Claude se narodila v roce 1927 jako dcera operního pěvce, který však rodinu kvůli své kolegyni opustil, když bylo Claude šest let. Jako nejedna malá holčička i ona toužila po dráze baletky. Díky své matce, která se sama chtěla stát herečkou, se ale nakonec rozhodla pro hereckou kariéru. Po středoškolských studiích a absolvování pařížské Conservatoire national supérieur d'art dramatique, kde byla díky svému atraktivnímu vzhledu obletovanou studentkou a kde se seznámila se svým prvním manželem Pierrem Mondym , známým i u nás z filmů o sedmé rotě, začala hrát v divadlech a dostávala i menší roličky ve filmech a v televizi. Je zajímavé, že ji zpočátku obsazovali téměř výhradně do vážných her či přímo tragédií.
Po čtyřletém bezdětném manželství s Pierrem Mondym, pod jehož režijním vedením také na divadle hrála, se pak po několika letech provdala podruhé. Tentokrát mimo branži za automobilového závodníka a šéfa marketingu ve francouzské pobočce automobilky Ford Henri Chemina , s nímž žila devatenáct let a měla své jediné dítě, syna Frédérika . Zajímavostí je, že Ford Mustang , jímž přijela ve filmu do Saint-Tropez, byl její vlastní.
Byla sice uznávanou a oblíbenou, nikoli však mezinárodně známou herečkou, když si na ni v polovině šedesátých let vzpomněl Louis de Funès, protože hledal „svou filmovou manželku“. Vlastně to bylo prý malinko jinak. Nápad obsadit Claude dostala skutečná hercova manželka Jeanne de Funès , když ji viděla v televizním seriálu. A po návštěvě divadelního představení, v němž Claude excelovala, bylo rozhodnuto. Funèsovou manželkou se stane právě ona! Jeanne jí plně důvěřovala, pevně věřila, že jí manžela, který byl právě v kurzu, neodloudí.
V roce 1967 zazářila Claude po boku Funèse hned ve dvou filmech – byl to Oscar , filmová adaptace divadelní hry, a Senzační prázdniny , oba úspěšně promítané i u nás. Teprve v následujících letech přišla na řadu pokračování ze série o četnících, kde se stala paní Cruchotovou . Konečně mohla ukázat, jak velkým komediálním talentem disponuje. Celkem spolu hráli v deseti mimořádně komerčně úspěšných filmech, a to tak přesvědčivě, že si diváci mysleli, že jsou manželé i v reálném životě.
Claude Gensacová s Louisem de Funèsem ve filmu La Vie d'un honnête hommeFoto: Collectif. General Production / SB Film., Public domain, via Wikimedia Commons
Za nově nastartovanou kariéru byla Claude Gensacová manželům Funèsovým velice vděčná, stala se jejich rodinnou přítelkyní. Teprve po hercově smrti v roce 1983 se dozvěděla něco, o čemž neměla ani tušení. Kolega Michel Galabru jí řekl, že ji Funès tajně miloval. A ona nic nepoznala, nic jí nikdy nenaznačil! Podle jiné verze to prý Galabru propálil ještě za Funèsova života. Ať už byla pravda jakákoli, Claude by si nejspíš nedovolila rozbít manželství svých přátel, jichž si vážila. Po Funèsově smrti Claude už tak úspěšná nebyla. Filmy s ním sice byly pro ni požehnáním, ale načas i prokletím. Všichni v ní viděli především paní Cruchotovou, a tak se realizovala hlavně v divadle a v televizi. Comeback zažila až jako seniorka v novém tisíciletí, kdy opět natočila desítku filmů a několik seriálů. Často se vzpomíná film Vlastní cestou z roku 2013, kde se objevila vedle Catherine Deneuve a za nějž byla nominována jako nejstarší herečka ve vedlejší roli na francouzského Césara. Mezitím si ale užívala spokojeného života jako babička dvou vnoučat, jimiž ji obdařil její syn Frédéric, který se stal úspěšným hudebním skladatelem. Claude zemřela o vánočních svátcích v roce 2016 v devětaosmdesáti letech na svém panství v Normandii…
VIDEO Zdroj info: kol.: Kronika filmu, Fortuna 1995, Wikipedie – fr., CSFD
Související články