KOMENTÁŘ. Trapné vykrucování Donalda Trumpa v narůstající krizi důvěry v jeho pravdomluvnost a schopnosti mezi jeho až dosud pevnou voličskou základnou hnutí MAGA připomnělo slova amerického prezidenta Johna F. Kennedyho z jeho nástupnického projevu z roku 1961: „Ti, kdo v bláznivé touze po moci jezdí na tygru, končí v jeho žaludku“.
Hysterie a paranoia týmu současného amerického prezidenta Donalda Trumpa začala narážet na limity lží, vlastní ideologické omezenosti, slepé loajality k vůdci a především, na stále ještě neumlčený zbytek svobodných médií.
Na americké domácí scéně přestávají stačit populistické výkřiky a zastrašování, stejně jako série žalob a finančního nátlaku. Pro svět je ovšem ještě důležitější, že administrativa Donalda Trumpa je už dnes zjevně nejnebezpečnější a nejvíce proruská za osmdesát let od konce druhé světové války.
Jakoby jejím jediným cílem bylo naplnit odvěký sen bolševismu a stalinismu zničit bezpečnostní architekturu mezinárodního práva a kolektivní bezpečnosti a navrátit nás do světa nekontrolovatelných a tak často šílených monarchů.
Když Trump nemlčí
Trump je navíc pro globální protivníky snadno předvídatelný. Jeho závislost na nedotknutelnosti mediální image „alfasamce“ hned na začátku nevyhnutelně vedla k obklopení se slabošskými přitakávači.
Pokud se objeví problém, který by mohl tuto image oslabit, jeho tým okamžitě přijde s bombastickým odhalením jiného problému a nejlépe rovnou spiknutí, které má odvést co nejrychleji pozornost sociálních sítí a klipovitého televizního zpravodajství co nejdál od jakékoliv informace, která by na prezidenta mohla vrhat nepříznivé světlo.
Ale i tento trik přestává fungovat. Jednou z nejkontroverznějších posil Trumpova kabinetu je určitě Tulsi Gabbardová, kdysi demokratka a podporovatelka výrazně levicového Bernieho Sanderse, přeběhlík k republikánům a komentátorka nejvlivnějšího pseudopravicového televizního show Tuckera Carlsona.
Ono to prostě nejde, vystavět celou svoji politickou kariéru na konspiračních teoriích a pak začít tvrdit, že ta nejpopulárnější není nic jiného než hoax.
Za podporu i těch nejbláznivějších konspiračních teorií na obranu Donalda Trumpa se stala jakousi superdohlížitelkou nad všemi bezpečnostními službami Spojených států. Teď se ale prezident Trump dostal do konfliktu se svými až doposud nejloajálnějšími superpravičáky z hnutí MAGA. A tygr, který ho vynesl do Bílého domu, začal řvát.
Trump léta zneužíval nejbláznivější konspirační fámy. Mezi nimi mnohokrát sliboval, že jako prezident nechá odtajnit a zveřejnit všechny informace o sexuálním predátorovi Jeffrey Epsteinovi, který byl zatčen pro organizování prostituce, zahrnující nezletilé dívky. Jeho klienty údajně tvořili osoby z „horních deseti tisíc“ byznysu a politiky.
Trump v kampani mnohokrát naznačoval existenci údajného spiknutí, samozřejmě blízkého demokratům, které chce utajit pravdu před americkým lidem. Dojem spiknutí posilovala i pozdější Epsteinova sebevražda ve vězení.
Co čert nechtěl, jeho asi nejservilnější podporovatelka a ministryně spravedlnosti Pam Bondiová, která už měsíce tvrdila, že má Epsteinův spis na stole k posouzení a co nevidět ho zveřejní, včetně mýtického seznamu Epsteinových klientů, minulý týden obrátila o sto osmdesát stupňů. Oficiální verze nyní zní, že údajný seznam nikdy neexistoval a ve spise nic důležitého není.
