Íránský režim se pokusil odstrašit Ameriku , aby ani nepomyslela, že by přišla Izraeli na pomoc. Íránský ministr obrany, brigádní generál Aziz Nasirzadeh, podle agentury IRNA řekl, že by to mělo pro její vojáky v regionu vážné následky. Redakce Armádního Zpravodaje proto provedla rychlé srovnání íránských ozbrojených sil a americké námořní pěchoty , která by byla v případě přímého zapojení první údernou silou – a Írán z toho rozhodně nevychází vítězně.
Námořní pěchota silnější než celý Írán Situace se mění několikrát denně, a s ní i postoj Američanů. Některé zdroje naznačují, že by mohli poslat do Izraele 10tunovou matku všech bomb , aby definitivně zničili podzemní bunkr Fordó (Fordow) umístěný asi 90 metrů hluboko, v němž je soustředěn íránský jaderný program . Právě ten je hlavním důvodem, proč Izrael na zemi zaútočil – údajně totiž byla blízko vyrobení asi 15 jaderných hlavic, což zkrátka nechtěl riskovat. Jiné zdroje zase říkají, že Donald Trump nechce válku eskalovat, ale zároveň požaduje kapitulaci Íránu.
Íránská armáda + Islámské revoluční gardy Americká námořní pěchota Celkový počet vojáků cca 610 000 (včetně IRG a mobilizovaných) cca 180 000 – z toho v aktivní službě cca 525 000 cca 180 000 – plus rezervy cca 350 000 cca 38 500 Vojenský rozpočet (odhady) cca 220 – 440 mld. Kč cca 1,2 bilionu Kč Technologická úroveň střední až nízká, spoléhá na domácí výrobu vysoce moderní technologie, globální dosah Specializace obranná strategie, asymetrický boj útočné operace, vylodění, expedice Počet tanků cca 1 600+ 0 (mariňáci se zaměřují na mobilitu a letectvo) Letectvo (letadla a vrtulníky) zastaralé (F-14 Tomcat, MiG-29, Mirage F1, Suchoj Su-24 atd.) moderní (letadla: F-35, AV-8B Harrier II, F/A-18 Hornet atd.; vrtulníky: AH-1Z, MV-22 Osprey atd.)
Srovnání íránské armády a americké námořní pěchoty; zdroj informací Wikipedia / ISW a Wikipedia / Marines Redakce Armádního Zpravodaje připravila lehké srovnání íránské armády a americké námořní pěchoty , která ačkoliv má násobně méně členů, disponuje nesrovnatelnou technologickou převahou. Padla by na ni počáteční tíha bojů, kdy by musela dobýt a zajistit íránské pobřeží , aby se na něm mohla následně vylodit klasická armáda, která je schopnější v provádění pozemních operací. Pochopitelně by následně mohli nastoupit i výsadkáři a další.
Název / popis Účel Řízené střely Tomahawk (RGM-109) – odpalované z torpédoborců nebo ponorekÚtoky na strategické cíle hluboko ve vnitrozemí (dosah 1 600+ km) Naval Strike Missile (NSM) – odpalovaný z menších lodíPřesné údery na pobřežní cíle, lodě a infrastrukturu Letouny s lodní podporou F-35B Lightning II – stíhačka 5. generace s možností krátkého startu a vertikálního přistání (STOVL)Přesné bombardování, ničení radarů, vzdušná nadvláda AV-8B Harrier II (částečně nahrazen F-35B)Podpora výsadků, blízká palebná podpora AH-1Z Viper (vrtulník)Přesná palebná podpora pro výsadky, protitankové střely (Hellfire) MV-22 Osprey (konvertoplán)Rychlé nasazení jednotek hluboko do vnitrozemí, výsadek Lodní dělostřelectvo Mk 45 Naval Gun (127mm) – na torpédoborcíchDálková palba na pobřežní cíle (dosah ~37 km) AGM (Advanced Gun System) – na torpédoborcích třídy ZumwaltPokročilé řízené střely (málo používané, omezená munice) Výsadkové lodě Amphibious Assault Ships (např. třída America, Wasp)Nesení stíhaček F-35B, vrtulníků, obrněné techniky a výsadkových člunů Landing Craft Air Cushion (LCAC) – vznášedlaPřistání jednotek a vozidel na pobřeží
Srovnání íránské armády a americké námořní pěchoty; zdroj informací Wikipedia / ISW a Wikipedia / Marines Útoku by se nejspíše nezúčastnila ani polovina americké námořní pěchoty, ale ani tak by íránská armáda v podstatě neměla šanci – a nutno připočítat, že by Američané jistě využili také bombardéry a další prostředky, které mohou rozmístit v Izraeli a na svých základnách na Blízkém východě. Právě obrovská technologická převaha by byla hlavní výhodou, díky níž by ani nemuselo docházet k tolika pozemním střetům mezi vojáky.
