Zvykli jste si, že vám AI všechno řekne? Právě tím podle výzkumu hloupnete

Sdílet

Umělá inteligence se během posledních let těší nemalé oblibě – mnohým z nás se stala neoddělitelnou součástí našeho každodenního života. Nástroje jako ChatGPT nebo Gemini nám umožňují si „přátelsky“ popovídat, vyhledávat informace v rekordním čase a získat odpovědi prakticky na cokoliv – od receptů a tipů na cestování přes pracovní postupy až po chemické vzorce. Co-Pilot od Microsoftu zase pomáhá s e-maily, zatímco DALL-E dokáže vygenerovat obrázek, aniž by byla potřeba štětce, tabletu, nebo vůbec uměleckých dovedností.

Zdroj: iStockphoto

Na první pohled se bezesporu jedná o technologický zázrak, který nám dokáže ušetřit jak čas, tak i naši energii. Jenže… je to dobře? Neriskujeme tím, že zhloupneme? Podle několika nových studijních výsledků je to totiž více než pravděpodobné.

Co říkají studie o dopadech AI na náš mozek

Nedávná studie z MIT (Massachusetts Institute of Technology) zjistila, že lidé, kteří využívali velké jazykové modely (zkráceně LLM, z angl. „large language model“) k psaní esejí, měli nižší mozkovou aktivitu než ti, kteří tvořili pouze s vlastními vědomostmi.

Jak se k tomu došlo?

Výzkumu se zúčastnilo 54 účastníků, kteří byli následně rozděleni do tří skupin: jedna měla přístup k ChatGPT, druhá k vyhledávači Google a třetí neměla k dispozici žádné online zdroje. Každý zúčastněný musel napsat několik esejí, přičemž jeho mozková činnost byla měřená pomocí EEG. Následné výsledky ukázaly, že ti, co psali s pomocí ChatGPT, vykazovali opakovaně nejnižší aktivitu. Navíc řada z nich ke konci experimentu již spoléhala hlavně na kopírování a vkládání textu.

To ostatně potvrzuje i další zkoumání. Například švýcarská studie publikovaná v lednu roku 2025 zjistila, že mladší lidé se spoléhají na umělou inteligenci více než starší účastníci, což se projevuje na jejich kritickém myšlení. Vysvětlení je jednoduché: mladší generace, která už vyrůstá v prostředí digitálních nástrojů, přirozeně spoléhá na to, že složitější úkoly „zařídí technologie“. Jenže právě to je na tom všem alarmující. Používání AI (zkratka pro anglické „Artificial intelligence“) se totiž z občasného pomocníka stává formou kognitivního odlehčení, tedy způsobem, jak si ušetřit práci a nemuset tolik namáhat svůj mozek.

Čím dál tím větší potřeba spoléhat se na umělou inteligenci je mimo jiné spojena též s klesající sebedůvěrou ve své schopnosti. V jiné studii provedené počátkem roku 2025 výzkumníci zkoumali přes tři stovky pracovníků z různých oborů (od učitelů a zdravotníků po inženýry) a zjistili, že lidé, kteří se spoléhali na AI, měli menší důvěru ve vlastní schopnost kriticky přemýšlet.

Nadměrné užívání umělé inteligence skutečně může způsobit, že začneme hloupnout

━━ Nadměrné užívání umělé inteligence skutečně může způsobit, že začneme hloupnout (Zdroj: Emiliano Vittoriosi / Unsplash+)

Myslíte si, že vás AI dělá chytřejší? Realita je jiná

Používání jazykových modelů však nemusí kritické myšlení nutně poškozovat – především za toho předpokladu, že ho uživatelé mají již od začátku. Problém nastává ve chvíli, kdy AI začne naše vlastní myšlenky a kreativitu nahrazovat, místo aby je jen doplňovala. A bohužel, nové studie naznačují, že se tak děje stále častěji. Například výzkum z Harvardu, provedený v květnu 2025, ukázal, že generativní umělá inteligence sice zvyšuje produktivitu lidí, ale zároveň snižuje jejich motivaci.

Je ovšem nutné podotknout, že vědecké rozbory zkoumající dopady AI na lidskou psychiku a mozek jsou stále v rané fázi – teprve až s odstupem času uvidíme, jaké budou dlouhodobé důsledky.

Už teď ale víme, že AI nám dokáže usnadnit život a zvýšit efektivitu. Pokud ji však začneme využívat bezhlavě, riskujeme, že se odnaučíme přemýšlet. Řešením není umělou inteligenci nutně odmítat, ale naučit se ji používat jako doplněk, a ne jako náhradu. Jinak nám hrozí, že ušetřený čas zaplatíme ztrátou vlastní inteligence.

Na druhou stranu, používání jazykových modelů nemusí naše kritické myšlení hned nutně poškozovat – především za toho předpokladu, že ho máte již od samého začátku. Problém nastává ve chvíli, kdy jimi začnete své vlastní myšlenky a kreativitu zcela nahrazovat, místo abyste je jen doplňovali. Jenže bohužel, nové studie naznačují, že se tomu tak děje stále častěji. Například výzkum z Harvardu, provedený v květnu 2025, ukázal, že umělá inteligence sice zvyšuje produktivitu lidí, ale zároveň snižuje jejich motivaci.

Je ovšem nutné podotknout, že vědecké rozbory zkoumající dopady AI na lidskou psychiku a mozek jsou stále v rané fázi – teprve až s odstupem času uvidíme, jaké budou dlouhodobé důsledky.

Už teď ale víme, že AI nám v jistých ohledech dokáže usnadnit život a zvýšit efektivitu. Pokud ji však začneme využívat bezhlavě, riskujeme, že se odnaučíme přemýšlet. Řešením však není umělou inteligenci nutně odmítat, ale naučit se ji používat jako doplněk, a ne jako plnou náhradu.