Nový výzkum ukazuje, že geologické zlomy v historii Země, od vzniku kontinentů po velké proměny kůry, mohou souviset s putováním Sluneční soustavy spirálními rameny Mléčné dráhy, které gravitačně narušují vzdálený Oortův oblak a spouštějí zvýšené bombardování kometami.
Cesta naší Sluneční soustavy Mléčnou dráhou může být mnohem krkolomnější, než jsme si mysleli. Nový výzkum naznačuje, že významné geologické události, které formovaly Zemi, jako je vznik kontinentů a pohoří, souvisejí s kosmickým jevem obrovských rozměrů: periodicky sílícím bombardováním kometami. Původ těchto dopadů by neměl být zde, ale ve vzdáleném Oortově oblaku, obrovském rezervoáru ledových těles, který obklopuje naši soustavu a který by se měnil během našeho průletu nejhustšími částmi galaxie. Hrozba ze strany těchto nebeských těles není pouze teoretická, protože jsou pravidelně detekovány obrovské komety mířící k nám, které připomínají aktivní dynamiku ve vnějších částech soustavy.
Mléčná dráha ve skutečnosti není jednolitý disk. Její rozpoznatelný spirálovitý tvar je způsoben přítomností ramen, která ve skutečnosti nejsou pevnými strukturami, ale obřími, pomalu se pohybujícími hustotními vlnami. Tyto oblasti bohaté na plynný vodík fungují jako kosmické výmoly, kterými Sluneční soustava prochází na své dráze kolem galaktického centra. Tento tranzit, který se opakuje přibližně každých 180 až 200 milionů let, zřejmě zanechává nesmazatelnou stopu v historii naší planety. Tato složitá galaktická tapiserie stále skrývá mnoho záhad, jako například nedávná „nemožná mračna“ v Mléčné dráze, která ukazují, jak málo toho víme o její skutečné struktuře.
V tomto smyslu se klíč k prokázání této souvislosti skrývá v nejstarších horninách, konkrétně v téměř nezničitelných minerálech známých jako zirkony. Tyto krystaly působí jako němí svědkové minulosti, protože uchovávají chemické složení zemské kůry v době jejího vzniku, což je myšlenka, o jejíž podrobnostech informuje ScienceAlert. Díky nim mohli vědci přečíst geologickou historii Země a porovnat ji s mapou našeho galaktického okolí.
Krystaly, které uchovávají paměť hvězd
Analýza izotopů kyslíku zachycených v těchto krystalech odhalila pozoruhodnou souvislost. Období, kdy Sluneční soustava procházela spirálními rameny galaxie, se shodují s dobami, kdy složení zirkonů vykazuje mnohem větší proměnlivost. Tento vzorec naznačuje, že se zemská kůra nacházela ve stavu větších otřesů a během těchto vesmírných průletů procházela mnohem intenzivnějšími proměnami. Tyto dopady by nepocházely pouze z našeho sousedství, protože vědcům se podařilo vysledovat i původ mezihvězdných objektů, které proletěly naší soustavou.
Hlavní hypotézou je tedy to, že vyšší hustota hmoty ve spirálních ramenech gravitačně rozrušuje vzdálený Oortův oblak. Toto narušení by mohlo způsobit, že se značný počet komet odchýlí od svých oběžných drah a vpadne do vnitřní Sluneční soustavy, čímž se zvýší četnost srážek se Zemí. Každá z těchto srážek by byla schopna zásadně změnit geologii planety a zanechat chemickou stopu, kterou zirkony uchovávají po celé věky, kamenný záznam kosmického tance našeho světa.
Důsledky pro budoucnost Země
Tento objev nejen přepisuje naše chápání geologické minulosti Země, ale také vyvolává otázky ohledně budoucnosti. Jak bude Sluneční soustava pokračovat ve své cestě Mléčnou dráhou, je pravděpodobné, že se s podobnými kosmickými nárazy budeme setkávat častěji. Vědci se stále více zajímají o to, kdy bychom mohli projít dalším spirálním ramenem a jaké důsledky by to mohlo mít pro naši planetu. Pochopení těchto kosmických cyklů by nám mohlo pomoci připravit se na budoucí významné geologické a klimatické události.

Zdroj: Youtube.com
Tato studie navíc zdůrazňuje význam astronomie a geologie jako vzájemně propojených oborů. S tím, jak postupuje naše chápání vesmíru, je nezbytné zvážit, jak mohou kosmické události ovlivnit Zemi způsobem, kterému teprve začínáme rozumět. Spolupráce mezi astronomy a geology bude mít zásadní význam pro odhalení tajemství naší planety a jejího místa ve vesmíru.