S Míšou Šticovou jsme se bavili, mimo jiné, i o tom, co Češi často o Itálii neví – a proč se rozhodně vyplatí porozhlédnout dál než na konec promenády. Itálie totiž není jen dovolená z katalogu plná tiramisu a zmrzliny – je to země tradic, regionálních rozdílů a silného vztahu k jídlu. Jaká je doopravdy? Zeptali jsme se Míši, která tu už víc než dekádu žije.
Splněný sen s příchutí pecorina
Míša začínala jako servírka na toskánském pobřeží. Dnes podniká jako freelancerka v online marketingu, tvoří obsah o italském jídle a životním stylu, sdílí recepty i cestovatelské tipy. Nejen Čechům přibližuje skutečnou italskou kuchyni – bez uhlazených klišé, ale zato s velkou dávkou autenticity.
„Do italského Toskánska jsem přišla za prací a plnit si svůj Italský Sen v roce 2012. O životě v Itálii jsem snila už jako malá na dovolených v severní Itálii. Můj dědeček dodnes vzpomíná, jak jsem tehdy štěbetala, že si najdu Itala a budu tam žít… A vyšlo to.“
Realita versus dovolenkový katalog
„Na začátku má člověk růžové brýle… ale pak zjistí, že dovolená na Apeninském poloostrově je poměrná jiná, než-li život.“ směje se. Každý region má podle ní svou kulturu, gastronomii i přístup k životu. „Opravdu velmi záleží, zda žijete v severním Miláně, středně položené Florencii nebo jižním Palermu.“
A co ji nejvíc zaskočilo? Organizace: „Italové jsou opravdu jiní než my a organizace většinou není jejich silnou stránkou. Nebo tedy alespoň ne taková, na kterou jsme zvyklí my. A ano, siesta stále existuje!“
Kečup k těstovinám? Radši ne!
Když přijde řeč na jídlo, Míša se rozzáří. „Nejvíc mě překvapila jednoduchost a úcta k surovinám. Italské recepty jsou tak prosté, že doteď nerozumím tomu, proč je třeba je v jiných zemích ‚prznit‘. Dost bylo carbonara se smetanou či tiramisu s pomazánkovým!“
Položili jsme jí ale také zásadní otázku: Kečup na těstoviny, ananas na pizzu, cappuccino po obědě… Co z toho je podle Italů opravdu „nepřípustné“, a co naopak tolik neřeší?
„Oni řeší všechno a vlastně nic,“ směje se. „Je mírně nadnesené, že pizzu Hawaii v Itálii neseženete, nebo že cappuccino vám po obědě nenaservírují. Často jim to hlava nebere, ale málokdy vám to dají najevo.“ Kečup používají Italové výhradně k hranolkům nebo do hotdogu – a rozhodně ne k těstovinám. A co pizza Hawaii? „Ta Hawaii je ale fakt bolí,“ směje se znovu. „Doteď si pamatuju křižující se pizzaře. Tyhle chutě jim prostě vůbec neladí.“
Citlivým tématem je i lámání špaget nebo smetanové omáčky, které se příliš odchylují od tradice. „Italové se osypou, když si řeknete o sýr na omáčku s mořskými plody. Stejně tak je vyděsí, když někdo máčí chleba do oleje s octem. Ne, opravdu si na talířek nenalívají olej s octem, aby si do něj pak namáčeli kousky pečiva.“
Italská dolce vita? Snídaně v baru, siesta a večer procházka
Snídaně v baru, oběd nebo aperitivo/večeře s přáteli a rodinou. Italové kromě jídla milují zábavu, socializování se a jednoduše radost ze života.
Zeptali jsme se i na typické italské menu. „Je delší než to naše. Ale neznamená to, že takhle jedí každý den,“ vysvětluje. A i když turisty potkáte nejčastěji s pizzou v ruce, nejinak tomu je i u Italů (ale pozor, ti se, podle Míši, o svou pizzu nedělí, každý si dá tu svou).
Pokud si tedy budete chtít dopřát večeři jako pravý nefalšovaný Ital, připravte se na následující chody:
- Antipasti: Nejdřív něco na povzbuzení chutí. Antipasti můžou být studené i teplé – třeba tenoučké plátky prosciutta, crostini s paštikou nebo marinovaná zelenina. V Toskánsku frčí hlavně ovčí sýr pecorino, sušené klobásky a „černá“ crostini neri s tradiční játrovou paštikou.
