Podle odborníků na změnu klimatu budou vlny veder stále častější a extrémnější.
Středozemní moře je obzvláště náchylné k mořským vlnám veder, jako byla rekordní vlna veder v roce 2022, která se vyznačovala abnormálně vysokou teplotou mořské hladiny, a to v důsledku interakce mezi tepelnými toky vzduch-moře a místními oceánografickými procesy, což vede k významným dopadům na mořské ekosystémy a pobřežní komunity.
Studie publikovaná v časopise Nature a vedená Evropsko-středomořským centrem pro změnu klimatu (CMCC) nyní identifikovala „hnací síly“ těchto událostí. Na základě analýzy stovek mořských vln veder, které byly identifikovány pomocí pokročilých satelitních dat a analýzy shluků, studie ukazuje, že mnohem větší vliv než pouhé zvýšení teploty vzduchu mají přetrvávající subtropické hřebeny (průniky teplého vzduchu z afrického kontinentu do Evropy, často neformálně označované jako africké anticyklony).

Zdroj: Youtube.com
Subtropické hřebeny oslabují silné větry
Subtropické hřebeny se sice v létě vyskytují často, přibližně každý druhý den, ale právě jejich přetrvávání vytváří kritické podmínky pro vznik mořských vln veder. Když se tyto hřebeny drží nad Středozemním mořem pět a více dní po sobě, zklidní převládající větry, což způsobí, že moře přestane vyzařovat teplo a povrchové vody rychle stoupnou na teplotu.
„Naše studie identifikuje příznivé podmínky, které vedou k mořským vlnám horka, a ukazuje, že jsou způsobeny přetrváváním subtropických hřebenů, které oslabují silné větry v oblasti,“ říká Ronan McAdam, výzkumný pracovník CMCC a spoluautor studie.
Výsledky studie ukazují, že 63,3 %, 46,4 % a 41,3 % mořských vln veder v západním, středním a východním Středomoří se vyskytuje v obdobích se subtropickými hřebeny a zeslabenými větry – což je pozoruhodná koncentrace vzhledem k tomu, že tyto kombinované podmínky se vyskytují pouze v méně než 14 % všech letních dnů.
Pokud subtropické hřebeny přetrvávají několik dní, způsobuje výsledné snížení rychlosti větru podstatné snížení tepelných ztrát z oceánu do atmosféry. Tyto tepelné ztráty představují více než 70 % celkového tepelného toku v postižených oblastech a jsou příčinou většiny změn teploty oceánu.
Objev tohoto statistického vztahu položil základ pro přesnější předpovědní systémy, které by mohly pomoci chránit zranitelné mořské ekosystémy a na nich závislá průmyslová odvětví před budoucími extrémními událostmi. Například v Golfo del Leone (Lvím zálivu) se během nejextrémnějších událostí zvýšily podpovrchové teploty o téměř 7 °C za pouhé dva dny, což ilustruje dramatickou rychlost, s jakou se mohou mořské vlny veder rozvinout, a potřebu přesných předpovědí a účinných reakcí. Vzhledem k tomu, že se Středozemní moře oteplují rychleji, než je celosvětový průměr, je nezbytné přesně vědět, kdy mořská vlna veder udeří.
Změna klimatu na scéně
Kromě subtropických hřebenů hraje při zesilování mořských vln veder zásadní roli globální změna klimatu. Rostoucí emise skleníkových plynů vedly ke globálnímu oteplování, které ovlivňuje oceány a způsobuje, že teplota vody je po delší dobu vyšší než obvykle. Tento jev ohrožuje nejen mořskou biologickou rozmanitost, ale má také hospodářské důsledky, neboť ovlivňuje rybolov a cestovní ruch v regionu. Podle IPCC se očekává, že vlny mořských veder budou v budoucnu častější, delší a intenzivnější.
Pro zmírnění těchto dopadů je nezbytné zavést strategie pro přizpůsobení a zmírnění dopadů. To zahrnuje globální snižování emisí uhlíku a rozvoj místních politik, které chrání mořské ekosystémy. Kromě toho může při mobilizaci kolektivního úsilí o řešení této výzvy sehrát důležitou roli vzdělávání veřejnosti a zvyšování jejího povědomí o dopadech změny klimatu.
„Naše práce poukazuje na dosud neznámé procesy, které jsou nezbytné pro přesné zobrazení mořských vln veder ve Středozemním moři. Tyto výsledky mají zásadní význam pro zlepšení předpovědních systémů a modelů zemských systémů a představují klíčový krok k účinnému včasnému varování a strategiím zmírňování dopadů v povodí,“ uzavírá McAdam.