Slevy v českých supermarketech bývají magnetem pro zákazníky. Někdy se zdá, že kdo přijde později, má smůlu, protože regály jsou prázdné během několika minut. Ale kde je vlastně hranice mezi běžným nákupem a hromadným vykupováním, kdy vás zastaví prodavačka?
Odpověď není úplně jednoduchá.
Limity nastavené přímo obchodem Nejjednodušší je situace tam, kde obchod stanoví jasná pravidla. V letáku nebo přímo u regálu se objevuje nápis „max. 5 kusů na osobu“ . Takové omezení bývá u nejžádanějších produktů, typicky másla, vajec nebo cukru . Obchody se tím chrání před situacemi, kdy by celý regál zmizel během chvilky a ostatní zákazníci by odcházeli s prázdnou.
Důležité je, že pokud je limit uveden předem a zákazník má možnost se s ním seznámit, je obchodník v právu . Pokladní má povinnost toto pravidlo vymáhat a při nákupu většího množství jednoduše odmítne namarkovat další kusy. Lidé se pak nemohou bránit s tím, že je to diskriminace. Jde o platné pravidlo obchodu.
Čtěte také : Meteorologové vydali první jasnou předpověď na letošní zimu
Je třeba dopředu vědět, kolik zlevněných produktů můžete najednou nakoupit. Zdroj: Shutterstock Jiná situace by nastala, kdyby řetězec žádný limit neoznámil a teprve u pokladny by chtěl omezovat počet kusů. V takovém případě by měl zákazník možnost argumentovat, že na to nebyl upozorněn a omezení nebylo férové.
Morálka a zdravý rozum Když obchod limit nestanoví, záleží na zákaznících samotných . U férového přístupu stačí vzít tolik kusů, kolik domácnost reálně spotřebuje, a neodnášet si desítky balení. Zvlášť u potravin je riziko, že se část zkazí a skončí v odpadu.
Známým příkladem jsou situace z minulých let, kdy se lidé doslova rvali o máslo. V roce 2017 vypukla v Česku tzv. máslová hysterie . Cena šla nahoru a jakmile se objevila sleva, vytvořily se dlouhé fronty. Někteří zákazníci nakládali do košíků i dvacet kostek, což vedlo k hádkám. Podobné scény se opakovaly i u vajec. V Penny lidé čekali před otevřením a po odemknutí dveří vyběhli k paletám, které zmizely během minut. Ochranka musela řešit tlačenice a slovní konflikty.
Tyto příklady ukazují, že někdy se nejedná jen o to, co dovolí obchod, ale také o to, jak se chovají samotní zákazníci. Prodavačky pak často zasahují spíš v zájmu klidu a bezpečnosti než že by hlídaly každý kus.
Čtěte také : Jezdil jsem všemi škodovkami vyrobenými posledních 30 let. Tuhle levnou bych doporučoval každému, kdo má rozum
Proč obchody zavádějí omezení Řetězce neomezují počet kusů proto, aby zákazníky šikanovaly. Cílem je rozdělit slevu mezi více lidí a zabránit spekulantům , kteří by levné zboží vykoupili a dál přeprodávali. Takové chování se objevilo právě během máslové krize, kdy se některé kostky objevily dokonce v menších obchodech za vyšší ceny.
Supermarkety také chrání svůj obraz. Kdyby se pokaždé stalo, že levné zboží zmizí po hodině a většina lidí odejde s prázdnou, zákazníci by ztratili důvěru. Proto je pro obchody výhodnější nastavit rozumný strop a nabídnout slevu většímu počtu lidí.
Řetězce výkup omezují, aby se dostalo na co nejvíc lidí. Zdroj: Shutterstock Kolik je vlastně rozumné vzít Při běžném provozu domácnosti dává smysl koupit několik kusů, aby se využila sleva a přitom se vše spotřebovalo. Například pět balení másla lze uložit do mrazáku a postupně spotřebovat. Ale nákup dvaceti balení jen proto, že jsou levná, už často nemá logiku.
Rozumné je také rozdělit nákupy mezi více obchodů. Lidl může mít levnější máslo, Penny vejce a Kaufland maso. Kdo sleduje letáky, snadno zjistí, že výhodnější je kombinovat a nemít vše z jedné akce. Vyhne se tak i nepříjemným situacím, kdy regály zůstanou prázdné.
V Lidlu, Penny i Kauflandu vás zastaví hned, jakmile překročíte limit uvedený v letáku. Pokud limit není stanoven, je to na vás a vašem přístupu. Prodavačka může zasáhnout, pokud by šlo o zjevné vykupování nebo hrozící konflikt s ostatními zákazníky.
Reálně tedy hranici určují dvě věci – pravidla obchodu a zdravý rozum . A právě kombinace obojího vede k tomu, že si slevy užijí všichni a nevznikají tlačenice.