- Primi piatti: Přichází na řadu těstoviny, risotto nebo třeba hustá toskánská polévka ribollita. Tohle je chod, který se často plete s hlavním jídlem, ale Italové ho berou jako první větší chod – klidně jen lehký a svěží. Podle Míši byste neměli vynechat ani kančí ragú s těstovinami.
- Secondi piatti: Až pak přichází na stůl maso nebo ryby – třeba oblíbený florentský steak bistecca alla fiorentina nebo ryby na grilu. Nečekejte přílohu – ta se objednává zvlášť.
- Contorni: Tedy přílohy. Nejčastěji zelenina – pečená, grilovaná nebo v jednoduchém salátu. K masu se často podává i cuketa nebo brambory.
- Dolce: Sladká tečka. Nejoblíbenější je samozřejmě tiramisu, ale v Toskánsku často přichází na řadu i cantuccini namáčené do sladkého vína Vin Santo nebo budino di riso – vanilkový rýžový koláček, který si ovšem Italové dávají spíše na snídani.
- Espresso a ammazzacaffè: A aby to celé krásně „sedlo“, dá si Ital espresso. Krátké, rychlé, silné. A na úplný závěr přijde ammazzacaffè – doslova „zabiják kávy“. Malý panák digestivu, třeba Grappy, limoncella nebo bylinkového amara. Na lepší trávení – a ještě lepší náladu.
Kam zajít? A kam raději už ne?
„Rozhodně nechoďte tam, kde je menu delší než toaletní papír, hyzdí jej u vstupu fotky všech možných italských jídel a ještě vás tam láká číšník. Utratíte majlant a ten zážitek většinou nebývá 100 % italiano autentico,“ radí Míša. Místo toho doporučuje hledat trattorie a osterie, kde možná nenajdete moderní interiér (a možná byste se před těmito podniky zdráhali i zaparkovat), ale zato vaří jako nonna (babička).
Jaké tipy má pro Florencii a okolí? „Co se týče turistických míst, jako je v mém případě Florencie, můžu doporučit na zmrzku Gelateria La Carraia in Santa Croce. A také místa od řezníka Dario Cecchini, který kromě slavné ristorante v Panzano má teď i další podniky ve Florencii a v okolí Valdarno, kde žiju. Pro milovníky masa jako dělané. A ve Valdarno stojí za zmínku jistě např. i Farm pizzeria shop mezi toskánskými kopci, který vlastní zpěvák Sting se svou manželkou Trudie. Krásné místo servírující pizzu s lokálními surovinami i místní víno.“
A co Češi? Jsme pořád „Cecoslovacchia“ a pijeme jen pivo
Na otázku, jak nás Italové vnímají, odpovídá bez přikrašlování: „Pro ně jsme pořád z východu a všichni jsme z Prahy. Ale milují Prahu, české holky, naše vánoční svátky a i to pivo.“
Na rozdíl od zažitého stereotypu „paštikářů“ v Chorvatsku tu Češi žádnou specifickou nálepku nemají. Což se nedá říct o Češích, kteří často berou Italy jako mafiány a „flákače“. Míša k tomu dodává: „Celkově se Italové hodně hážou do jednoho pytle pod nějakou jednou nálepkou, což je vzhledem k velikosti země a rozlišnosti regionálních kultur vlastně mírně scestné.“
Kuchařka, která vás naučí víc než jen vařit
Míša aktuálně připravuje kuchařku „12 měsíců s Italským snem“ – s recepty, tipy, italštinou i osobními postřehy. Pokud se vám na vydání kuchařky nechce čekat, můžete se naučit vařit těstoviny jako pravý Ital, její Pasta jako od Itala je k sehnání online!
Chystáte se letos do Itálie? Zkuste to pojmout trochu jinak! Začít můžete tím, že si na těstoviny nedáte kečup, zajdete do trattorie bez nápisů „Menu turistico“ a naučíte se říkat „buongiorno“ s úsměvem. Protože jak říká Míša: „Itálie je o chutích, lidech a chvílích, které si užijete naplno.“
Sledujte Míšu na Instagramu @misa.italskysen nebo mrkněte na její web. Kromě krásných fotek a receptů tam najdete i upřímné tipy, jak z dovolené udělat zážitek na celý život.
Apetitonline.cz
Žena-in.cz|
Zprávy - Aktuálně.cz|
HlídacíPes.org|