Zločin se vrací ke kořenům. Místo zločinu Zlín otevírá temné devadesátky

| 3 min

Sdílet

Kriminální série Místo zločinu se přesouvá na východ republiky. Zlín a jeho okolí se stávají dějištěm nových vražd, starých křivd a návratů, které otevírají zapomenuté kauzy z divokých devadesátých let. Temná atmosféra regionu se tu propojuje s osobními příběhy vyšetřovatelů.

Zločin se vrací ke kořenům. Místo zločinu Zlín otevírá temné devadesátky

Zdroj: © Česká televize

Návrat zločinu tam, kde všechno začalo

Seriál Místo zločinu Zlín navazuje na úspěšné kriminální řady z Plzně, Ostravy a Českých Budějovic a znovu dokazuje, že zločin má mnoho podob i kořenů. Tentokrát se tvůrci vydávají do regionu, který je na první pohled klidný, upravený a pevně spjatý s baťovskou tradicí. Právě pod tímto povrchem se ale skrývají staré viny, nevyřešené účty a temné kapitoly porevoluční éry.

Ústřední postavou je major Josef Ptáčník (Radek Holub), šéf zlínské mordparty, který je přesvědčený, že velký organizovaný zločin devadesátých let má svůj původ právě tady. Když se na svobodu dostane nájemný vrah Malovický, kterého Ptáčník kdysi usvědčil, začne se znovu roztáčet kolotoč událostí spojených s kauzou lehkých topných olejů a zmizelými miliony. Z minulosti se vrací otázky, na které tehdy nebyl čas ani odvaha odpovědět.

Staré rány, nové vyšetřování

Do Zlína se zároveň vrací bývalá státní zástupkyně Lucie Veselá (Jitka Schneiderová), dnes opět v terénu jako kriminalistka. S Ptáčníkem ji pojí společná minulost i nevyřčené napětí, které naznačuje, že někdejší vyšetřování nebylo tak přímočaré, jak se zdálo. Jejich vztah se postupně stává jednou z nosných linií seriálu a připomíná, že zločin nikdy nezasahuje jen oběti, ale i ty, kteří ho mají vyšetřovat.

Vedle zkušených kriminalistů dostává výrazný prostor i mladší generace. Dvojice Marta Benešová (Andrea Mohylová) a Vojta Černý (Daniel Krejčík) vnáší do vyšetřování jinou energii, tempo a občas i humor. Jejich postavy nejsou pouhým kontrastem ke starším kolegům, ale plnohodnotnou součástí příběhu, která se postupně zaplétá do hlavní dějové linie.

A co na hereckou partu prozradil Daniel Krejčík?

Byli jsme si zastřílet, protože producent Martin Froyda chtěl, abychom se se zbraní naučili zacházet. Nikdy předtím jsem z opravdové zbraně nestřílel. Vzali nás tam celou hlavní partu, jeden po druhém jsme se měli vystřídat a vyzkoušet si to. Jako první měl střílet Radek Holub, který říkal, že má panickou hrůzu ze zbraní. Přistoupilo se tedy k Jitce Schneiderová, ta z toho byla taky celá zelená a nakonec řekla, že si zapomněla brýle. A když přišla řada na mě, vyhrkl jsem, že jsem gay, na tyhle echt klučičí věci jsem nikdy moc nebyl, ale v porovnání s těmi předchozími dvěma je to asi ten nejmenší problém. Jediná Andrea Mohylová hrála kriminalistku mockrát a vypadala, že se se zbraní v ruce narodila. Byli jsme taková legrační parta. Ale pak jsme se do toho všichni poměrně rychle dostali. Museli jsme. Já jsem střílel třeba hned svůj první natáčecí den. Netrefil jsem se ani jednou, ale k překvapení všech to aspoň všichni přežili.

Region jako další hlavní hrdina

Místo zločinu Zlín se nesoustředí pouze na městské prostředí. Tvůrci záměrně opouštějí ulice krajské metropole a míří na Valašsko, Slovácko, do Bílých Karpat, Luhačovic nebo vinařské oblasti u Polešovic. Právě rozmanitost kraje a jeho atmosféra dodávají jednotlivým epizodám osobitý tón a autenticitu.

Každý díl přináší nový případ, který odráží specifika regionu. Vražda místní fotbalové legendy, zločin v prostředí samozvaného guru, série ozbrojených přepadení nebo ekologický aktivismus končící smrtí. Nechybí ani návraty k devadesátým létům a postupné rozplétání kauzy, která se vine celým seriálem a vrcholí v závěrečném díle.

Mohlo by vás zajímat: Seriál Metoda Markovič: Straka má laťku nastavenou hodně vysoko. Jak obstojí, uvidíme už po Novém roce

Kriminálka s pamětí

Síla seriálu spočívá v propojení klasické detektivní struktury s dlouhodobou dějovou linkou a osobními osudy postav. Místo zločinu Zlín není jen sledem samostatných případů, ale příběhem o paměti kraje, o vině, která nezmizela, a o lidech, kteří se s minulostí musejí vyrovnat, ať už chtějí, nebo ne.

Zlínský kraj tu nepůsobí jen jako kulisa, ale jako živý organismus, který si všechno pamatuje. A právě to dává nové řadě Místa zločinu temnější, vrstevnatější a emotivnější rozměr, jenž ji odlišuje od předchozích pokračování.

Zločin se vrací ke kořenům. Místo zločinu Zlín otevírá temné devadesátky

Vypnutý mobil, zaneřáděná chata. Pět neodpovězených otázek kolem únosu chlapce

Den, kdy se hora změnila v prach. Mount St. Helens vybuchla silou 1500 atomovek

14 let od smrti Havla: Olga o jeho milenkách věděla vše. Jitce dokonce navrhla společné bydlení

Nový podvod útočí na WhatsApp. Účet si zloději převezmou bez prolomení hesla

Vánoční soutěž je u konce. A byl to opravdu krásný příběh