Trump v té chvíli udělal zásadní chybu a nemlčel. Nejtvrdšímu jádru svých příznivců vzkázal, že spis sám je prý „nudný“, nic důležitého v něm není, a právě teď, když prezident má tolik úspěchů, je třeba jít dál.
Kariéra postavená na konspiracích
Když ale šokovaní radikálové hnutí MAGA začali v první otevřené rozepři s prezidentem protestovat a dokonce veřejně pálit proslulé oranžové basebalové čepice, jejich doposud nedotknutelný Donald První jim začal nadávat do šílenců a slabochů o jejichž podporu už prý nikdy nebude stát.
Jenomže pak se k radikálům začali připojovat i důležití politici Republikánské strany a komentátoři sledovaných konspiračních webů a televizních programů. Ono to prostě nejde, vystavět celou svoji politickou kariéru na konspiračních teoriích a pak začít tvrdit, že ta nejpopulárnější není nic jiného než hoax.
A aby vší ostudě nebyl konec, hned tři prestižní média zveřejnila informace o tom, že Trump byl Epsteinovým blízkým přítelem už od sedmdesátých let. V roce 2003 mu měl dokonce poslat obscénní přání k jeho padesátinám.
Jednání a projevy představitelů Republikánské strany dnes připomínají svojí podlézavostí a jednomyslností snad jen zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa z padesátých let minulého století.
Donaldu Trumpovi ujely nervy a tak musela k odvrácení pozornosti narychlo nastoupit osvědčená Tulsi Gabbarová se senzačním odhalením „vlastizrádného spiknutí“ bývalého prezidenta Baracka Obamy, jemu podřízených ředitelů CIA a FBI a dalších osob, které prý léta připravovaly „převrat“ roznášením informací o zapojení Ruska do podpory Donalda Trumpa před volbami v roce 2016.
Toho se okamžitě chytili poslušní přitakávači v Republikánské straně. Aféra Watergate, která stála prezidentský úřad Richarda Nixona, prý proti tomu nic nebyla. A o Epsteingate, samozřejmě, už ani slovo.
Nic tak nechutného historie dvou a půl století střídání amerických prezidentů asi nepamatuje. I ti, kdo spolu nesouhlasili ani v tom nejmenším, vždy dodržovali dekorum, protože prezidentský úřad byl symbolem sjednocení a společných hodnost vlastenectví a důstojnosti Ameriky.
Jenomže ani takový zoufalý faul nebohé paní Gabbard k odvedení pozornosti od Trumpových problémů, jak se zdá, nebude fungovat. Nejenom, že oficiální vyšetřování takzvané Muellerovy komise skončilo se závěrem o „nezpochybnitelném zapojení ruských operací do volební kampaně v USA“. Zároveň podrobně odůvodnilo závěr, že nebyl zjištěn ani jeden důkaz o tom, že by o takových operacích Donald Trump anebo jeho nejbližší okolí věděli.
Kdyby jen teď prezident neztratil nervy a mlčel! Novináři totiž už dříve odkryli za jiných podmínek více než podezřelé kontakty s lidmi blízkými Kremlu u nejméně deseti osob na vysokých místech jeho dnešní administrativy, včetně nebohé Tulsi Gabbardové.
Jak komunisti v 50. letech
Humbuk kolem silných prohlášení amerického prezidenta vůči Rusku je zbytečný. Donald Trump nebyl nikdy za celou svoji kariéru zastáncem liberální demokracie a právního státu. Opravdu nikdy. Chce jen neomezenou moc a odmítne všechny pokusy o ústavní omezení.
Ke svému cíli už ušel dlouhou cestu. Jednání a projevy představitelů Republikánské strany dnes připomínají svojí podlézavostí a jednomyslností snad jen zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa z padesátých let minulého století.
S prezidentem Trumpem má Evropa, a s ní i my, jedinou jistotu. Pokud mu to pomůže neskončit v žaludku tygra, prodá ruské diktatuře nejenom Ukrajinu, ale celou Evropu.
HlídacíPes.org
NESPECHEJ.cz|
Zprávy - Aktuálně.cz|
HN.cz|
GrapesMag|
SportWin|