Města a obce provozování vodovodů a kanalizací velmi často pronajaly zahraničním partnerům. Miliardové zisky tak mizí mimo Českou republiku. Slatinice na Olomoucku podobně jako mnoho dalších obcí historicky vodárenskou infrastrukturu také vlastnily a spravovaly.
Někdy po roce 2000 ovšem přišla část obecního zastupitelstva s návrhem vodovody a kanalizace prodat. Nakonec se prodej podařilo odvrátit a zastupitelstvo odhlasovalo pouze desetiletý pronájem soukromé firmě. “Kolem roku 2010 jsme se dostali do vedení obce. Okamžitě jsme začali řešit, jak sítě po skončení nájmu spravovat. Připravili jsme plán, který počítal se vznikem obecní společnosti, která má nyní provoz na starosti a infrastrukturu v pronájmu. Nájem jsme zdvojnásobili a daří se nám udržovat ceny vodného a stočného na přijatelné úrovni. Zvyšování cen se nevyhneme, ale probíhá pozvolna,” popisuje situaci starosta Slatinic Ondřej Mikmek.
Podle něho obec musela něco dělat, jinak by vodárenská infrastruktura zestárla a stejně by se nakonec bez oprav neobešla, akorát by všechno přišlo daleko dráž. “Obec jako vlastník musela řešit investice do vodárenské infrastruktury od zdrojů vody přes vodojem až po samotné sítě. Abychom udrželi rozumné ceny za vodné a stočné, vlastně ani nebyla jiná cesta,” vysvětluje starosta.
Rekordně nízké vodné a stočné
Aktuálně obyvatelé Slatinic a místní části Lípy platí 40,56 koruny za kubík vodné a 32 korun stočné včetně DPH. V porovnání s okolními obcemi jsou to ceny velmi nízké, ve městech cena obvykle přesahuje sto korun.
Hospodaření obecní vodárenské společnosti se pohybuje řádově v milionech korun ročně a pravidelně končí v černých číslech, slatinické vodovody a kanalizace zaměstnávají sedm lidí a kromě vodárenství se věnují i údržbě obce a drobným stavebním pracím. “Fungování je náročné, ale podle mě pro obec smysluplné,” říká starosta.
Největší investici, což byla rekonstrukce vodovodu v hodnotě zhruba 15 milionů korun, obec financovala úvěrem s úrokem 0,5 procenta. “Tehdy to chtělo odvahu, ale dnes jsme za to vděční. Díky tomu totiž šetříme víc, než jsme čekali. Když se na to podívám v čase, stejná rekonstrukce by dnes stála třeba 25 milionů a úvěr bychom dostali s úrokem kolem 4 procent. Pro nás to byl malý majstrštyk,” netají dnes spokojenost starosta Mikmek.
Situaci okolo vody ve Slatinicích dnes nepovažuje za mimořádnou. “Nenazval bych to výjimečným, protože obcí, které provozují vlastní vodárenskou infrastrukturu, přibývá, a to je podle mě dobře. Po téměř deseti letech, kdy naše vodovody a kanalizace provozujeme sami, si troufnu říct, že stav je velmi uspokojivý,” vysvětluje starosta.
Drtivá většina sítí v intravilánu je buď po rekonstrukci nebo ve velmi dobrém stavu, více než 70 procent vodoměrných šachet a vodoměrů je na obecních nebo veřejně přístupných pozemcích, a tedy pod plnou kontrolou obce. Většinu vodoměrů se již navíc podařilo nahradit moderními dálkově odečitatelnými zařízeními, která k měření využívají ultrazvuk.
“Máme také položený sekundární řad pro užitkovou vodu, který zasahuje i do extravilánu pro případné zemědělské využití. Řešíme i zdroje užitkové vody pro závlahy a další účely,” dodává Mikmek. Obec má tři zdroje pitné vody, dva nové a jeden starší. Nové zdroje nyní čeká technologická úprava a jeden z nich musí být ještě napojen do obce.
Voda je silně mineralizovaná, může být zčeřená
Ani Slatinice se však nevyhnuly problémům, každé léto například čelí zvýšené potřebě pitné vody a situaci musí pečlivě vyhodnocovat, řešit a plánovat. Občas se také objevují stížnosti na kvalitu vody. “Vnímáme, že někteří občané hodnotí pitnou vodu negativně. Nebereme takové informace na lehkou váhu, proto jsme požádali krajskou hygienickou stanici v Olomouci, aby pitnou vodu ve Slatinicích zhodnotila,” uvedl starosta.
