Původně šlo o film na objednávku, ale vznikla komedie, kterou diváci milují už téměř půl století. Humor, jižní Morava a nezapomenutelné herecké výkony.
Slunce nad vinicemi, vůně čerstvě stočeného burčáku a Vladimír Menšík, který na plátně ztělesnil poctivost moravského vinaře. V redakci In-Lifestyle.cz jsme se rozhodli připomenout, že příběh „Bouřlivého vína“ není jen o natáčení a hereckých výkonech, ale i o době, která film formovala. Přestože projekt vznikl na politickou objednávku, režisér Václav Vorlíček a scenárista Miloš Macourek dokázali vdechnout scénáři lehkost a humor.
Od politického zadání k veselé Moravě Děj filmu je zasazen do roku 1968, kdy se země nadechovala k reformám, ačkoli se natáčel v roce 1975. Menšíkův předseda JZD Michal Janák je zapálený komunista, který musí čelit snahám několika vinařů obejít družstvo a obchodovat na vlastní pěst. Cílem bylo připomenout výhody kolektivního hospodaření a odradit lidi od návratu k soukromému podnikání. Vorlíček s Macourkem nabídku přijali, i když s notnou dávkou ironie. A také za dvojnásobný honorář.
Natáčení probíhalo hlavně mezi vinicemi jižní Moravy – v Břeclavi, Velkých Bílovicích, Kobylí, Pouzdřanech, Vrbici. To přineslo nečekané komplikace. Místní pohostinnost byla tak velká, že štáb musel zavést zákaz pití vína během dne. „Popravdě, točit s připitým Menšíkem byla radost. Pokud to nepřehnal, byl stále stejný, na tom se nic nepoznalo. Samozřejmě se to nedalo absolvovat každý den, ale večerních pozvání do sklípků bylo požehnaně, “ vzpomínal Václav Vorlíček v knize Pane, vy jste režisér.
David Rauch alias Radim Dochleba ze snímku Bota jménem Melichar: Hraní se vzdal, ale u filmu zůstal Po úspěchu „Bouřlivého vína“ následovalo „Zralé víno“ (1981) a „Mladé víno“ (1986). Přestože třetí díl už kritici vnímali hůř, diváci zůstali věrní. Trilogie dnes funguje nejen jako komedie, ale i jako dobový dokument o tom, jak československá kinematografie dokázala spojit ideologické zadání s diváckou atraktivitou.
VIDEO
Janžurová, striptýz a návrat po zákazu Jedním z vrcholů filmu je scéna, kdy družstevnice Růžena Šmejkalová (v podání Ivy Janžurové) při trapném svlékání před návštěvou práskne dveřmi a vykřikne: „A just se nesvlíknu! Sviňáci!“ Tu totiž přesvědčovali podnikaví sousedé, aby v nově otevřeném podniku pro cizince předvedla striptýz. Tato komická perla měla pro herečku i osobní význam. Několik let předtím totiž čelila neoficiálním zákazům natáčet.
„Měla jsem s Vorlíčkem za sebou několik úspěšných komedií. Byli jsme na sebe navázáni náladou, hrou, podobným smyslem pro humor. Takže jsem nad scénářem Bouřlivého vína nepochybovala, i když pod ním byl podepsaný dobově protežovaný Jan Kozák. Říkala jsem si, že když tam hraje plno báječných kolegů včetně Vladimíra Menšíka, tak se třeba podaří udělat dobrý film… “ zavzpomínala v rozhovoru pro Respekt.
Menšíkovo charisma a zápasy se zdravím Vladimír Menšík byl už při natáčení druhého dílu vážně nemocný, ale před kamerou dokázal podat výkon, jako by se ho žádné problémy netýkaly. Jeho schopnost improvizace a lidskost z něj udělaly jednoho z nejoblíbenějších herců své doby. Kromě hereckých úspěchů byl znám i svým bujarým společenským životem, který se ne vždy líbil tehdejšímu vedení. Přesto si udržel přízeň publika až do své předčasné smrti.
Zdroj: Autorský text, PrimaCool , Wikipedie , Kniha – Pane, vy jste režisér, Respekt
The post Jak vznikal film Bouřlivé víno: Politická zakázka se díky Menšíkovi a Janžurové stala klasikou appeared first on In-lifestyle.cz .