CENTRUM.CZ > Plzeňská Drbna > dnes, 15:15

Zapomenutý hrdina druhé světové války sloužil u RAF a přežil dvě vážné havárie

| 3 min

Sdílet

Klatovský rodák Václav Kopecký sloužil za druhé světové války ve Velké Británii u slavné 1. a 111. stíhací perutě RAF. Do historie letectví se zapsal svým nouzovým přistáním na vodě kanálu La Manche i tím, že se i po dalším těžkém zranění podílel na výcviku budoucích pilotů. Návrat do vlasti pro něj měl hořkou pachuť. Jako mnoho dalších letců byl také on obětí komunistické perzekuce a jeho jméno bylo zapomenuto. Teď jeho hrdinství připomíná pamětní deska na budově klatovské sokolovny.

Zapomenutý hrdina druhé světové války sloužil u RAF a přežil dvě vážné nehody

Zdroj: Plzeňská Drbna - zprávy z Plzně a okolí

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži Pravidla soutěže

„Pamětní deska, jejíž autorkou je klatovská sochařka Zuzana Kantová, je výsledkem spolupráce Společnosti pro výzkum zločinů komunismu a Klubu přátel Klatovska. Vznik desky podpořilo město Klatovy a řada dalších dárců. Hlavním iniciátorem ale je badatel Jan Goláň, který nám poskytl řadu fotografií a cenných dokumentů,“ řekl místostarosta Klatov Martin Kříž.

Umístění pamětní desky na budově klatovské sokolovny je víc než symbolické. On sám byl vášnivým Sokolem a členem klatovské jednoty. K této organizaci se hlásil i v Anglii. Pamětní deska podle slov její autorky symbolizuje kokpit britského stíhacího letounu Spitfire. Sám Kopecký nelétal na československých perutích ale na těch britských.

Václav Kopecký se narodil 14. září 1916 v Klatovech. Po studiích v Klatovech a v Plzni navštěvoval vojenské školy. Po okupaci Československa byl příslušníkem našeho zahraničního letectva v Polsku a Velké Británii a sestřelil v jejich řadách tři nepřátelská letadla a provedl několik velmi nebezpečných útoků na nepřátelská plavidla.

„Bojová činnost československých letců, kteří za 2. světové války nebojovali v řadách československých, nýbrž u cizích perutí RAF, je mnohdy opomíjena. Zcela neoprávněně, neboť britskou stíhací perutí prošel téměř každý druhý československý stíhač,“ uvedl odborník na historii aviatiky Jiří Rajlich v časopise REVI. Značný počet Čechoslováků prošel službou u slavné britské 1. stíhací peruti. Mezi nimi byl i Václav Kopecký. Naši piloti se účastnili operací, kdy museli přelétávat nad kanálem La Manche a nevyhýbaly se jim i nehody a sestřely. Právě tam Kopecký sledoval v červnu 1941 zasaženého protivníka a sám byl zasažen nepřátelským letounem. Dokázal ale s letounem Hurricane Mk.IIB nouzově přistát na vodu. Při tom utrpěl zranění, dokázal ale sepsat zprávu, která posloužila jako vodítko pro další letce, kteří se mohli ocitnout v podobné situaci.

„Dne 21. června 1941, při návratu z ofensivního letu nad severní Francií, kdy naše letka tvořila vrchní zajištění, byl jsem v okamžiku, když jsem pozoroval Me 109, kterého jsem zasáhl, napaden dvěma Me 109, které přiletěly směrem od Anglie. Můj motor byl zasažen, rovněž páčka změny stoupání vrtule byla vyřazena z činnosti. Toto se událo ve výšce asi 12 000 stop. Po odpoutání, které jsem provedl klesavou zatáčkou, jsem nalétl směr do Anglie. Motor chvilkami zabíral, a proto jsem se snažil dostat se co nejdále od Francie. Cítil jsem zápach pálící se gumy. Když se motor definitivně zastavil, rozhodl jsem se k přistání,“ cituje Jiří Rajlich zprávu Václava Kopeckého.

„Přistání jsem provedl s přetaženým letounem ocas napřed. Náraz byl velmi prudký, a ač jsem byl na něj připraven, byl jsem vržen setrvačností dopředu. Hlavou jsem narazil na zaměřovač, takže jsem ztratil na chvilku vědomí a utrpěl jsem tržnou ránu pod pravým okem. Letoun se velice rychle potápěl a zdálo se mi, že klouzá po levém křídle pod vodu, která se rychle hrnula do letounu. Z letounu jsem byl vytažen záchrannou vestou,“ popisoval v hlášení. Asi za půl hodiny ho spatřila přelétající britská letadla a kroužila nad ním, dokud nepřiplul záchranný člun.

Další a už fatální incident utrpěl v prosinci roku 1941. Havárii sice přežil, ale přišel o pravou nohu. Měl také zranění v obličeji a zlomenou ruku. Po vyléčení v roce 1943 zastával pozici technického inspektora, instruktora a zkušebního komisaře. Po návratu do vlasti ho po roce 1948 propustili z armády a následně byl vzat do vazby. Důvod? Jako u mnoho letců mu kladli za vinu, že plánoval útěk do zahraničí. Prošel také nechvalně známým Domečkem v Praze, který je označovaný za nejkrutější mučírnu, jakou kdy komunisté v Československu provozovali. Po zbytek života se živil dělnickými profesemi.

Za svou činnost v řadách RAF obdržel Václav Kopecký řadu československých a britských vyznamenání, z nichž nejvýznamnější byly dvakrát Československý válečný kříž, Čs. medaile Za chrabrost, a především velmi vysoce ceněné britské vyznamenání DFC – Záslužný letecký kříž. Václav Kopecký zemřel 25. června 1978 v Praze.

Zapomenutý hrdina druhé světové války sloužil u RAF a přežil dvě vážné havárie

Ondřej Vetchý čelí nechutnému útoku od Michala Penka. Skončí tohle u soudu?

Jan Kraus znovu pod palbou kritiky: Divákům dochází trpělivost s jeho chováním k hostům

Šárka Vaňková ze SuperStar slaví 38. Utekla před tyranem a plakala při pohledu na kočárek

Křehká jaderná rovnováha visí na vlásku. Trump hrozí prvním testem od studené války

Nečekaná návštěva frýdlantské nemocnice. Za pacienty přijel výtahem miniaturní kůň