Ibišek patří mezi ty pokojové i zahradní květiny, které když rozkvetou, zastíní všechno kolem. Jenže někdy se ibišek tváří, že stávkuje: roste listí, ale po květech ani památky. Důvodů bývá víc a většinou jde o kombinaci světla, zálivky, živin a teploty. Když ale vše doladíte, obvykle se rychle vzpamatuje.
Zůstává na vašem ibišku jen zelený keřík, poupata opadávají nebo se vůbec netvoří? Pojďme zjistit, co mu chybí a co s tím udělat, aby se dočkal své velké show.
Světlo rozhoduje Ibišek miluje jas. V bytě mu dopřejte co nejslunnější místo, ideálně jižní či západní okno, případně přisvětlení v krátkých zimních dnech. V zimě se navíc často přepne do „polo-spánku“, při kterém shazuje poupata i část listů – je to normální reakce na málo světla, jen omezte zálivku, aby neuhnil.
Ibišek vyžaduje dostatek světla, zdroj: Shutterstock Zálivka a vlhkost: ani močál, ani poušť Zalévejte rovnoměrně a s citem. Přemokření zadusí kořeny a rostlina shazuje poupata; naopak delší sucho vede k vadnutí a k tomu samému výsledku. Pomáhá režim vlhko, ne mokro, tedy zálivka po mírném proschnutí vrchní vrstvy. Tropické ibišky navíc ocení vyšší vzdušnou vlhkost – suchý vzduch podporuje opad poupat, proto jim prospěje rosení či miska s vodou umístěná poblíž.
Výživa: nepřehnojit dusíkem Rostlina sytě zelených listů bez květů bývá překrmená dusíkem. Sáhněte po hnojivu určeném pro kvetoucí rostliny a dávkujte raději pravidelně, ale slabě – v sezóně jednou týdně až jednou za dva týdny, mimo sezónu nepřihnojovat. Důležitější než honba za rekordní dávkou je vytrvalost a vyvážené složení.
Teplota, průvan a přesuny Ibišek je teplomilný, většině kultivarů vyhovuje běžná pokojová teplota. Prudké výkyvy, hlavně chladný průvan při větrání nebo náhlý přesun z tepla do chladu, často končí shozenými poupaty či zažloutlými listy. Pokud rostlinu stěhujete na balkon či zpět dovnitř, dělejte to postupně, aby si zvykla.
Květináč, půda a přesazování Substrát musí být propustný a bohatý, s dobrou drenáží. Květináč volte o jedno číslo větší, když je rostlina skutečně prokořeněná; příliš velká nádoba ji donutí krmit kořeny a listy místo květů. Přesazujte zhruba po 1–2 letech a při přesazení zkraťte jen poškozené kořeny. Lehký těsný květináč často podpoří kvetení lépe než zbytečný „luxus“ prostoru.
Řez a tvarování Květy vyrůstají na mladých výhonech, proto se vyplatí jarní zkrácení a zaštipování – podpoří větvení a tím i více poupat. Silnější řez si nechte na období klidu (konec zimy/jaro), v plné sezóně by výrazné zásahy mohly kvetení oddálit. U venkovních druhů se tradičně řeže brzy na jaře, když už největší mrazy pominuly.
Rychlá záchranná rutina pro nekvetoucí ibišek Nejprve světlo: přesuňte ho co nejblíž k oknu, v zimě přisvětlete. Srovnejte zálivku: zalijte důkladně, až začne vytékat voda, a další dávku dejte po lehkém proschnutí. Zvyšte vlhkost v okolí, z listů oprašujte a sprchujte je. Během růstu krmte střídmě hnojivem pro kvetoucí rostliny; pokud jste přehnojili, dejte si měsíc pauzu. A hlavně klid – po každé změně dejte rostlině pár týdnů, aby ukázala, zda jí opatření sedla.
Tipy navíc pro jistotu květů Otočte květináč jednou týdně o čtvrt otáčky, ať rostlina roste rovnoměrně ke světlu. Poupata netřeste zbytečným přenášením – ibišek nemá rád časté stěhování. V sezoně pravidelně odstraňujte odkvetlé květy, rostlina tak šetří síly na další vlnu. Pokud květy i přes péči opadávají, často pomůže jen trpělivost a malé úpravy režimu místo radikálních zásahů.
Zdroje: ireceptar.cz , thespruce.com , bhg.com