Co vidíte na obrázku? Psychologický test odhalí, která hemisféra vašeho mozku je dominantní

Sdílet

Teorie o dominanci mozkových hemisfér říká, že jedna je více kreativní, druhá zase racionální. Pomocí jednoduchého rozeznání obrázku můžete zjistit svoje zaměření.

Zdroj: Zdroj fotografie: Depositphotos

Následující jednoduchá úloha slouží ke zjištění dominance vaší pravé, nebo levé mozkové hemisféry. Záleží jen na tom, co jste viděli na horním obrázku jako první, respektive které zvíře. Dominance jedné strany mozku má také určitý vliv na vaše myšlenky, myšlenkové pochody, činy a osobnostní rysy. Z toho pak plyne, že někteří lidé jsou založeni kreativněji, jiní zase více analyticky a mají například větší cit pro čísla a prostor.

Dominance levé nebo pravé strany

Levá mozková hemisféra se více zabývá analytickým a metodologickým myšlením. Ta pravá je zase více zaměřena na kreativitu a umělecké dovednosti. Panuje tedy názor, že člověk, který čte, píše, přemýšlí, zkoumá fakta a má rozvinuté matematické dovednosti, vykazuje více rozvinutou levou hemisféru. Ta pravá je naopak vysoce intuitivní a takový člověk má sklony k umění, těkavou představivost a neustále je ponořen do svých snů.

To ovšem neznamená, že používáte jen jednu stranu mozku. Přestože obě hemisféry fungují odlišně, navzájem spolupracují a také se doplňují. Podívejte se na horní obrázek a rozhodněte, které zvíře vidíte jako první. Pokud visící opici, pracuje vám více pravá hemisféra, jste impulzivní, kreativní a emocionální. Vidíte-li tygří hlavu, je aktivnější ta levá. Jste logičtí lidé, racionální, inteligentní a dobře organizovaní.

Mýtus laterality mozkových hemisfér

Pokud vás výsledek zmátl nebo rozesmutněl, nemusíte vůbec zoufat. Toto nahlížení na mozkové hemisféry totiž vychází z chybného výkladu jednoho starého pokusu Rogera W. Sperryho a je dnes již překonaným mýtem. Tento výzkum se věnoval epilepsii a možnostem její léčby. Právě zmíněný badatel zjistil, že přetnutím nervových vláken, která obě hemisféry propojují (corpus callosum), dojde k utlumení nebo kompletnímu zastavení záchvatů.

Problém byl v tom, že pacienti měli po zákroku nejen vážně narušenou osobnost, ale dokonce podivné problémy s každodenními činnostmi. Například jim byly zavázány oči, rukou měli ohmatat určitý předmět a pojmenovat ho. Při doteku pravou rukou neměli problém, při použití levačky ano. Později uváděli, že jasně věděli, co drží v ruce, ale prostě to nedokázali vyslovit nahlas. Sperry na základě toho usoudil, že jazykové schopnosti řídí jen levá hemisféra.

Dobrý základ, špatné zobecnění

Ano, jazyk se skutečně soustředí do jedné, většinou levé hemisféry. Zároveň s tímto poznatkem ale pronikla do obecného povědomí představa o racionalitě jedné hemisféry a kreativitě druhé. Od toho už byl jen krok k představě, že máme jednu polovinu více dominantní, což určuje i celkové zaměření člověka například pro umění nebo matematiku. Hemisféry se opravdu navzájem doplňují, ovšem jiným způsobem, než máme zafixovaný.

Asi nejlépe na tento omyl upozornil český neuropatolog MUDr. František Koukolík v pořadu Hyde Park Civilizace. Daniel Stach se ho tehdy zeptal, kde je v mozku místečko pro intuici. Koukolík odvětil: „To je špatné chápání mozku. Mozek nemá místečka, mozek má funkční systémy, funkční sítě.“ V mozku tedy nenajdeme „kotce“ pro jednotlivé dovednosti, ale navzájem propojené, a hlavně překrývající se neuronové struktury.

Vzájemné posilování a síla komunikace

Tyto sítě se zaměřují na odlišné prvky toho, s čím se setkáváme, a doplňují se navzájem. V jedné polovině mozku tak máte například znaky čísel, zatímco druhá drží jejich význam. Tedy ví, že znak „8“ znamená „osm“. Například u jazyka odpovídá levá hemisféra za formulaci slov a jejich správné spojování do vět. Pravá hemisféra jim ale dává intonaci a tempo. Formálně je tedy jazyk v levé, bez té pravé bychom ale mluvili jako roboti.

To by byl obrovský problém třeba pro asijské jazyky, kde jsou významy mnoha slov odlišné jen v závislosti na způsobu jejich vyslovení. Je to ale právě síla propojení hemisfér, tedy onen centrální svazek vláken (který přeťali při léčbě epilepsie), který určuje naši výkonnost v tom kterém oboru. Být v čemkoli dobrý tedy neznamená ve výsledku nic jiného než vyvážení obou hemisfér a jejich kvalitní a rychlou spolupráci.