Hygienici v posledních měsících uskutečnili dva rozsáhlé testy, které spočívaly v úplném rozboru vody včetně organiky. Kromě toho obec nechává svou pitnou vodu testovat pravidelně minimálně jednou měsíčně.
Ve všech analyzovaných parametrech vzorky vyhovovaly požadavkům příslušné vyhlášky. Vodu ve Slatinicích lze charakterizovat jako velmi tvrdou se všemi pozitivními i negativními důsledky. Ze zdravotního hlediska je vyšší obsah vápníku a hořčíku pozitivní, z technického hlediska je tvorba usazenin negativní. Někdy se může projevit také vyšší obsah rozpuštěných látek v pachu nebo chuti připomínající minerální vodu. K udržení mikrobiální nezávadnosti je voda dezinfikována, takže při analýzách je měřitelný volný chlor, ve vzorcích byl ovšem výrazně pod limitní hodnotou. “Přestože jde o nízké hodnoty, mohou i tak někteří lidé více vnímat chlorový pach. Z hlediska posuzování pachu v laboratoři byl v obou případech vyhovující,” komentoval rozbory zástupce vedoucího Centra hygienických laboratoří Martin Halata.
Starosta Slatinic dodává, že hlavní vodovodní řady jsou pravidelně proplachovány, chlornanu sodnému se obec kvůli zajištění dezinfekce nevyhne, ale pracuje na další technologické úpravě a filtraci pro nové zdroje. “Ve slatinických vodovodech je kvalitní a nezávadná voda. Je tvrdá a velmi mineralizovaná, subjektivní vnímání její kvality proto může být různé, občasná senzorická kvalita, zčeření a okysličení ale není problematické,” ubezpečuje Mikmek.
Obec bude řešit také kanalizaci
Do budoucna čekají Slatinice dva zásadní úkoly. Prvním je napojení kanalizace do sousední obce. “Možná to zní paradoxně, ale rozhodli jsme se, že už nemá smysl provozovat vlastní čistírnu odpadních vod. Vedlejší obec Lutín má kapacitní čističku, která po úpravách zvládne i Slatinice. V oblasti čištění splaškových vod nám centralizace dává větší smysl než vlastní intenzifikace,” vysvětluje plán starosta.
Druhým úkolem je stavba dalšího vodovodního řadu užitkové vody. Obec by ráda měla stabilní zdroj užitkové vody a závlahový systém, uvažuje i o vybudování nádrže a dalších zdrojů. “Bohužel se nám zatím nedaří prosadit naši vizi přečerpávací vodní elektrárny, protože nás distributor nechce připojit do sítě. Přitom by to mohla být důležitá součást širšího plánu, který už postupně rozvíjíme v oblasti energetiky,” krčí rameny slatinický starosta.
Přiznává zároveň, že provozovat vodovod a kanalizaci je poměrně náročné. Obec si prošla pokusy, omyly i neotřelými řešeními, klíčové je podle něho sdílet zkušenosti a najít si kvalitní odborníky. “Základem je mít spolehlivé lidi, ochotné účetní, provozní pracovníky a kolegy, na které je spoleh. Na tom to celé stojí,” zdůrazňuje starosta Slatinic na Olomoucku Ondřej Mikmek.
Voda zpět do rukou obcí a měst?
Také v jiných částech Olomouckého kraje se voda vrací zpět samosprávám. Na Olomoucku se voda vrátila do rukou obcí a měst letos na jaře, ty okamžitě snížily cenu zhruba o 16 korun. Bývalý provozovatel Moravská vodárenská ze skupiny Veolia naopak cenu vody například v Olomouci lehce zdražil.
Také šumperské vodárny se po zhruba pětadvaceti letech vrátily do rukou města a obcí od francouzské skupiny Suez Groupe, která vodovody a kanalizace na Šumpersku v předchozích letech provozovala.
Ve stotisícové Olomouci a okolních obcích a na Prostějovsku zůstává kontrola nad vodou Moravské vodárenské z francouzské skupiny Veolia. Platnost smlouvy na pronájem vodovodů a kanalizací v Olomouci a na Prostějovsku vyprší Veolii v roce 2030 a obě města už začínají přemýšlet, co dál.
KINOTIP2.cz|
SportWin|
Zprávy - Aktuálně.cz|
Naše zahrada|
Svět cestovatele|