Zimní podráždění rukou bereme často jako banalitu. Ve skutečnosti ale může jít o něco závažnějšího

| 3 min

Sdílet

Kůže může vysychat a praskat, případně svědí a červená. Lidově řečená alergie na chlad se vyznačuje hlavně druhou skupinou symptomů a je velmi nepříjemná.

Zimní podráždění rukou bereme často jako banalitu. Ve skutečnosti ale může jít o něco závažnějšího

Zdroj: iStock

Obsah článku

Hovorově tomu mnoho lidí říká chladová alergie, odborný termín ovšem zní chladová kopřivka. Takto ji představuje Dr. Péter Kósa, dermatolog specialista z Affidea Hungary. Lidem s alergií na chlad ztrpčují tyto projevy celý život. „Svědivé červené otoky a kopřivka se objeví, jakmile se studený předmět, tekutina nebo vzduch dostanou do kontaktu s pokožkou. To vše během několika minut. Primárně jde o kůži na rukou nebo obličeji.“

Projevy už během pár minut po kontaktu

Je podstatné upozornit, že alergie na chlad není to samé jako suchá kůže v důsledku chladu. Během zimního období může toto vysychání vést až k jejímu popraskání a následným ekzémům či zánětům. Při jakékoli léčbě těchto příznaků je třeba správná hydratace. Ideální jsou tělová mléka, krémy na ruce a samozřejmě ochrana správným oblečením. Nezapomínejte rozhodně na rukavice. Lidé s chladovou kopřivkou ale nebojují jen se suchou kůží.

Otok vlivem této kopřivky se objevuje už během několika minut. Mnohdy stačí, aby se člověk tímto trpící dotkl potraviny nebo lahve vytažené z lednice. Otoky navíc často způsobují silné svědění nebo pálení. Místo je na dotyk citelně teplé jako při horečce a nezřídka se objeví i puchýře. Podobné příznaky se týkají nejen kůže, ale i sliznic. „Některé formy mohou způsobit otoky ústní a nosní sliznice následkem studených jídel a nápojů,“ podotýká Kósa.

Různé projevy a různé hladiny

Příznaky se objevují ve zcela odlišných podobách a nemusí být u dvou osob zcela identické „Někde jde o dědičnou záležitost. Jindy se otok neobjeví hned po kontaktu s chladem, ale třeba po 18 hodinách. Dalším případem může být projev jen při aktivním pobytu na studeném vzduchu. Dokud se tedy nenamáháte, nic se s vámi neděje,“ dodává Kósa. Kdokoli stižený tímto problémem by se měl vyvarovat koupání a sprchování ve studené vodě.

To je podle specialistů velmi rizikové. V takových případech se totiž kopřivka může bez problémů projevit na celém povrchu těla. Není pak vyloučen ani anafylaktický šok, pokles krevního tlaku a oběhové a respirační selhání. Alergie na chlad je v zásadě nemocí mladých dospělých (cca 18–25 let), přesná příčina badatelům dosud uniká. „U malého procenta pacientů je spojena s bakteriálními, virovými nebo parazitárními infekcemi různého druhu.“

Adekvátní ochrana, příprava a léčba

„Na buněčné úrovni je celý proces spuštěn abnormální reakcí jednoho druhu imunitních buněk v kůži, konkrétně žírných buněk.“ Onemocnění se častěji vyskytuje v klimaticky chladnějších pásech Země než v teplejších či tropických. Odhadovaná četnost ve střední Evropě je 0,05 %. Studenou kopřivkou tak trpí asi 50 ze 100 000 obyvatel a jde především o mladé dospělé. Jakmile jsou si vědomi alergické reakce, je třeba pokožku adekvátně ochránit.

„Před kontaktem se studeným vzduchem jsou doporučeny antialergické a antihistaminové tablety. Rozhodně se vyhněte plavání ve studené vodě, teplota nad 25 stupňů už je většinou bezpečná. Každý pacient má ovšem jak různé spouštěče, tak různé teplotní hladiny. A to i u různých zdrojů.“ Speciální léčebnou metodou je desenzibilizace, tedy postupná adaptace těla na chlad. Jde například o koupele s velmi pozvolným klesáním teploty.