Typ Dosah Poznámky Noor / Qader Protinámořní řízená střela (derivát čínského C-802) cca 120–200 km Použitelná z pobřeží, lodí i letecky Ghadir Protinámořní střela cca 300 km Delší dosah, odpal z mobilních platforem Nasr-1 Krátký dosah cca 35 km Mobilní, snadno rozmístitelné Khalij Fars Balistická protinámořní střela cca 300 km Nadzvuková, naváděná, určená na letadlové lodě (údajně) Fajr, Raad pobřežní dělostřelectvo Raketomety, houfnice 20–40 km Použitelné proti vyloděním Mořské miny – – Pasivní zbraň, může uzavřít Hormuzský průliv
Íránské systémy protivzdušné obrany; zdroj informací: Wikipedia Jak dlouho by takový prvotní útok na pobřeží Íránu trval, lze těžko odhadovat, ale Armádní Zpravodaj je názoru, že by došlo k obsazení hlavních míst nejpozději do 48 hodin, některých 100% v řádech jednotek hodin. Neznamenalo by to však úplnou výhru s možností zemi obsadit – to by bylo mnohem komplikovanější a vzhledem ke smýšlení tamního obyvatelstva, které se může rychle zformovat do radikálních uskupení, skoro nemožné. Ale to Armádní Zpravodaj rozebíral už dříve, včetně potencionálních možností a hrozeb .
Typ / Inspirace Dosah Výška zásahu Poznámky Bavar-373 Domácí systém (S-300/S-400) až 300 km do 27 km Moderní rakety Sayyad-4, údajně proti stealth S-300PMU-2 Ruský systém až 200 km do 27 km Import 2016, stále patří k nejúčinnějším Khordad-15 Domácí (novější generace) cca 120 km do 27 km Sestřelil americký dron RQ-4 v roce 2019 Raad / Tabas Domácí (mix S-200 a Buk) 50–70 km střední Mobilní systém, s vlastním radarem Tor-M1 Ruský krátkodosahový systém 12–15 km nízká až střední Efektivní proti letadlům i střelám Herz / Ya Zahra Domácí verze čínského HQ-7 10–20 km nízká Ochrana letišť, stacionární i mobilní varianty ZU-23-2 / Shilka Protiletadlové kanóny 2–4 km velmi nízká Starší, ale účinné proti nízko letícím cílům Misagh-1 / Misagh-2 MANPADS (kopie čínských QW-1) cca 5 km velmi nízká Přenosné, hojně používané, vývozní artikl
Íránské systémy protivzdušné obrany; zdroj informací: Wikipedia Nutno zdůraznit, že by se námořní pěchota pochopitelně nepokoušela hned vylodit, aniž by si pobřeží „nepřipravila“. K ničení íránských obranných systémů, zbraní , ale i pozemních stanovišť a jednotek, by využila primárně své silné letectvo, případně i palbu z plavidel, z nichž dokáže udeřit i na cíle vzdálené až 1 600 km, ale to už by nešlo o zajištění pobřeží.
ArmádníZpravodaj.cz
Sport - Aktuálně.cz|
SportWin » bavme se sportem|
Lifee.cz|