Když v pátek 13. června 2025 udeřil Izrael na Írán, nazval to „preventivním útokem“, jelikož nechtěl připustit, aby měl radikální režim jaderné hlavice, jimiž by ho mohl jakkoliv ohrožovat nebo mu vyhrožovat. To má být hlavním důvodem, ačkoliv nepřátelství mezi oběma zeměmi trvá mnohem déle a důvody pro něj jsou komplexní a historicky hluboce zakořeněné, potvrzuje americký Kongres. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že se mnozí neshodnou, zda je aktuální izraelsko-íránský ozbrojený konflikt ze strany židovské země oprávněný.
Hlavním důvodem války jsou íránské atomovky
Mezi židovským Izraelem a muslimským Íránem to vře od revoluce roku 1979, kdy se v Íránu chopil moci ajatolláh Rúholláh Chomejní – šíitský duchovní, který se stal vůdcem hnutí proti šáhovi. Když zburcoval obyvatele k islámské revoluci, bylo výsledkem svržení tehdejšího monarchistického režimu šáha Mohammada Rezy Pahlavího, uvádí Wikipedia. Jeho syn, Reza Pahlaví, se snaží podle BBC obnovit moc své dynastie a burcuje ke svržení ajatolláha.
Zda se mu to podaří, není jasné, ale údajně má plán na prvních 100 dní po pádu současného režimu, stejně jako na stabilizaci země a její vedení k demokracii a prosperitě. Redakce Armádního Zpravodaje tuto možnost nezavrhuje, jelikož je Írán dlouhodobě nepřátelský ke všemu „západnímu“ a ideologie jeho duchovního vůdce je z velké části založena na nenávisti vůči židovskému světu – nutno zdůraznit, že její rozsah my nepochopíme.
Země se každopádně změnila v roce 1979 z monarchie na teokratický režim (náboženský stát), kde drží hlavní moc nejvyšší duchovní vůdce (Velký vůdce) – tehdy Chomejní. Jeho nástup k moci poté inspiroval řadu dalších islamistických hnutí na Blízkém východě. Nechme teď stranou, že se režim zbavil jakéhokoliv vlivu Spojených států amerických, které udělaly v regionu řadu neodpustitelných tahů, například invazi do Iráku v roce 2003.
O mnoho let později přiznal britský ex-ministr, že to byla jedna z největších chyb Západu, jelikož byl vpád neoprávněný. Redakce Armádního Zpravodaje má za to, že zejména zavedení práva šaría a omezování lidských svobod, hlavně u žen, je pro tamní obyvatelstvo mnohem horší než dřívější režim. Současné chování tamních představitelů každopádně není tím důvodem, proč Izrael na Írán zaútočil – je jím nekontrolovaný jaderný program.
Spojené státy americké se několikrát pokoušely s íránskými vůdci dohodnout, aby nevyráběli jaderné zbraně a omezili program zejména na civilní sféru, např. výstavbu elektráren, potvrzuje CFR, i když by nejspíše nevadilo ani využití v sektoru vojenském, pokud by šlo třeba o pohon plavidel. To však tamní režim opakovaně odmítl a cítil se být vojensky dostatečně silný, aby ho nikdo nemohl nutit k ústupkům – nehledě na to, že to Západ nechtěl znovu riskovat.
Armádní Zpravodaj je názoru, že pokud by znovu vpadl do nějaké země Blízkého východu bez závažného důvodu, například aniž by docházelo k páchání zvěrstev na civilním obyvatelstvu ve velkém měřítku, nedokázal by si to obhájit. Na pomoc by navíc nemohl jenom tak přijít ani Izraeli, pokud by byl napaden, jelikož není součástí NATO. Zřejmě jediný, kdo toho je schopen a má k tomu důvody, je Amerika, s níž je dlouhodobým spojencem.
Ovšem nejenom politickým, na izraelských inženýrech přímo závisí i vývoj nejlepších zbraní světa, které mají ve výzbroji USA. Jejich ztráta by tedy byla naprosto fatální, pročež je redakce Armádního Zpravodaje názoru, že nenechají Izrael padnout. Ostatně už se mají připravovat k úderům na Írán, k čemuž dal podle všeho svolení Donald Trump už před několika dny. Zda k tomu skutečně dojde, není jasné – sám řekl, že nikdo neví, co udělá.
Íránský jaderný program chce každopádně zničit Izrael i Amerika z jednoho prostého důvodu, a sice kvůli již zmíněné hrozbě výroby jaderných hlavic. Aktuálně je totiž schopen vyrábět tzv. obohacený uran na několika úrovních, vysvětluje Wikipedia:
- 3–5 %: pro jaderné elektrárny (běžné civilní použití)
- 20 %: pro lékařské izotopy (výzkumné a zdravotnické účely)
- 60 % a více: velmi blízko ke zbrojní úrovni
První dvě úrovně by byly zcela v pořádku, ale není žádný technický důvod obohacovat uran na 60 %, pokud nejde o zbraňové použití, i když Írán tvrdí, že to dělá pro mírové účely.
Írán mohutně zbrojil, ale stejně byl slabý
Ajatolláh, vůdce íránského lidu, vyhrožuje židovskému lidu dlouhodobě, ale nikdy neměl prostředky ho významněji ohrozit. To se sice začalo měnit s rozšiřujícím programem balistických raket (za zmínku stojí i dalekonosné drony Shahed), z nichž má být třeba Qasem Basir opravdu vyspělá, ale z toho si Izrael „nesedl“, protože byl stále násobně silnější.
To ostatně prokazuje i od úderů od 13. června 2025, kdy zcela ovládá nebe a provádí téměř beztrestně útoky kdekoliv se mu zlíbí. O síle Izraele a Íránu vypovídá nejlépe srovnání, které redakce Armádního Zpravodaje provedla za účelem nastínění, kdo má jakou šanci:
- Izraelská armáda vs. íránská armáda
- Izraelské letectvo vs. íránské letectvo
- Americká námořní pěchota vs. íránská armáda
Samozřejmě nelze počítat, že by do útoku vstoupily celé ozbrojené složky daných zemí, jelikož musí zajišťovat úkoly na mnoha jiných místech, a konkrétně izraelská armáda má stále plné ruce práce s Hamásem a jeho podporovateli. Vedle toho by to nejspíše ani nebylo potřeba, jelikož je Írán mnohonásobně slabší než Izrael, natož pak, pomůže-li ho Amerika.