CENTRUM.CZ > Brněnská Drbna > dnes, 10:00

Brněnský zázrak slaví 43 let. První dítě ze zkumavky změnilo medicínu

| 2 min

Sdílet

Před třiačtyřiceti lety se v Brně narodilo první české dítě ze zkumavky. Úspěch týmu profesora Ladislava Pilky znamenal průlom v české i světové medicíně. Dnes pomáhá s umělým oplodněním moderní technologie a stále častěji i umělá inteligence. Díky metodám asistované reprodukce se tak v tuzemsku narodí přibližně pět tisíc dětí ročně.

17306999232283-60-prvni-ceske-dite-ze-zkumavky-dnes-slavi-narozeniny-narodilo-se-pred-dvaactyriceti-lety-v-brne

Zdroj: Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži

Mezník medicíny v celém východním bloku

Přesně třiačtyřicet let uplynulo od chvíle, kdy se v tehdejším Československu narodilo první dítě ze zkumavky. Historický okamžik nastal 4. listopadu 1982 díky týmu, který vedl přednosta Centra asistované reprodukce ve Fakultní porodnici Brno na Obilním trhu Ladislav Pilka. Jeho úspěch se stal nejen mezníkem české medicíny, ale také celého tehdejšího východního bloku.

„Profesor Pilka byl vizionář, který dokázal změnit historii české medicíny. Bez jeho odvahy bychom dnes nebyli tam, kde jsme,“ řekl vedoucí lékař brněnské kliniky ReproGenesis Marcel Štelcl. Podle něj byl Pilkův přístup mimořádný, spojoval odbornou preciznost s lidskostí a otevřeností novým metodám.

Na profesora Pilku s úctou vzpomíná i Martina Novotná z kliniky Reprofit. „Byl to člověk s obrovským nadhledem a laskavostí. Jeho tým tehdy poprvé v celém východním bloku úspěšně provedl mimotělní oplodnění,“ popsala.

Nové přístupy

Zatímco tehdejší pokusy se odehrávaly v podmínkách připomínajících spíše improvizaci, dnešní reprodukční medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. Do laboratoří navíc postupně vstupuje umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí. „AI zatím testujeme, ale do běžné praxe se bez kontroly člověkem hned nedostane. Přesto představuje velký krok vpřed,“ doplnil Štelcl.

Podle Štěpána Machače, předsedy Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti, právě moderní technologie posouvají obor mílovými kroky vpřed. „Umělá inteligence dokáže vybrat embrya s největší šancí na uchycení. Tím zvyšujeme úspěšnost léčby,“ vysvětlil.

Zmrazení vajíček je stále častější

Změnil se ale i profil pacientek. „Dnes tvoří většinu ženy starší 35 let. Dříve šlo hlavně o poruchy ovulace, nyní je nejčastější příčinou věk a nižší kvalita vajíček,“ poznamenal Štelcl. Stále častěji tak dochází ke zmrazení vajíček, což ženám umožňuje uchovat si plodnost do budoucna. „Optimální věk pro těhotenství je mezi 25 a 35 lety, ale právě kolem třicítky si ženy často teprve uvědomí, že dítě chtějí. Možnost uchovat vajíčka jim dává větší svobodu,“ dodal Machač.

Brněnská lékařka Novotná zdůraznila, že klíčové je o těchto možnostech vědět. „Je lepší mít vajíčka uložená pro budoucnost, než později řešit dárcovský program,“ myslí si.

Obor nyní čekají i změny na evropské úrovni. „Nová direktiva Evropské společnosti pro lidskou reprodukci (ESHRE), která začne platit v roce 2027, sjednotí pravidla a zvýší kvalitu péče napříč Evropou,“ vysvětlil Štelcl. Jednou z očekávaných novinek je přechod od anonymního k otevřenému dárcovství, kdy si dítě bude moci v dospělosti vyžádat identitu dárce.

Česká centra asistované reprodukce si i více než čtyři desetiletí po historickém úspěchu drží výbornou pověst. „Zázraky, které profesor Pilka před čtyřiceti lety začal, pokračují dál, jen v modernější podobě,“ uzavřel Machač.

Brněnský zázrak slaví 43 let. První dítě ze zkumavky změnilo medicínu

Chyba v závěti Anny Slováčkové připravila jejího bratra o majetek

Dnes čtěte: francouzský šarm, zkáza mozku, psí motivace i mrazivý příběh dvojčat

"Nechci, aby fotili mě, takového hrocha," shazuje svou vizáž Aneta Krejčíková

Vapování jako ruská ruleta. Nikotin může být nejmenší problém e-cigaret, říkají vědci

Havárie letadla Boeing 747 během letu 123 otřásla nejen Japonskem: Leteckou katastrofu přežili jen čtyři lidé