zajímavosti se s filmem pojí?

Marečku, podejte mi pero!

Zdroj: FOTO:Jan Kuděla, dist. Česká televize

Legendární komedie Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka Marečku, podejte mi pero! se dočkala digitálního remasteru a spolu s tím se znovu otevírají i příběhy a zajímavosti, které ji obklopují. A že jich není málo.

Příběh o škole, otci a synovi

„Marečku, podejte mi pero“ vypráví o mistrovi Kroupovi z továrny na zemědělské stroje, kterého jeho kolegové přimějí ke studiu večerní průmyslovky. Zprvu se brání, ale nakonec podlehne. Kroupa netuší, že ve stejné třídě už sedí jeho syn, a to dokonce ve stejné lavici. Když pak zjistí, že potomek má lepší známky než on, má co dělat, aby si napravil reputaci nejen doma, ale i před profesory a spolužáky.

Není divu, že se snímek stal okamžitě klasikou. A nejen díky výborným hercům, mezi nimiž nechybí Jiří Sovák, Josef Kemr, Zdeněk Srstka nebo Iva Janžurová. Komedie z roku 1976 v sobě nese i kus tehdejší doby, školních vzpomínek a spoustu detailů, které se možná ztratily mezi vtipy.

Hliník neexistuje. Nebo snad ano?

Jeden z nejikoničtějších fórů filmu, tedy „Hliník, který se odstěhoval do Humpolce“, měl svůj reálný základ. Inspirací byla skutečná příhoda Zdeňka Srstky z gymnázia, kdy měl do jeho třídy nastoupit žák jménem Oliverius, ale ten se ještě před začátkem školního roku odstěhoval. Nikdo ho nikdy neviděl, ale byl zapsán. Třída si z něj začala dělat „neviditelného spolužáka“ a nápad byl na světě.

V roce 2012 přitom příjmení Hliník nosili v Česku pouze tři muži a v Humpolci nebyl ani jeden z nich.

Marečku, podejte mi pero!, FOTO: Jan Kuděla, dist. Česká televize

Neméně zajímavý je i Srstkův filmový kolega Mužík, který celou dobu během výuky vyplňuje tikety sportky. Žádná metafora, opravdu jen sportka. Takovou posedlost měl herec zahrát a udělal to s lehkostí sobě vlastní.

Podobné kořeny má i legendární postava Hujera. Jméno Hujer se stalo synonymem pro snaživce až vlezlého. Smoljak při tvorbě čerpal ze své zkušenosti učitele na večerní škole, kde na prospěch žáka jednou přišlo celé příbuzenstvo, včetně tetiček z Moravy.

Nepoznaná Janžurová a napjatý vztah Sováka se synem

Jedním z nejvtipnějších zákulisních příběhů je ten Ivy Janžurové, která ve filmu ztvárnila paní Týfovou. Její tehdejší partner Stanislav Remunda si nepřál, aby přijala roli v komedii, protože měl pocit, že už hraje jen v bláznivých filmech. Janžurová se ale nedala a roli natočila „na tajňačku“. Později se smála, že když spolu byli v kině, v paruce a s pisklavým hlasem ji partner vůbec nepoznal. Došlo mu to až při závěrečných titulcích.

Složité bylo i natáčení pro dvojici Jiří Sovák a Jiří Schmitzer, kteří si ve filmu zahráli otce a syna, stejně jako v reálném životě. Jejich vztah byl dlouhodobě napjatý a role byla pokusem o sblížení. Ten však ztroskotal. Schmitzer byl v témže roce odsouzen ke třem letům vězení za smrtelnou dopravní nehodu pod vlivem alkoholu. Sovák mu pomohl sehnat advokáta, ale vzájemné porozumění se neobnovilo. Do konce jeho života se synem už nepromluvil.

O to větší radost měl Sovák alespoň ze scénáře. Ten podle něj „nemusel ani upravovat“, jak uvedl ve svých pamětech. Svěrák se Smoljakem mu roli psali přímo na tělo, jen si nebyli jistí, zda ji vůbec přijme.

První Holý a proč ne prezident

Komedie zároveň nabídla úplně první filmovou roli Tomáši Holému, tehdy ještě neznámému školákovi. Režisér Lipský hledal představitele Matuly a jeden z rekvizitářů mu doporučil vlastního synovce. Holý pak zazářil o dva roky později v roli Vaška v komedii „Jak vytrhnout velrybě stoličku“.

Zajímavé je i rozhodnutí komunistického vedení o podobě školní třídy. Místo portrétu tehdejšího prezidenta visel ve filmu Jan Amos Komenský. Důvod byl jednoduchý. Soudruzi se báli, že by se diváci smáli za přítomnosti hlavy státu. Komenský byl tak bezpečnější volba.

Velké pocty se filmu dostalo v roce 2022, kdy prošel kompletním digitálním remasterem. Na projektu spolupracoval Národní filmový archiv, Státní fond kinematografie a Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Výsledný obraz i zvuk se restaurovaly v pražských studiích Universal Production Partners a Soundsquare.

Marečku, podejte mi pero: Předloha pro Hliníka i Hujera, tajná role Janžurové a ve třídě nesměl být portrét prezidenta

Karlos Vémola byl obviněn ze zvlášť závažné organizované drogové činnosti v mezinárodním rozsahu

U Jiřiny Bohdalové před Štědrým dnem musela zasahovat záchranka. Herečka popsala, co se stalo

Tragická zpráva. Norskou hvězdu našli mrtvou v hotelovém pokoji

„Rusko urychluje plány na invazi do Evropy.“ Šéf ukrajinských špionů nastínil scénář

Genetická loterie českého showbyznysu: Kdo se slavným sourozencům opravdu podobá?